Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válečný „prezident“ Martič dostal v Haagu 35 let

  10:24aktualizováno  12:08
Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii poslal na 35 let do vězení někdejšího předáka chorvatských Srbů Milana Martiče. Uznal ho vinným z vraždění, mučení, pronásledování a deportací Chorvatů, Muslimů a dalších nesrbských obyvatel. V roce 1995 také Martič nařídil bombardování Záhřebu.

Milan Martič u haagského tribunálu - Někdejší předák chorvatských Srbů Milan Martič u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti dostal 35 let žaláře. (12. června 2007) | foto: Reuters

Dvaapadesátiletý Martič býval policejním šéfem ve svém rodném městě Kninu. Když se rozhořela válka v Chorvatsku, prohlásil se lídrem tamních Srbů a založil ilegální ozbrojenou jednotku jménem Martičova policie.

Srbové pak pod jeho vedením vyhlásili v Krajině separatistickou republiku, jejímž centrem byl právě Knin a která v podstatě přeťala chorvatské území v půli.

Milan Martič v Chrovatsku v roce 1995

Pod Martičovým dohledem se v Krajině odehrávala děsivá zvěrstva. Nesrbští obyvatelé byli zatýkáni, biti, mučeni a vražděni, desítky tisíc jich byly deportovány. Martičovi muži systematicky plenili nesrbské příbytky, aby se utečenci později neměli kam vrátit.

"Většinu zločinů spáchaly tyto jednotky na starých
lidech, zajatcích a civilistech. Obzvláštní zranitelnost těchto lidí přidává spáchaným zločinům na závažnosti," řekl v Haagu předsedající soudce Bakone Moloto.

Ve všem, co Martič prováděl, ho podporval jugoslávksý exprezident Slobodan Miloševič, architekt balkánské války. Ten se však spravedlivého verdiktu nedočká, zemřel v cele haagského tribunálu loni v březnu. - více zde

Martič podle ICTY spolu s Miloševičem a dalšími válečnými zločinci - mimo jiné Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem - usiloval o vznik Velkého Srbska, které by zahrnovalo i třetinu Chorvatska a velké části Bosny a které by bylo etnicky čisté.

Slobodan Miloševič

Chtěl jsem je jen chránit
Martič zastával v rámci Republiky srbská Krajina vysoké funkce - byl ministrem obrany, vnitra a od roku 1994 prezidentem. Počátkem května 1995 nařídil bombardování Záhřebu, při němž zemřelo devět lidí a dvě stovky byly zraněny. Martič pak v místním rádiu prohlásil, že bomby byly pomstou chorvatskému prezidentu Tudjmanovi.

V srpnu téhož roku chorvatští vojáci ukončili existenci Republiky srbská Krajina. Podnikli rozsáhlou ofenzívu známou jako "operace Bouře", která nebyla o nic méně krutá než počínání Martičových jednotek. Z Krajiny tehdy uprchlo na 200 tisíc Srbů.

V té době už byl Martič obviněn haagským tribunálem z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ještě sedm let pak unikal spravedlnosti, vzdal se v květnu 2002 a ještě ten samý den ho převezli do Haagu.

Proces začal o rok a půl později. Martič před soudem prohlásil, že všechno dělal jen proto, aby ochránil obyvatele Krajiny - bez ohledu na jejich původ. Soudce ho uznal vinným v šestnácti bodech obžaloby, prokázat se nepodařilo jen jediný: vyhlazování civilních obyvatel.

Obžaloba chtěla pro Martiče doživotí. Pětatřicet let je přesto jeden z nejpřísnějších trestů, jaké Haag zatím vynesl.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

U obce Kleinarl v Salcbursku v důsledku silných dešťů vznikla dvě nová jezera s...
V Rakousku po deštích vznikla dvě nová jezera, bouřka zabila dva lidi

Noční bouřky v Rakousku zabíjely. Dva lidé přišli o život nedaleko města Braunau am Inn v Horních Rakousích, kde se na ně zřítil festivalový stan. V Salcbursku...  celý článek

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.