Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka v Iráku: Vojenský úspěch a politická katastrofa

  16:45aktualizováno  16:45
Před třemi lety zahájila koaliční vojska vedená Spojenými státy invazi do Iráku s cílem odstranit hrozbu představovanou režimem Saddáma Husajna. Za pouhých pět týdnů prezident Bush na palubě letadlové lodi Abraham Lincoln oznámil konec velkých bojových operací.

Jednou z příčin tragického vývoje v Iráku je pochybná legitimita celé operace | foto: Reuters

Přesto dodnes plní stránky novin chmurné zprávy z této oblasti a ustavení demokratické prozápadní vlády ve stabilním a  jednotném Iráku je stále v nedohlednu.

Jednou z příčin tragického vývoje v Iráku je pochybná legitimita celé operace, která oslabila vnitropolitický konsensus v samotných USA a dále prohloubila protiamerické vášně na Středním východě, což ještě rozšířilo množství lidí podporujících povstalce či se v ozbrojeném odboji a teroristických akcích přímo účastnících. Vykonstruované "důkazy" o napojení Saddáma na Al-Kajdu a iráckých zbraních hromadného ničení navíc podkopaly věrohodnost Západu nejen v této, ale i v budoucích krizových situacích.

Ovšem k negativnímu vývoji situace významně přispěl i samotný způsob vedení války v její první fázi. Ta totiž měla být ukázkou nové doktríny "Shock and Awe" – charakteristické bleskovým postupem malých jednotek, masivním nasazením letectva a maximálním využitím nejmodernějších technologií.

Cílem je dosáhnout vítězství ani ne tak zničením, jako spíše paralyzováním a rozrušením nepřátelské armády, což mělo omezit ztráty na životech na obou stranách a díky relativně malému počtu nasazených prostředků a krátké době válečných operací podstatně snížit finanční náklady na vedení války. Takový přístup vypadal lákavě, ve střetu s realitou však fatálně selhal.

Díky "Shock and Awe" se skutečně podařilo rychle a efektivně zlikvidovat iráckou armádu, ale malý počet nasazených jednotek již neumožnil kontrolovat dobytá území na nichž záhy zavládla anarchie. Zničení infrastruktury, včetně elektráren a vodáren, nemělo ve válce jež byla plánována na několik týdnů smysl; zato však zhoršením životních podmínek iráckých civilistů ještě prohloubilo jejich odpor vůči koalici a dále ztížilo poválečnou obnovu.

Dílo zkázy pak dokonalo masové rabování a vandalismus v důsledku již zmíněné nedostatečné kontroly dobytých území. Předválečné plánování také nijak nevzalo v úvahu heterogenitu irácké společnosti a latentní konflikty, jež byly dosud drženy pod pokličkou tyranskou vládou, avšak poté, co stávající struktury byly bez náhrady zničeny, vyvřely na povrch plnou silou. Spirála násilí všech proti všem od té doby funguje v podstatě samovolně.

Říká se, že po bitvě je každý generál. Jenže zde to tak úplně neplatí. Již dávno "před bitvou" upozorňovala řada expertů, že skutečným problémem nebude porážka irácké armády, která již stejně byla jen stínem někdejší moci z roku 1990, ale právě zajištění poválečné obnovy a stability v zemi. Mezi ně patřili též někteří američtí generálové, navrhující spíše opatrný postup s nasazením početných pozemních sil kvůli udržení pořádku na dobytých územích.

Avšak civilní vůdcové Pentagonu Rumsfeld, Wolfowitz a Feith všechny námitky odmítli a prosadili válku podle svých představ – "Shock and Awe". Způsob realizace války se tak katastrofálně rozešel s jejím politickým cílem, jímž byl stabilní prozápadní Irák. I proto USA v Iráku dosud prohrávají, za cenu nesmírného utrpení tamních lidí i vlastních vojáků, diskreditace své věrohodnosti, polarizace americké společnosti a bezprecedentního nárůstu antiamerikanismu ve světě.

Poslední dobou se spekuluje o možném "vojenském řešení" otázky íránského jaderného programu. Ale pokud by k němu došlo, následky by mohly být ještě horší než případné vlastnictví jaderné zbraně Íránem. To totiž ještě není žádnou katastrofou, jak ukazuje historie získání těchto zbraní Sovětským svazem, Čínou či Indií. Zato zkušenosti z Iráku jsou jasným varováním před opakováním podobného scénáře.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
V šesté Otázce vyhrál Hynek, zrušil by možnost udělit milost během stíhání

V šestém kole Otázky pro prezidenta zvítězil její nejnovější účastník Jiří Hynek. Podle šéfa Asociace zbrojního průmyslu není třeba pravomoci prezidenta...  celý článek

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Chce EU zakázat písmeno „Ř“? Dezinformacím na internetu neujdou ani děti

Závislost na internetu, kyberšikana, dezinformace. Těmto rizikům jsou vystaveny všechny děti, které používají internet. Je proto důležité, aby se mediálně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.