Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k

Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k vidění v libereckém muzeu. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Válečný zločinec Josef Mengele působil i v Chrastavě, odhaluje výstava

  • 90
Výstava libereckého muzea mapující koncentrační tábory v Česku odhalila překvapující zjištění. Sadistický lékař z Osvětimi Josef Mengele na konci války působil i v ženském táboře v Chrastavě.

Válečný zločinec Mengele, který prováděl hrůzné experimenty na vězních a zejména dětech, v lednu 1945 uprchl před postupující Rudou armádou z Osvětimi a byl převelen ke komandatuře SS v táborech Gross-Rosen. Jejich ženská pobočka byla také v Chrastavě a Bílém Kostele. Podle historiků v nich Mengele prováděl selekci vězeňkyň. Podrobnější informace o jeho pobytu ale chybí.

Tábory na Chrastavsku

Výstava o koncentračních táborech s názvem Za ostnatým drátem. Expozice je k

První transport asi sta vězeňkyň přijel do táborů v Chrastavě a Bílém Kostele kolem 24. října 1944 přímo z Osvětimi. Židovky pocházely především z Francie a Belgie. Pracovaly v továrně Spreewerk, kde se vyráběly náboje pro protiletadlová děla.

Pobočný tábor Kratzau I. patřil mezi větší tábory. Bylo v něm postupně umístěno kolem tisíce žen. V táboře Kratzau II. žilo 150 žen a ostrahu zajišťovalo 10 dozorkyň.

Vedoucí tábora Lydia Dienelová proslula neobyčejnou brutalitou. Vězeňkyně často bila a mnoho jich bylo utýráno k smrti. Přesné údaje o počtu usmrcených však nejsou známé.

Dnes tábory připomíná na Chrastavsku jen několik ruin.

"Během selekcí, které doprovázely život v každém táboře, byl údajně přítomen i Josef Mengele. Podle očitých svědků zahynulo v tomto táboře několik žen na následky týrání," uvádí historička Kateřina Lozoviuková z liberecké Technické univerzity, autorka studie Mimořádný lidový soud v Liberci a pobočné koncentrační tábory KT Gross-Rosen.

Podobná informace se dá nalézt i v jednom z bulletinů Společnosti přátel historie města Chrastavy. Mengeleho působení na Liberecku popisuje i německá historička Isabella Sprengerová v knize Gross-Rosen.

Podle Ivana Rouse, historika Severočeského muzea v Liberci, se Mengele v táborech účastnil takzvaných selekcí, při nichž rozhodoval, kdo je schopný práce a kdo je odsouzen ke smrti.

"Tábory v Bílém Kostele a Chrastavě navštívil asi třikrát. První selekci provedl v říjnu 1944, další 20. ledna 1945 a poslední 20. března 1945," říká Rous.

Těhotné vraždili jedem

V táborech zabíjeli těhotné ženy a nemluvňata. To byla podle historických pramenů zvrácená kratochvíle právě Mengeleho.

"Do pobočných táborů se dostaly i těhotné ženy. Během selekce, která před odesláním do pobočných táborů na práci probíhala, nesmělo být na ženách těhotenství znát. Do pobočných táborů se tak dostaly ženy na počátku těhotenství. Poté, co bylo zřejmé, že je vězeňkyně těhotná, následoval v řadě případů převoz do kmenového tábora Gross-Rosen, kde byly tyto ženy ve většině případů zavražděny," zmiňuje ve své studii Lozoviuková.

Přímo v táboře Kratzau I. v Bílém Kostele bylo podle výpovědí očitých svědků mezi říjnem 1944 a květnem 1945 zavražděno asi sedm těhotných žen jedem. Právě od října do března tábor navštívil Mengele, který podle svědectví tímto způsobem usmrtil řadu vězňů v Osvětimi.

Chrastavský tábor osvobodila 8. května 1945 Rudá armáda. Mengele v tu dobu prchal do německého Günzburgu. Dvakrát ho zadržela americká armáda a pod jeho vlastním jménem umístila do zajateckých táborů. V té době již byl na seznamu hlavních válečných zločinců, ale kvůli administrativnímu chaosu si toho nikdo nevšiml. Zemřel v roce 1979, když dostal infarkt v Brazílii, kde se skrýval.

O výstavě Severočeského muzea v Liberci nazvané Za ostnatým drátem čtěte zde.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video