Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka bezpilotních letounů se obrací proti USA. Nepřátele zabíjí i plodí

  4:33aktualizováno  4:33
Útoky amerických bezpilotních letadel v Pákistánu se za vlády Baracka Obamy ztrojnásobily. Tajná válka je účinná, ale množství civilních obětí obrací mínění Pákistánců proti USA a žene do náruče Al-Kajdy hordy nových mučedníků. Taktika tak zřejmě více nepřátel vytváří, než ničí.

Americký bezpilotní letoun ve vzdušném prostoru nad Kandahárem na jihu Afghánistánu. | foto: AP

Nad horami na pákistánsko-afghánské hranici se vznáší letoun Predátor, sofistikovanými kamerami zaměří nebezpečné rebely a obrázek pošle na velitelství CIA v americkém Langley. Za chvíli už vzduch prořízne raketa Hellfire, které na zemi v mžiku sežehne všechno živé.

To není scéna z kasovního hollywoodského trháku, ale každodenní realita na afghánsko-pákistánské hranici, kde se podle CIA ukrývají špičky Talibanu a Al-Kajdy, včetně samotného krále teroristů Usámy bin Ládina a jeho pravé ruky Ajmána Zavahrího.

S používáním vraždících strojů bez lidské posádky začal už George Bush, ale Barack Obama jejich používání povýšil na ústřední taktiku. Zatímco mezi lednem 2008 a lednem 2009 se podle BBC uskutečnilo 25 náletů, od ledna 2009 do konce června 2010 udeřily stroje v Pákistánu 87krát.

Bezpilotní letouny změnily taktiku Talibanu

Na tomto trendu nehodlá Bílý dům nic měnit. Proč taky, když strategie splňuje přesně to, co se od ní očekává. Američtí vojáci neriskují životy, umírá více povstalců a ti, kteří přežijí, otevřeně přiznávají, že jim bezpilotní letouny značně ztrpčují osnování operací.

infografika - Bezpilotní letoun americké armády, MQ-9 Reaper

Povstalci z kmenových oblastí museli pod všudypřítomnýma očima strojů budoucnosti změnit taktiku. Scházejí se v menších skupinách a častěji mění místa schůzek. Ulpělo na nich schizma, že bezpilotní letouny už vypátraly a popravily i mocného šéfa Talibanu v Pákistánu Baitulláha Mahsúda.

Jenže tajná válka vrací úder v samém srdci Evropy a Spojených států. Záludné vojenské operace USA v Pákistánu zmínil jako motiv svých činů Faisal Shahzad, který chtěl odpálit bombu na newyorském Times Square, Nidal Málik Hasan, jenž na základně Fort Hood postřílel 13 lidí i Nadžibuláh Zazi, který chtěl zkropit krví newyorské metro.

Bezpilotní letouny řízené z USA útočí na dálném východě

S vyšším počtem amerických náletů závratně vzrostl i počet útoků v samotném Pákistánu. Extrémisté podnikli jen od ledna 2009 v pákistánských ulicích 140 útoků a zabili 1 700 lidí. Většina poslů smrti má jedno společné - byli zradikalizovaní online nahrávkami bitev z afghánsko-pákistánského pomezí.

Soupeř bez tváře a civilní oběti

Bojovníky vedou na stezky svaté války především dvě věci. Jsou přesvědčeni, že Američané vedou podlou válku, když nejsou ani schopní postavit se nepříteli tváří v tvář a místo toho statečné mudžáhidy zabíjí někdo, kdo sedí tisíce kilometrů daleko v klimatizované místnosti a třímá v ruce joystick.

JAK FUNGUJÍ BEZPILOTNÍ LETOUNY

Bezpilotní bojové letouny jsou řízené na dálku z pozemních řídících center v USA, kde většinou operují minimálně dva lidé - pilot a navigátor. Zbraňové systémy řídí pomocí ovládacích pák a monitorů a to všechno za zlomek nákladů na stíhačky.

Piloti řídí své bezpilotní letouny přes monitor

Piloti řídí své bezpilotní letouny přes monitor

Piloti bezpilotních letounů CIA jsou na východním pobřeží v katakombách komplexu CIA v Langley ve Virginii. Jsou vzdáleni 11 tisíc kilometrů od afghánského hlavního města Kábulu. Piloti bezpilotních letounů spadajících pod americkou armádu jsou ještě dál na západě na vojenské letecké základně Creech v nevadské poušti. (více o fungování bezpilotních letů čtěte zde)

Ještě více je však burcuje počet civilních obětí při útocích. Ten se podle různých zdrojů liší a není možné ho spolehlivě ověřit, protože do kmenových oblastí nemohou nezávislí novináři ani humanitární organizace a veřejnost je tak závislá na informacích armády. Podle BBC však při útocích zemřelo nejméně 700 lidí.

Jen zlomek z toho jsou ale vůdcové Al-Kajdy nebo Talibanu. List The National, který vychází ve Spojených arabských emirátech, tak například v prosinci napsal, že na jednoho teroristu zabitého bezpilotním letounem připadá 140 nevinných Pákistánců. Časopis Newsweek zase tvrdí, že smrt jednoho rebela si vyžádá životy padesáti nevinných obětí.

Hrozivá čísla se odrážejí do průzkumů veřejného mínění. Minulý rok jeden z nich ukázal, že 52 procent Pákistánců viní z eskalace násilí USA, zatímco Al-Kajdu jen osm procent. A to celé se odráží do napjatého a nedůvěřivého vztahu Washingtonu a Islámábádu, který by měl být hlavním spojencem USA v boji proti teroru.

I samotní Pákistánci, kteří žijí v bojových zónách, ale nemají na útoky jednoznačný názor. "Jsem proti útokům bezpilotních letadel, protože při nich umírá spoustu civilistů. Co od nás Američané chtějí? Naše vláda by se s nimi neměla paktovat," stěžuje si Sher Ahmad Wazír ze Severního Vazíristánu.

Záhid z Jižního Vazíristánu naopak říká: "Myslím, že útoky bezpilotních letounů jsou správné. Zasáhnou ten správný cíl - teroristy." Vládní činitelé podle BBC sice nálety navenek často odsuzují, ale v soukromí je schvalují. A stále častěji se také ozývá, že by je měla řídit pákistánská vláda.

"Spojené státy by nám měly dát technologii. Když to budeme dělat sami, Pákistáncům to přestane vadit," tvrdí pákistánský ministr vnitra Réhman Malík. Jenže nespolehlivému partnerovi Obamova administrativa nikdy sofistikované zbraně do ruky nepůjčí.

A mezitím se každým dnem potvrzují slova bývalého poradce pro speciální armádní operace USA Jeffreyho Addicotta, který tvrdí, že strategie vytvořila více nepřátel, než kdy USA dokázaly zabít nebo pochytat.

BEZPILOTNÍ LETOUNY V PÁKISTÁNU

Bezpilotní letouny se používají, když jsou pilotované lety příliš obtížně nebo riskantní. Každý letoun vydrží ve vzduchu kolem sedmnácti hodin a v reálném čase posílá na zem snímky okolí. Spojené státy používají vše od malých špionážních letadélek, které je možné vypustit i z ruky až po modely, které mají rozpětí křídel 20 metrů. Nad Pákistánem se nejčastěji vznáší MQ-9 Reaper nebo MQ-1 Predator.

MQ-9 ReaperMQ-9 Reaper - Experti ho vyvinuli v roce 2002 jako větší a modernější verzi Predatoru. Armáda a CIA ho využívá především v Iráku a Afghánistánu. Může nést různé typy zbraní včetně řízených střel a bomb naváděných laserem. Letí až rychlostí 370 kilometrů v hodině a stojí 53,5 milionů dolarů.

MQ-1B PredatorMQ-1 Predator - Americká armáda ho používá od roku 1995. Letoun může sloužit pro průzkumné účely a zároveň je vyzbrojený řízenými střelami. Plně operační systém, jehož je Predator součástí, zahrnuje čtyři letouny, pozemní řídící základnu a satelitní komunikační sadu. Armáda a CIA ho používala v Bosně, Srbsku, Iráku, Jemenu a létá i v Afghánistánu. Letí až rychlostí 217 kilometrů v hodině a stojí 20 milionů dolarů.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Kresba Empire State Building, kterou v 90. letech stvořil Donald Trump
Donald Trump, umělec. Prezidentovy malůvky se prodávají za statisíce

Jednoduchá kresba Empire State Building, kterou před lety černou fixou nakreslil Donald Trump, se ve čtvrtek v Los Angeles vydražila za 16 000 dolarů, tedy asi...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.