Ruský historik Nikita Petrov.

Ruský historik Nikita Petrov. | foto: Adéla Dražanová, MF DNES

Váleční veteráni jsou svatí, až na to jejich velebení Stalina

  • 33
Moskva (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Ruský historik Nikita Petrov pomáhal zakládat organizaci Memorial, která se zabývá dějinami komunistických represí. V souvislosti s oslavami 65. výročí konce druhé světové války by se podle něj nemělo dopřávat sluchu veteránům, kteří velebí Stalina.

"Tyhle noviny mám rád," říká prošedivělý padesátník Nikita Petrov a bere do ruky zažloutlý, rozpadající se výtisk Pravdy z 10. března 1953. Číslo celé věnované pohřbu Josifa Vissarionoviče Stalina.

"Tady stojí váš tehdejší prezident," ukazuje Klementa Gottwalda v řadě zkoprnělých komunistů zachycených na titulní fotografii. "Gottwald na pohřbu nastydl a za pár dní také zemřel. Mohl si za to sám – sundal si čepici. V Moskvě tehdy strašlivě mrzlo."

Nikita Petrov je ruský historik a spoluzakladatel organizace jménem Memorial, která se v Rusku a několika postsovětských zemích už dvacet let zabývá dějinami gulagů a komunistických represí vůbec.

Vystudoval sice chemické inženýrství, ale už na univerzitě trávil většinu času snahou zkoumat dějiny vlastní země. KGB mu několikrát prohledala byt, ale do vězení nešel.

Netrpěl jsem. Jiní lidé ano, a příšerně

"Nakonec na to bylo i pozdě. V osmdesátých letech přišla perestrojka, atmosféra se trochu uvolnila. A věznit amatérského historika? To už se nikomu nechtělo," říká Petrov. "Proto se vlastně necítím být součástí tehdejšího disidentského hnutí. Netrpěl jsem. Jiní lidé ano, a příšerně."

Petrov sedí na lavičce v chodbě malého domu v centru Moskvy, kde sídlí Memorial. Na stěně za jeho zády visí série plakátů: na jednom oběti katyňského masakru z roku 1940. Na dalším Ribbentrop se Stalinem po podepsání sovětskoněmeckého paktu o neútočení v srpnu 1939.

Stalin bus

Na petrohradské autobusy si Stalina objednala soukromá firma

Na třetím opět Katyň, tentokrát Stalinův podpis na rozkazu k povraždění tisíců polských důstojníků. A tak dále. Všechny tyhle plakáty vznikly v reakci na záměr moskevské radnice rozmístit po metropoli Stalinovy portréty a texty, které by vyzdvihly jeho roli ve válce. (o plakátech Stalina v Moskvě čtěte zde)

Strašně nepříjemná pravda

Ze záměru nakonec částečně sešlo: Stalin nebyl na otevřeném prostranství, "jen" v muzeích a výstavních sálech. Jak je vlastně možné, že úřady ukazují portréty diktátora, masového vraha? Proč se Rusko neumí s touto svou děsivou minulostí vyrovnat, podobně jako třeba Německo?

"Protože pravda je strašně nepříjemná," říká Nikita Petrov. "Nechceme vypadat jako kriminálníci. Chceme, aby naše minulost byla lesklá, hrdinská. A chceme to tak učit i naše děti. Proto Rusko oficiálně nepřizná, že Stalin byl zločinec."

Ovšem k onomu setrvalému odmítání nazvat Stalina zločincem je třeba podotknout jednu věc: nynější ruský prezident Dmitrij Medveděv to udělal. Loni na svém videoblogu. Řekl, že Stalin byl krvavý diktátor a vrah milionů. (více čtěte zde)

Válečný veterán na oslavách 65. výročí vítězství v II. světové válce (9. května 2010)

Válečný veterán na oslavách 65. výročí vítězství v II. světové válce (9. května 2010)

Na billboardech, jimiž se Moskva vyzdobila v rámci oslav pětašedesátého výročí konce války, můžete vidět jen a pouze následující letopočty: 1941, 1945 a 2010. Je to ten samý případ jako neschopnost vyrovnat se se Stalinem.

"Pro Rusy válka začala v roce 1941. To, že dva roky předtím uzavřel Stalin pakt o neútočení s nacistickým Německem, to, že nacistům ty dva roky vydatně materiálně pomáhal, o tom se mlčí," vysvětluje Petrov.

Na linii shora už Kreml pracuje

Mlčí? Znamená to, že se o tom ani nedozvědí děti ve škole? "Ale ano, učí se o tom. Ale jak… V některých učebnicích se píše, že to byla holá nutnost. Jinde zase, že to byl v podstatě chytrý tah, který oddálil začátek bojů. Někde se možná i dočtete, že to byl zločin," vykládá Petrov.

A co oficiální vysvětlení, linie daná shora? "Zatím neexistuje, ale už se na ní pracuje. Chtějí, aby to byla ta verze o nezbytnosti."

"Oni" znamená v Petrovově podání Kreml. Jenže "oni" jsou i Rusové. Podle nového průzkumu si vznik "oficiální pravdy" přeje drtivá většina rodičů školních dětí. "Navíc se v Rusku vždy říká: podívejte se, vždyť ostatní dělali to samé… Chamberlain, Churchill, Roosevelt… Mnichovská dohoda, na tu se poukazuje," říká Petrov.

Petrov: Veterání velebící Stalina trpí demencí

Tak tedy 1941. A Stalin na plakátech. Nedá se nic dělat. Včera, na Den vítězství, vyšly do ulic Moskvy statisíce Rusů. Mávali tankům, fotili se s válečnými veterány. A ti jim vykládali o Velké vlastenecké válce a někdy také o velkém Stalinovi. (reportáž ze včerejších oslav čtěte zde)

Váleční veteráni při oslavách 65. výročí vítězství v II. světové válce (9. května 2010)

Váleční veteráni při oslavách 65. výročí vítězství v II. světové válce (9. května 2010)

Nikita Petrov se kvůli tomu mračí. "Veteráni jsou hrozně vážení. Svatí. Já myslím, že bychom jim měli dát peníze, jídlo, zajistit spokojené stáří, ale nedopřávat jim moc sluchu," říká. "Tedy těm, kteří Stalina velebí."

Ale proč? Vždyť jsou to poslední svědkové bojů. Svědkové, jichž kvapem ubývá. Petrov mluví otevřeně: je přesvědčen, že veteráni vychvalující Stalina trpí stařeckou demencí. "Nemám v úmyslu je jakkoliv urážet. Určitě jsou to hrdinové, stateční bojovníci, ale prostě trpí demencí."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video