Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

I 60 let po válce KLDR vězní jihokorejské vojáky. Jejich vydání odmítá

  6:06aktualizováno  6:06
Korejská válka sice skončila před šedesáti lety příměřím, přesto je v severní Koreji stále mnoho válečných zajatců. V tamním komunistickém režimu prožili téměř celý život a jejich vydání je v nedohlednu. Boj jihokorejských úřadů naráží na odmítavé postoje ze strany Severokorejců.

Váleční zajatci z korejské války zažívali ve věznicích a pracovních táborech kruté podmínky. Nezáleželo na tom, zda se jednalo o vojáky Severní nebo Jižní Koreje. | foto: Profimedia.cz

Přesně před šedesáti lety napsal tehdy 21letý jihokorejský voják Lee Jae-won dopis své matce. Byl uprostřed bitevní vřavy kdesi ve vnitrozemí korejského poloostrova. Kulky na nás padají jak kapky deště, napsal. Matce se v závěru dopisu svěřil, že má strach. Byl to poslední dopis, který své rodině stihl napsat.

Korejská válka

Korejská válka byl válečný konflikt, který probíhal na od 25. června 1950 do 27. července 1953 mezi Jižní Koreou podporovanou OSN a Korejskou lidově demokratickou republikou podporovanou Čínskou lidovou republikou.

Ve válce bylo zabito, zraněno nebo pohřešováno 2,5 milionu Korejců, zemřelo přes 33 tisíc Američanů a tři tisíce příslušníků vojsk OSN. Zabito nebo zraněno bylo také kolem 900 tisíc Číňanů. Po třech letech války zůstala dělící čára mezi Korejemi skoro tam, kde byla na začátku - o něco málo severněji od 38. rovnoběžky.

Zdroj: Wikipedia

Další psaní adresované jeho mamince již přišlo s podpisem zástupců jihokorejské armády. Dopis popisoval přestřelku u města Paju, které se nachází na hranici současné KLDR a Jižní Koreje. Armáda tímto dopisem rodinu informovala, že Lee zahynul v boji. Jeho tělo se nikdy nenašlo.

"Nikdy jsme nepochybovali o tom, že je mrtvý," uvedl pro server washingtonpost.com Leeův mladší bratr Lee Jae-seong a dodal, že se prostě jednalo o válečný chaos a nikdo neočekával, že by se tělo našlo.

Desítky let v zajetí KLDR

Lee však mrtvý nebyl. V bojové vřavě byl zajat členy čínské komunistické armády a byl předán do rukou spojenců ze Severní Koreje. Ti ho odsoudili na doživotí v rámci politického nařízení, který je údajně stále platné i 60 let po skončení války.

V rámci tohoto nařízení byly v Severní Koreji zadržovány desetitisíce jihokorejských válečných zajatců. Historici uvádějí, že asi 500 zajatců může být stále naživu, nyní jim však bude mezi 80 a 90 lety. O těchto vězních se nevědělo v podstatě nic až do roku 1994. Tehdy totiž ze severokorejského zajetí uprchlo několik válečných zajatců a dostali se zpět domů. Staří váleční veteráni se pak svěřili se zážitky z mnohaletého věznění.

Podle svých slov byli nuceni k manželství se severokorejskými ženami. "Kvůli asimilaci," vysvětlili. Podle zákonů v nové domovině jim však byla přisouzena hodnost nejnižších občanů, kteří nemají právo na vzdělání a členství v místní komunistické straně. Někteří ze zajatců dokonce byli posíláni do pracovních táborů a gulagů i za takové drobnosti, jako bylo vychvalování kvality jihokorejské rýže.

Někteří zajatci se po skončení války vrátili domů.

Někteří zajatci se po skončení války vrátili domů.

Po skončení války v roce 1953 bylo ve spárech Severokorejců na 80 tisíc jihokorejských vojáků. Později se obě země dohodly na výměně vězňů, Severní Korea jich však vrátila pouze 8 300.

Šťastné návraty domů i velká zklamání

Skutečný tlak na propuštění posledních přeživších zajatců zahájila Jižní Korea až v roce 2007, kdy nabídla Severokorejcům určitou formu "humanitární pomoci za propuštění vězňů". "Tlačí nás čas," prohlásil jihokorejský generál Lee Sang-chul, který je vedoucím armádní sekce, která se zabývá právě propuštěním vězněných veteránů.

Jedním dechem však dodává, že bez spolupráce s představiteli KLDR toho nemůže příliš udělat. "Bez vstřícnosti druhé strany mají naši vojáci jedinou šanci na svobodu - musí utéct," vysvětluje Lee. Některým se to již podařilo, návrat do vlasti pro však měl pro některé poněkud hořkou příchuť.

Šťastné shledání naopak zažil Lee Won-sam, který se těsně před vypuknutím války oženil. Po 55 letech ve vězení se pak po návratu do své vlasti objal se svou ženou. Jiní však opustili své nové rodiny v KLDR jen proto, aby u jižních sousedů zažili zklamání z příliš složitého života a ztráty veškerého zázemí.



Témata: KLDR, Gulag




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.