Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka o Falklandy po třiceti letech: pilot a popálená oběť jsou přátelé

  14:57aktualizováno  14:57
I když se odehrála před třiceti lety a v odlehlé části světa, stále vzbuzuje emoce. A s trochou nadsázky se dá říct, že na diplomatickém poli dodnes neskončila. Mezi Británii a Argentinou to kvůli válce o Falklandy stále jiskří. Na druhou stranu, někteří přímí účastníci bojů si už odpustili.

Simon Weston na snímku z 26. března 2012 | foto: Profimedia.cz

Je to přesně 30 let od chvíle, kdy Argentinci v režii diktátora Leopolda Galtieriho obsadili Falklandy. Tehdejší britská premiérka Margaret Thatcherová odpověděla největší mobilizací královského vojska od druhé světové války, které pak během 74 dní Argentince rozprášilo. Kromě tří místních zemřelo 255 britských a 649 argentinských vojáků. Další později spáchali sebevraždu.

Simon Weston byl málem jedním z nich. Coby dvacetiletý mladík připlul na ostrovy o něco později. Na lodi Sir Galahad se 8. června chystal zrovna na vylodění, když na plavidlo zaútočila argentinská letadla. Municí naložená loď dlouho nevydržela, do vodního hrobu si nakonec vzala 48 britských vojáků.

Válka o Falklandy

Původně neobydlené ostrovy převzala Argentina v roce 1820 z titulu nástupnictví po Španělsku. Britové je ovládli v roce 1833. V roce 1982 se jich Argentina pokusila vojensky znovu zmocnit, ale v šestitýdenní válce s Brity utrpěla těžkou porážku. Během konfliktu padlo 255 Britů a 649 Argentinců.

Prohra uspíšila pád argentinské junty a v Británii naopak pomohla premiérce Thatcherové ve volbách. Argentina si nárok na ostrovy zanesla i do nové ústavy a dodnes je považuje za své území. Obyvatelé Falkland se ale hlásí k Británii. Argentina a španělsky a francouzsky hovořící země používají pro Falklandy název Malvínské ostrovy.

Většina z nich byli Westonovi kamarádi z velšských gard. On sám přežil, i když měl popáleniny na 46 procentech těla. Když pak válka skončila, začal pít a pokusil se vzít si život. Dnes, po třiceti letech a osmdesáti operacích, abstinuje a k obyčejným Argentincům necítí žádnou zášť. Jen k politikům.

"Mám argentinské přátele a znám lidi z Argentiny. Pracoval jsem s nimi a kamarádím se dokonce s chlapíkem, který nás vyhodil do vzduchu. Takže proti Argentincům nic nemám. Jenom nemám rád jejich politiky," řekl agentuře AFP.

S pilotem Carlosem Cachonem, který poslal jeho loď ke dnu, se seznámil v roce 1991 v rámci programu pro veterány, který jim měl pomoci zahojit psychické válečné jizvy. "Carlos je neuvěřitelně milý, hodný a jemný muž. Byla to jen jeho práce," popisuje smířlivě britský veterán.

Když ale přijde řeč na tehdejší i současnou argentinskou vládu, v jeho očích se objeví zlost. Hezká slova nemá hlavně pro argentinskou prezidentku Cristinu Kirchnerovou, která kvůli Falklandům v posledních měsících přilévala olej do stále jiskřících vztahů s Londýnem.

"Tlačí příliš a prohraje," říká Weston a upozorňuje, že přístup argentinské prezidentky může za to, že obyvatele Falklandských ostrovů stále cítí strach. Podobně se na současné napětí kolem ostrovů dívá i jeden z místních obyvatel, Tony Smith.

Je to jako včera

"I když je třicet let celkem dlouhá doba, na druhé straně je to jako včera. Jakmile totiž začnete hrozit, vše se vrátí. Lidé jsou z toho nervózní. Nevěříme, že použijí vojenskou sílu, ale všechny ty ostatní věci, které dělají, nepomáhají," řekl agentuře Smith, který se živí průvodcovstvím po ostrovech.

Fotogalerie

Obyvatelé ostrovů stále žijí mezi minami, které na pobřeží rozeseli už v roce 1982 argentinští vojáci, připomněla agentura AP s tím, že místní mají stále pocit, že potřebují vojenskou ochranu. A každý den prý čekají, jaké další "sankce" Buenos Aires vymyslí.

Asi dva tisíce obyvatel ostrovů se totiž cítí být Brity a zpátky pod správu Argentiny nechtějí. Jihoamerická země ale ostrovy nazývá Malvínami a odmítá se jich vzdát. V posledních měsících zavedla několik opatření, která mějí Brity přimět, aby se nehostinných ostrovů, v jejichž blízkosti se ale nachází ložiska ropy, vzdali.

Přesvědčila například některé své sousedy, aby do přístavů nevpouštěli lodě plující pod falklandskou vlajkou, či nařídila svým rybářům, aby vylovili místní olihně dřív, než se dostanou k Falklandům. Mezitím si stěžovala na britskou vojenskou přítomnost v OSN.

Naposledy Argentina vyzvala finanční burzy v New Yorku a Londýně, aby své investory upozornily na tvrzení Buenos Aires, že pět ropných průzkumných společností pracuje kolem Falklandských ostrovů ilegálně a v Argentině by tak čelily trestnímu stíhání.

Britové na kroky Argentiny většinou zareagovali ukázkou vojenských svalů. Do oblasti vyslali svůj největší torpédoborec a na cvičení prince Williama, což Argentina považovala za provokaci. Hovořilo se i o tom, že vody kolem ostrovů střeží britská ponorka.

Falklandy

Falklandy







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Francouzští policisté hlídkují u Anglické promenády v Nice, kde ozbrojený řidič...
GLOSA: Hrdlořezové přes kopírák

Za posledních 13 měsíců bylo civilní vozidlo využito k teroristickým útokům na území Evropské unie ve Francii, Německu, Británii, Švédsku a nyní i Španělsku....  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.