Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válečný „prezident“ Martič dostal v Haagu 35 let

  10:24aktualizováno  12:08
Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii poslal na 35 let do vězení někdejšího předáka chorvatských Srbů Milana Martiče. Uznal ho vinným z vraždění, mučení, pronásledování a deportací Chorvatů, Muslimů a dalších nesrbských obyvatel. V roce 1995 také Martič nařídil bombardování Záhřebu.

Milan Martič u haagského tribunálu - Někdejší předák chorvatských Srbů Milan Martič u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti dostal 35 let žaláře. (12. června 2007) | foto: Reuters

Dvaapadesátiletý Martič býval policejním šéfem ve svém rodném městě Kninu. Když se rozhořela válka v Chorvatsku, prohlásil se lídrem tamních Srbů a založil ilegální ozbrojenou jednotku jménem Martičova policie.

Srbové pak pod jeho vedením vyhlásili v Krajině separatistickou republiku, jejímž centrem byl právě Knin a která v podstatě přeťala chorvatské území v půli.

Milan Martič v Chrovatsku v roce 1995

Pod Martičovým dohledem se v Krajině odehrávala děsivá zvěrstva. Nesrbští obyvatelé byli zatýkáni, biti, mučeni a vražděni, desítky tisíc jich byly deportovány. Martičovi muži systematicky plenili nesrbské příbytky, aby se utečenci později neměli kam vrátit.

"Většinu zločinů spáchaly tyto jednotky na starých
lidech, zajatcích a civilistech. Obzvláštní zranitelnost těchto lidí přidává spáchaným zločinům na závažnosti," řekl v Haagu předsedající soudce Bakone Moloto.

Ve všem, co Martič prováděl, ho podporval jugoslávksý exprezident Slobodan Miloševič, architekt balkánské války. Ten se však spravedlivého verdiktu nedočká, zemřel v cele haagského tribunálu loni v březnu. - více zde

Martič podle ICTY spolu s Miloševičem a dalšími válečnými zločinci - mimo jiné Ratkem Mladičem a Radovanem Karadžičem - usiloval o vznik Velkého Srbska, které by zahrnovalo i třetinu Chorvatska a velké části Bosny a které by bylo etnicky čisté.

Slobodan Miloševič

Chtěl jsem je jen chránit
Martič zastával v rámci Republiky srbská Krajina vysoké funkce - byl ministrem obrany, vnitra a od roku 1994 prezidentem. Počátkem května 1995 nařídil bombardování Záhřebu, při němž zemřelo devět lidí a dvě stovky byly zraněny. Martič pak v místním rádiu prohlásil, že bomby byly pomstou chorvatskému prezidentu Tudjmanovi.

V srpnu téhož roku chorvatští vojáci ukončili existenci Republiky srbská Krajina. Podnikli rozsáhlou ofenzívu známou jako "operace Bouře", která nebyla o nic méně krutá než počínání Martičových jednotek. Z Krajiny tehdy uprchlo na 200 tisíc Srbů.

V té době už byl Martič obviněn haagským tribunálem z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Ještě sedm let pak unikal spravedlnosti, vzdal se v květnu 2002 a ještě ten samý den ho převezli do Haagu.

Proces začal o rok a půl později. Martič před soudem prohlásil, že všechno dělal jen proto, aby ochránil obyvatele Krajiny - bez ohledu na jejich původ. Soudce ho uznal vinným v šestnácti bodech obžaloby, prokázat se nepodařilo jen jediný: vyhlazování civilních obyvatel.

Obžaloba chtěla pro Martiče doživotí. Pětatřicet let je přesto jeden z nejpřísnějších trestů, jaké Haag zatím vynesl.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalý slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko
Slovenská policie zadržela exministra Ruska, měl si objednat vraždu

Slovenská policie zadržela bývalého spolumajitele soukromé televize Markíza a exministra hospodářství Pavola Ruska. Podezírá ho, že si před 20 lety v podsvětí...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Robert Fico
Stáváme se proevropským ostrovem v regionu, reagoval Fico na české volby

Slovensko se stává proevropským ostrovem v rámci regionu střední Evropy, reagoval v pondělí slovenský premiér Robert Fico v reakci na výsledky parlamentních...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.