„Nepřítel měl v bitvě u pyramid dvacet tisíc mrtvých, my sotva padesát“, nadhodil Junot. „Grandiózní“, zamumlal Josef. Jean Baptiste pokrčil rameny: „Grandiózní? Slavná francouzská armáda pod velením našeho geniálního generála Bonaparta postřílela moderním těžkým dělostřelectvem dvacet tisíc polonahých Afričanů, kteří neměli ani boty na nohou. Musím skutečně říct – grandiózní vítězství děl nad oštěpem, lukem a šípem!“
Lucien otevřel ústa, aby odporoval, ale rozmyslel si to. Modré, dětsky zářící oči potemněly. „Postřílení ve jménu lidských práv“, řekl smutně.
(konec úryvku)
V románu se dále líčí, jak Napoleon pokračoval v šíření lidských práv tak dlouho, až to nakonec donutilo celý svět (včetně jeho dřívějších spojenců i vlastního tchána, rakouského císaře) spojit se proti němu, a pak se opět prolilo nesmírné množství krve. Dějiny se někdy opakují, a proto si myslím tohle:
Pravděpodobnost, že dojde k rozsáhlému druhotnému zasažení našeho území zbraněmi hromadného ničení je jistě pořád opravdu velice malá, ale oproti situaci ještě před měsícem již není zanedbatelná. Myslím si, že v této situaci má obyvatelstvo právo na to, aby vláda urychleně stáhla zpět na naše území všechny jednotky, které jsou pro takovýto případ vycvičeny, včetně všech polních nemocnic.
