Válčit se nemuselo. Britové nabídli Argentině sdílenou správu Falkland

Spor o Falklandy, který v roce 1974 přiostřil vztahy mezi Velkou Británií a Argentinou, mohl být vyřešen poklidně. Britové totiž nabídli Argentině jejich společnou správu. Vyplynulo to z nově objevených neoficiálních dokumentů, se kterými přišel argentinský list La Nación.

Nabídku od britské vlády obdržel 11. června 1974 tehdejší argentinský prezident Juan Domingo Perón. Dokument předal Perónovi a jeho ministrovi zahraničí Albertovi Vignesovi tehdejší britský velvyslanec James Hutton na tajné schůzce. Nabídka zahrnovala i používání vlajek obou zemí, stejně jako angličtiny a španělštiny coby oficiálních jazyků na ostrovech. Obyvatelé by měli občanství obou zemí a guvernéra ostrovů by střídavě jmenovala britská královna a argentinský prezident.

Válka o Falklandy

Původně neobydlené ostrovy převzala Argentina v roce 1820 z titulu nástupnictví po Španělsku. Britové je ovládli v roce 1833. V roce 1982 se jich Argentina pokusila vojensky znovu zmocnit, ale v šestitýdenní válce s Brity utrpěla těžkou porážku. Během konfliktu padlo 255 Britů a 649 Argentinců.

Prohra uspíšila pád argentinské junty a v Británii naopak pomohla premiérce Thatcherové ve volbách. Argentina si nárok na ostrovy zanesla i do nové ústavy a dodnes je považuje za své území. Obyvatelé Falkland se ale hlásí k Británii. Argentina a španělsky a francouzsky hovořící země používají pro Falklandy název Malvínské ostrovy.

Cílem britského návrhu bylo vytvořit atmosféru vhodnou pro rozvoj ostrovů v souladu se zájmy jejich obyvatel a ukončit spor o svrchovanost. V případě argentinského souhlasu byla britská vláda připravena zahájit oficiální či předběžné rozhovory, uvádí se v textu návrhu.

Podle diplomatického veterána Carlose Ortize de Rozas, jehož deník La Nación cituje, reagoval Perón na nabídku s velkým nadšením. "Přijímáme. Jakmile vstoupíme na Falklandy, už nás nikdo nevypudí a krátce potom bude argentinská svrchovanost úplná," prohlásil.

Historie mohla mít jinou tvář

Avšak tři týdny poté prezident zemřel a do úřadu nastoupila viceprezidentka, vdova po Perónovi María Estela Martínezová, známá jako Isabel. Britové k ní ale neměli důvěru a styky zastavili, vysvětlil Ortiz de Rozas. "Isabelita možná nechtěla pokračovat, protože se obávala některých sektorů, jež prosazovaly tvrdší postoj vůči Velké Británii," dodal.

Dlouholetý diplomat Ortiz de Rozas byl jedním z mála lidí, kteří o tajném setkání věděli. "V únoru 1982, jen několik dní před válkou o Falklandy, se v OSN diskutovalo o možnosti zpětného nájmu, aby se Angličané zavázali spravovat ostrovy po daný počet generací a pak by předali svrchovanost," vzpomíná de Rozas.

Argentinská vojenská diktatura však ostrovy na jaře 1982 obsadila silou a následnou válku prohrála. "Jediné, čeho dosáhla, bylo, že dala příležitost Margaret Thatcherové, aby nebyla vyloučena z britské vlády," soudí Ortiz de Rozas. "Dějiny by byly jiné, kdyby byly učiněny kroky k tomu, aby ostrované pocítili, že argentinské vedení by pro jejich zájmy bylo to nejlepší," prohlásil.

Do sporu se vložil i Hugo Chávez

Ani třicet let po vyostřených událostech se spor o Falklandy neuklidnil. Britský premiér David Cameron kvůli Falklandům před časem svolal i Národní bezpečnostní radu. Někdejší šéf britské armády varoval, že pokud by Argentinci ostrovy znovu ovládli, Britové by je už pravděpodobně nezískali zpět. Vládní škrty totiž poslaly do důchodu letadlové lodě i letku strojů Harrier (více o varování generála si můžete přečíst zde).

Do sporu se vložil také venezuelský prezident Hugo Chávez, který Argentině vzkázal, že pokud bude muset opět čelit nájezdům Velké Británie, mohou počítat s jeho pomocí (více o prohlášení Huga Cháveze si můžete přečíst zde).

Souostroví Falklandy leží přibližně 460 km východě od pobřeží Argentiny