Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Valdíkov oslavil 900 let

  12:16aktualizováno  12:16
Valdíkov - Devět set let od první zmínky o obci si připomněly o víkendu tři stovky obyvatel a návštěvníků Valdíkova, vesnice ležící necelých patnáct kilometrů od Třebíče. "Dvacet let jsem tady nebyla. Jsem překvapená, jak je to všechno nádherné," míní třiašedesátiletá Marie Jahodová. "Změnilo se to k lepšímu. Je tady víc pořádek a vše upravenější než bývalo," přidává se Jaroslav Dvořák, který ve Valdíkově vyrostl, ale již třiadvacet let bydlí ve Znojmě. Do rodné vsi se však pravidelně vrací za maminkou.

Kromě sobotní mše bylo jedním z hlavních bodů slavnosti svěcení obecních symbolů. "Je tomu přesně devět set let, kdy se jméno naší obce poprvé objevilo a bylo zveřejněno ještě pod latinským názvem Aldikovice v zakládající listině kláštera benediktinů v Třebíči," hřímá do mikrofonu starosta Jan Pavlíček. Po krátkém přiblížení nejpodstatnějších událostí a dat z historie i současnosti obce předává, slovo páterovi Novákovi. Ten po motlitbě a čtení z bible bere do rukou kropenku a postupně světí prapor i znak. Zanedlouho již oba symboly zdobí budovu obecního úřadu.

"Symboly jsme si nechali vyhotovit na důkaz naší suverenity a svébytnosti. V květnu je heraldická komise navrhla ke schválení s tím, že je obec již může používat, ale oficiálně by nám měly být v parlamentu předány teprve v nejbližších dnech," říká valdíkovický starosta. Znak i prapor obsahují radlo a kosu, symboly převzaté ze starých obecních pečetí. Příčně na dvě poloviny obrazec rozděluje opatská berla na červeném podkladě, která značí vztah obce ke klášteru v Třebíči. Skupinky lidí se vsí trousí celé odpoledne. Někteří směřují na hřiště zhlédnout, co umí místní hasiči, jiní si prohlížejí exponáty na výstavě, další stojí frontu na občerstvení či posedávají po lavičkách. "Je to něco nádherného, když se lidi můžou po tolika letech setkat, když si můžou zavzpomínat. Ještě to počasí mohlo vyjít líp," s obavami sleduje zataženou oblohu Zdeněk Tesáček.

Přestože má obec jen dvaačtyřicet popisných čísel a žije v ní sto tři obyvatel, o opětovném sloučení s nějakou sousední vsí nikdo neuvažuje. "Sice ty finance nejsou takové, jaké bychom si představovali, ale slučování s nějakou obcí poté, co jsme se v roce 1992 osamostatnili a starosta a sedmičlenné zastupitelstvo převzalo po šestadvaceti letech odpovědnost, to nepřipadá v úvahu. Jsme tady takoví patrioti, chceme si sami rozhodovat o svých věcech," vysvětluje starosta Jan Pavlíček. Za obecním úřadem byla vysazena lípa, která společně s pamětní deskou na žulovém obelisku bude tuto významnou událost připomínat dalším generacím.

Mezi těmi, kdo na oslavy do Valdíkova přijeli byli i příslušníci valdíkovického rodu Máců. Přestože v obci už nikdo z nich trvale nežije, do rodného domu se vrací alespoň ve dnech volna. "Je dobře, že se něco takového pořádá. Ani jsem nevěděla kdo tady bydlel a žil, tak teď se to dozvím a také poznám spoustu nových lidí," říká devětadvacetiletá Dana Suchánková. Její otec, Jan Máca, který je zdejším rodákem, prý už dva měsíce o ničem jiném než o Valdíkově nemluvil. "Hodně se na tu slávu těšil. Dokonce sám rodině rozesílal pozvánky a trval na tom, že všichni musíme jet," prozrazuje s úsměvem mladá žena s dodatkem, že nakonec do Valdíkova přijelo deset rodinných příslušníků.

O kroniku jsme přišli, říká smutně starosta

Autorem více než stostránkové publikace 900 let obce Valdíkov je místní starosta Jan Pavlíček, stojící v čele obce od osamostatnění v roce 1992. "K historii mám vztah a výročí je dobrou příležitostí," vysvětluje Pavlíček.
Informace čerpal především ze svých nashromážděných materiálů a archivu svého dědečka, který zde před válkou starostoval. Bádal i v okresním archivu, na faře v Budišově i ve Vladislavi. Shromažďování materiálů a přípravné práce trvaly téměř čtyři roky.

"V zimě jsem se pustil do zpracování. Vše jsem psal v rukopise a dcera je na počítači přepisovala. Jsou tam však i příspěvky od jiných lidí," prozrazuje.
Kniha o historii obce nahrazuje obecní kroniku z roku 1923. "Psal ji bratr mého dědy, řídící učitel Cyril Pavlíček. Údajně ji vedl velice pěkně, ale v roce 1950 se odevzdala na Okresní národní výbor do Třebíče, snad k nějaké kontrole či korekci, a tam stopa po naší kronice končí. Není v Zemském archivu v Brně, ani v okresním v Třebíči," konstatuje smutně.

Od té doby, dlouhých padesát let, nikdo v obci kroniku nepsal a tradice byla obnovena až v minulém roce. Zdrojem prvních zpráv se stal právě rodinný historický archiv Pavlíčků, který je vlastně knihou ručně psaných poznámek bývalého kronikáře.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězně ve výkonu trestu ve věznici Oráčov na Rakovnicku v těchto dnech...
Vězni dostanou přidáno. Pár stovek jim nepomůže, mají statisícové dluhy

Pracující vězni mají od dubna příštího roku dostat přidáno. Stát věří, že díky tomu ubude těch, které hned po propuštění semelou staré dluhy a vrátí se proto...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.