Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka v Sýrii neskončí do roku 2020, tvrdí studie. A může být i hůř

  14:47aktualizováno  14:47
Občanská válka v Sýrii bude trvat ještě mnoho let. Tak by se dala jednoduše interpretovat analýza několika studií, které se zabývají podobou občanských válek od roku 1945. Syrskému konfliktu podle analýzy nepomáhá velké množství znepřátelených stran i neúspěšné mírové rozhovory.

Válka v Sýrii neskončí do roku 2020, tvrdí studie. | foto: Reuters

Jako počátek syrského konfliktu lze brát duben 2011. Nelze však přesně určit, kdy přesně konflikt přerost v regulérní občanskou válku. Běžně se však uvádí, že občanská válka v Sýrii trvá přibližně dva roky. A podle analýzy souboru politologických analýz konflikt není ani z daleka u konce, píše server washingtonpost.com

Damašek bez proudu

Při bojích na jihu syrského hlavního města byl ve středu poškozen plynovod a vyřazena z provozu centrální rozvodná stanice elektřiny. Zcela bez proudu se ocitl Damašek, Tartús a několik dalších syrských měst a oblastí. Syrské úřady oznámily, že dodávka elektřiny bude "postupně a podle možností" obnovena.

Zdroj: ČTK

Průměrná občanská válka totiž podle statistik od roku 1945 trvá deset let, což potvrdila i studie Jamese D. Fearona z univerzity Stanford z roku 2002 (studii v angličtině najdete zde). Přes deset let staré údaje jsou navíc nepřesné. Doba trvání občanských konfliktů se totiž od roku 1999 opět prodlužuje (na graf vývoje průměrné délky občanských válek se můžete podívat zde). Syrský konflikt by tak podle těchto dat měl skončit nejdříve v roce 2021.

Délku občanských konfliktů pak negativně ovlivňuje také zahraniční intervence. Podle studie Fearona a Davida Laitinah z roku 2008 zahraniční intervence konflikty bez výjimky prodlouží a negativně je ovlivní i co se týče násilností a počtu obětí (studii v angličtině si můžete přečíst zde). Otázkou zůstává, zda můžeme v rámci syrského konfliktu hovořit o zahraniční intervenci. K té se totiž oficiálně žádná země neodhodlala a upřednostňuje spíše tichou pomoc v humanitární rovině.

Amerika se pak opatrně hlásí také k výcviku malého počtu rebelů. V konfliktu se však nezanedbatelně angažuje také libanonský Hizballáh, Saudská Arábie a některé džihádistické organizace. Takový zahraniční zásah do konfliktu může být podle některých studií na stejné úrovni, jako otevřená intervence některé z velmocí.

Syrskému konfliktu nepomáhá ani velká roztříštěnost znepřátelených stran. Podle studie Barbary F. Walterové z univerzity v Kalifornii publikované v roce 2006 totiž větší počet znepřátelených stran výrazně prodlužuje občanské války (studii najdete zde). V Sýrii se počet proti sobě bojujících skupin neustále mění, podle Walterové však lze počet znepřátelených frakcí odhadnout na třináct. To je výrazně větší číslo, než by bylo pro brzké ukončení konfliktu snesitelné. Navíc zde nepomáhají ani značně proměnlivé a komplikované vztahy na straně povstalců.

Konflikt, který nemá východisko

Překvapením pak není, že prodlužování konfliktu pomáhá i vyrovnanost na bojištích. Válku totiž ve většině případů nevyhraje územní převaha, ale odzbrojení nepřítele. "Civilní konflikty mají tendenci trvat déle, pokud ani jedna znepřátelená strana nedokáže odzbrojit svého nepřítele," potvrzuje Fearon. V Sýrii je odzbrojení znepřátelené strany v podstatě nemožné. Asadovská vojska jsou podle všeho dotována Íránem a Ruskem, rebelové pak zbraně získávají z okolních států.

Výměna zajatců

Syrské úřady propustily v minulých dvou dnech 61 zadržovaných žen v rámci třístranné výměny zajatců, do které se zapojily také okolní země. Ujednání o výměně zajatců bylo jedním z nejvýznamnějších v Sýrii. Ta se zmítá v občanské válce, v níž soupeřící strany zpravidla odmítají jakékoli dohody. Opozice tvrdí, že syrský režim zadržuje mnohem více žen, a žádá osvobození nejméně dvou stovek z nich.

Zdroj: ČTK

Nezanedbatelným hlediskem, které občanské konflikty prodlužuje, jsou pochopitelně také neúspěšná mírová jednání. Podle studií skončí dohodou pouhá čtvrtina všech občanských válek. Sýrie se zatím v tomto ohledu přidává spíše na stranu většiny. Jakákoli mírová jednání totiž vždy zkrachovala. Opozice podmiňuje vyjednávání odstoupením Asada, na což současný režim odmítá přistoupit. Asad mimo jiné tento týden oznámil, že zřejmě bude kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách (více čtěte zde).

I bez komplexních průzkumů lze vypozorovat, že Syrský konflikt jen tak neskončí. Současné rozložení sil tento vývoj rozhodně nevěští, povstalecké skupinky nejsou konzistentní a problémem v zemi je dlouhodobě také nedostatek jídla a zdravotní péče. Nepřímo pak prodloužení konfliktu pomohl také Asad, když svolil ke zničení chemických zbraní (více zde). Tím stvrdil podporu ze strany Ruska, které režimu nedovolí padnou. A právě pádem režimu opozice podmiňuje mírová jednání. Patová situace, ze které není úniku a kterou nejvíce trpí civilisté.

Sýrií otřásly sebevražedné útoky (20. října):

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.