Proto nyní Američané vedou hned dvě války - jednu s Irákem, druhou s veřejným míněním. Tu druhou prohráli. Situace je taková, že svět je zklamaný, váhavý a kritický.
Kritika se ozývala i z České republiky. Nyní však diskuse končí a je správné v této chvíli USA podpořit. A to přesto, že je i vinou Ameriky, že se stalo nepředstavitelné - chce odstranit muže, o jehož špatnosti nikdo nepochybuje, ale přesto zůstala téměř izolovaná.
V žádné zemi kromě Izraele není pro útok na Saddáma výrazná většina. Její koalice je ve skutečnosti sdružením bezvýznamných, prospěchářských či nebojujících zemí. Jak je to možné?
Jsou za tím dva základní důvody. Ten první: Američané nepřesvědčili svět, a dokonce projevili pozoruhodnou absenci snahy získat jej na svou stranu. Střídali argumenty, tím zmátli kdekoho. Jsou Saddámovým smrtelným hříchem styky s Al-Kajdou, nebo neplnění rezoluce? Má zbraně, nebo bez něj přijde na Blízký východ demokracie? A vůbec - měl být odzbrojen, nebo svržen?
Z poslední otázky plyne druhý důvod. Mnoho zemí zřejmě nabylo dojmu, že Amerika je o vyústění krize předem rozhodnuta a ostatní bere jen jako komparz. To občas nabíralo paradoxní formy. USA prohlásily, že Irák neposlouchá OSN, proto musí být svržen, aby se zachránila autorita Spojených národů. To je dobrý argument - ale ne ve chvíli, kdy většina OSN věří, že inspekce jsou lepší než válka.
Celkově však USA nepřesvědčily o tom, že hrozba je bezprostřední a smrtelná, že inspekce nesplní svůj účel a válka je životně nutná pro zachování bezpečnosti.
Výsledkem je válka bez OSN.
To je však jen jedna strana věci. Druhá strana je následující: náš spojenec jde do války, jejíž cíl není hanebný. Mnoho lidí má oprávněné problémy porozumět zdůvodnění a cestě, po níž k válce došel. Ale pro Američany nadchází těžká chvíle a jejich spojenci by jim měli stát po boku.
I přes výhrady udělejme to, co bychom očekávali my od Ameriky, kdybychom se dostali do potíží. Je to správné a je to v našem dlouhodobém zájmu. A neznamená to, že bez výhrad přistupujeme na americký výklad toho, jak ke všemu došlo.
