Výpočet počítá s výdaji na šestnáct tisíc raněných, z nichž pětina se údajně do USA vrací z těžkým zraněním mozku nebo páteře. Mluvčí Pentagonu Roseann Lynchová řekla, že irácká válka zatím stála USA 173 miliard dolarů.
Autoři studie uvádějí, že se američtí daňoví poplatníci budou s výdaji na zásah v Iráku potýkat ještě dlouho po jeho skončení. "I když jsme zvolili umírněný přístup, překvapilo nás, jak vysoké tyto náklady jsou," uvádějí autoři.
Někdejší ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet americké vlády Mitch Daniels před válkou invazi charakterizoval jako akci, již si USA mohou z finančního hlediska dovolit. Odhady tehdejšího ekonomického poradce Bílého domu Lawrence Lindseyho, který náklady na válku odhadl na 200 miliard dolarů, považoval za přehnané.
Do těchto kalkulací však nebyly započteny výdaje na nábor nových vojáků, zpomalené tempo amerického hospodářství, účty za léčbu raněných, výdaje na válečné veterány ani zvýšené ceny ropy.
Stiglitz a Bilmesová s těmito výdaji počítali. Citují z armádních statistik, z nichž vyplývá, že se u 30 procent vojáků do čtyř měsíců po návratu z Iráku objevily mentální problémy. Jejich studie předpokládá, že američtí vojáci budou v Iráku do roku 2010 a že jejich počet bude každým rokem klesat.
Stiglitz dostal v roce 2001 Nobelovu cenu za ekonomii, v minulosti působil jako poradce prezidenta Billa Clintona a jako ekonom Světové banky.
