Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka přijde USA na 9 miliard měsíčně

  7:46aktualizováno  7:46
Vést válku s Irákem by mohlo Spojené státy přijít draho, tvrdí rozpočtový úřad amerického Kongresu. Konflikt by totiž Washington mohl stát až devět miliard dolarů za měsíc. Přípravy na střet a stažení jednotek po válce by k účtu přidaly nejméně dalších dvacet miliard, tvrdí zpráva.

Úřad svůj odhad zveřejnil v době, kdy se Kongres chystá zahájit debatu o rezoluci, jež by podpořila použití síly proti Iráku. Dodal, že lze ale těžko odhadnout délku případné americké vojenské operace.

Rozmístění potřebných jednotek v Perském zálivu by stálo devět až 13 miliard dolarů a jejich návrat domů dalších pět až sedm miliard. Vedení války by pak přišlo na šest až devět miliard dolarů měsíčně a případná okupace Iráku po válce na jednu až čtyři miliardy za měsíc, říká dokument.

Odhady vycházejí ze dvou válečných scénářů - jeden klade důraz na letecké údery a druhý, nákladnější, předpokládá větší nasazení pozemních sil.

Některé jiné odhady nákladů ozbrojeného střetnutí hovoří až o 200 miliardách dolarů. To začíná být vzhledem k napjatému americkému rozpočtu a nejistým vyhlídkám ekonomiky silným argumentem.

USA: Chemický úder hrozí
Činitelé Pentagonu a amerických tajných služeb jsou přesvědčeni, že irácký prezident Saddám Husajn je připraven použít chemické a biologické zbraně. Svým nejvěrnějším velitelům už dal údajně rozkaz, aby těmito zbraněmi bojovali v případě útoku Spojených států na Irák a při následné invazi amerických jednotek.

Jak v pondělí uvedl americký list The Washington Post, Spojené státy nyní chystají kampaň, pomocí níž chtějí působit na irácké velitele, aby takový rozkaz neuposlechli a vyhnuli se tím mimo jiné vlastním tragickým ztrátám. Američané chtějí podle listu podobně jako v předchozí válce v Perském zálivu v roce 1991 zasypat irácké pozice vysvětlujícími letáky a zároveň chtějí uvědomit irácké velitele pomocí nespecifikovaných utajených technik.

Saddám Husajn se rozhodl předčasně povolit použití zmíněných zbraní hromadného ničení v terénu kvůli předpokladu, že Spojené státy se v případě útoku budou v prvé řadě snažit zničit irácká velitelská centra a komunikační systémy. 

Irácký vůdce Saddám Husajn podle amerických vojenských zdrojů dal rozkaz použít v případě útoku Spojených států chemické a biologické zbraně. Jak uvedl americký list The Washigton Post, Američané berou toto nebezpečí velmi vážně.

Stejně postupoval Saddám i před válkou v Perském zálivu. Nakonec upustil od masivního použití těchto zbraní, nejspíš v reakci na varování USA, že v takovém případě uskuteční "rozhodující úder". Podle deníku The Washington Post se Američané obávají, že zbraně hromadného ničení tentokrát Saddám Husajn použije za každou cenu.

Klíčovým úkolem, jenž nyní leží před vojenskými plánovači USA, je zjistit, které irácké jednotky by bylo možné povzbudit ke zradě Saddáma a odradit od použití zbraní hromadného ničení.

Zpráva britských tajných služeb zveřejněná v úterý premiérem Tony Blairem uvádí, že Irák bude schopen zaútočit nervovým plynem či antraxem během 45 minut. Podle těchto informací již Saddám Husajn pověřil svého syna Kusaje, který vede irácké elitní Republikánské gardy , aby použil zbraně hromadného ničení.

Šéf amerického Pantagonu Donald Rumsfeld upřesnil, že rozkaz Saddáma Husajna k použití chemických či biologických zbraní ještě nemusí nutně znamenat, že jeho pokyny budou splněny.

"Možná, že on už nemá co ztratit, ale ti, kdo jsou pod ním, mohou ztratit hodně," uvedl Rumsfeld. Činitelé Pantagonu řekli, že Rumsfeldovo prohlášení je signálem, že Spojené státy to myslí vážně.

Jeden z činitelů Pentagonu uvedl, že irácký prezident vydal příslušné rozkazy k použití zbraní hromadného ničení v případě, že spojenci budou vítězit a překročí bitevní linii na západě od iráckého města Amara 300 kilometrům jižně od hlavního města Bagdádu.

Iráckým velitelům bylo prý rovněž řečeno, aby použili zmíněné zbraně i vůči íránským silám, pokud by během konfliktu překročily hranice a pohnuly se směrem do iráckého vnitrozemí.

Ačkoli za války v Perském zálivu v roce 1991 Iráčané rozmístili dělostřelecké granáty a hlavice s chemickými náložemi, nakonec nebyly použity.

Američtí činitelé se domnívají, že se tak stalo kvůli intenzivní varovné kampani Spojených států vedené ještě před zahájením bojů. Iráčané byli tehdy varováni, že v případě použití zbraní hromadného ničení bude následovat okamžitá drtivá americká vojenská odpověď, která zbaví Saddáma Husajna moci.

The Guardian: Podpora Britů vojenské akci v Iráku slábne
Podpora Britů vojenskému úderu proti Iráku klesá i přes to, že premiér Tony Blair minulý týden zveřejnil zprávu shrnující nebezpečí, které podle něj představuje nynější irácký režim.

Z průzkumu, který otiskl listu The Guardian, vyplývá, že vojenskou akci podporuje 33 procent Britů, zatímco před týdnem to bylo 37 procent lidí. Průzkum také ukazuje, že o dvě procenta poklesl i počet těch,  kteří s útokem nesouhlasí - nyní jich je 44 procent. Nejvíce - o šest procent - přibylo nerozhodnutých, kterých je 23 procent.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.