Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka v přímém přenosu je opět televizním hitem

  20:43aktualizováno  20:43
- Svalnaté akční a respekt vzbuzující postavy Rambů, Batmanů, Supermanů, Terminátorů či Predátorů v posledních pár dnech postoupily v USA i jinde na světě místo jiné dramatické podívané. Záblesky z granátů osvětlují noční nebe nad Bagdádem i jinde v Iráku a prozařují v nejsledovanějších časech televizní obrazovky, na nichž opět po letech ohromení diváci sledují skutečnou válku v přímém přenosu.

Od filmových soubojů netopýřího muže Batmana tak americká stanice ABC přepojila naživo do Iráku. Vzdálenými výbuchy pronikl sonorní hlas hvězdného moderátora Petera Jenningse.
Stejně jako před osmi lety za války v Perském zálivu zprostředkovávají i tentokrát televize a rozhlas a jejich zpravodajské špičky drama mezi Eufratem a Tigridem. Za televizní stanici CNN se v Bagdádu představila včas ještě před prvním leteckým útokem mediální hvězda Christiane Armanpourová, která se předtím provdala za mluvčího ministerstva zahraničí USA Jamese Rubina.
Ke slovu se na televizních obrazovkách dostali vysocí vojenští činitelé jako generál Charles Horner, který v Perském zálivu velel americkým leteckým útokům. "Prááásk," volal reportér stanice CBS Mark Phillips, když fosforeskovalo noční nebe nad Irákem a v dálce tlumeně zaduněla exploze.
Válečné televizní programy se technicky daří perfektně. Na obrazovce září apokalyptický ohňostroj a v pozadí těchto scén číhá smrt.
Diváci se také dozvěděli, že úder v Iráku stojí také moc peněz daňových poplatníků. Jedna střela s plochou dráhou letu přijde na 750 tisíc až jeden milión dolarů. Pro výrobní firmu Raytheon je to ale jen pakatel, uklidňuje moderátor CBS Dan Rather kritiky, kteří se obávají hospodářských motivů válčení. Roční obrat firmy činí přes 20 miliard dolarů.
Poněkud uměle až virtuálně působí letecké údery na televizní obrazovce dnes jako v roce 1991, kdy poprvé na vytčené irácké cíle padaly střely a kdy se na pochod proti republikánské gardě Saddáma Husajna vydalo na 500 tisíc amerických a spojeneckých vojáků. Tehdy se sice zdálo, že je světová veřejnost "při tom", avšak nakonec se stejně ukázalo, že světové stanice předvedly jen výřez z dramatu tomahawků, bojových letounů a letadlových lodí.
Co se tehdy skutečně událo, je zčásti dodnes zahaleno tajemstvím. Stále nejsou přesvědčivě vysvětleny příčiny již mnohaletého zdravotního a psychického strádání některých vojáků.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Němečtí policisté (ilustrační snímek)
Německý pár pašoval drogy z Česka, pervitin schoval do kebabu

Neobvyklou skrýš při pašování drog zvolil německý pár, který se zásilku rozhodl propašovat z Česka. Jak informoval server Bayern24, několik balíčků pervitinu...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Severokorejský vůdce Kim Čong-un na inspekci dělostřelecké jednotky (27. dubna...
Kim se vrhl na digitální loupeže. V pozoru musí být i české banky

Ještě před několika lety tajné služby nepovažovaly severokorejské hackery za vážnější hrozbu. Dnes kybernetičtí záškodníci ve službách Kim Čong-una útočí na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.