Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Česku se začíná očkovat proti meningokoku typu B, dosud to nebylo možné

  10:02aktualizováno  12:58
Na českém trhu se v dubnu objevily dvě nové vakcíny. Jedna má předcházet nákaze meningokokem skupiny B, druhá pásovému oparu. Ani jedna není hrazená z veřejného zdravotního pojištěni. Pacient za ně zaplatí tisíce korun.
Očkování. Ilustrační foto

Očkování. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Vakcínu s názvem Bexsero proti meningokoku skupiny B představil její výrobce, firma Novartis, ve středu. Na český trh dodal 13 tisíc dávek s tím, že jedna by měla stát kolem 2 700 korun.

"Význam vakcíny spočívá v tom, že může ochránit proti nejrozšířenějšímu typu menigokoku, proti kterému zatím očkování nebylo," uvedl výrobce v tiskové zprávě s tím, že vakcínu vyvíjel dvacet let.

Meningokok a onemocnění, které způsobuje

Meningokok je bakterie, která může vyvolat v těle meningokokovou sepsi. Sepse v těle způsobí akutní zánět, který je obtížně zvladatelný, závažný a má rychlý průběh. Zánět následně přechází v septický šok a následné multiorgánové selhání. To pacient nemusí přežít.

Jiným onemocněním je meningitida, která vyvolává zánět mozkových blan (více čtěte zde). Na rozdíl od sepse ale má pacient u tohoto onemocnění vyšší šanci na přežití. Kromě meningokoka jej mohou spustit i jiné bakterie či viry.

Meningokok se přenáší kapénkovou infekcí. Do těla se dostává nosohltanem.

Na světě existuje pět kmenů této bakterie. U nás převládá kmen B, v Africe je to kmen A a například v Asii kmen s onačením W 135.

Podrobnější informace o nemoci, příznacích a prevenci najdete na stránkách Vitalion.cz

Nemoc může být smrtelná, její průběh je velmi rychlý

Infekce meningokokem typu B v Česku nyní tvoří 75 procent onemocnění touto bakterií. Typická je zejména pro děti v prvním půlroce života, ale také pro dorost, přičemž v některých případech končí smrtí. Loni lékaři zaznamenali 59 případů. Z toho čtyři pacienti zemřeli.

Zákeřnost tohoto onemocnění tkví v tom, že pacienti často umírají krátce po jeho vypuknutí. "Navzdory možnostem intenzivní léčby dochází k polovině úmrtí do 24 hodin od prvních příznaků a do 12 hodin od přijetí k hospitalizaci," uvedla lékařka Zuzana Blechová z I. infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce.

Vakcíny jsou v očkovacích centrech, potřeba jsou až tři dávky

Od úterý očkování Bexerem nabízejí například soukromá centra Avenier, kterých je u nás 18. Jedna dávka stojí 3 150 korun. Očkovat je nutné dvěma až třemi dávkami. Celková cena se tedy může vyšplhat na 9 450 korun.

Lékařii v tomto centru očkují dospělé do 50 let a děti od dvou let, byť očkování je určeno už kojencům od dvou měsíců. Vakcínu nepodává spolu s dalším očkování proti jiným nemocem, ale pouze samostatně. "Byl u ní zaznamenán vyšší výskyt horečnatých stavů než u jiných očkovacích látek. To sice neznamená, že je nebezpečná, ale nechtěli jsme při hlášení těchto reakcí na SÚKL, aby spadly také na jinou vakcínu. Tedy aby bylo zřejmé, že jde o reakci na meningokové očkování," vysvětlil Rastislav Maďar, odborný garant soukromých center.

Vakcinologové proto řešili, jak ji podávat a nabízet, aby se ji lidé nebáli. Mimo jiné zvolili doporučení, aby před a po očkování lidé užili běžně dostupné léky na horečku.

Firma Novartis ale tvrdí, že reakce na vakcínu se objevily jen v kombinaci s dalšími dětskými vakcínami - tedy hexavakcínu a očkováním proti pneumokoku. "Stejně jako jiné vakcíny má i tato svoje projevy a nežádoucí účinky. U nejmenších dětí horečněté stavy nebo reakce v místě vpichu zmizí do druhého dne," ujistil Martin Myrdacz ze společnosti Novartis.

Vakcína proti pásovému oparu

Letos v dubnu na český trh nově přišlo také očkování proti pásovému oparu. Vakcína se jmenuje Zostavax a držitelem rozhodnutí povolení je firma Sanofi. Kromě pásového oparu chrání také proti neštovicím.

Lékaři vakcínu aplikují lidem nad 50 let. Stačí jedna dávka. Podle Rastislava Maďara z očkovacího centra Avenier stojí zhruba 3 500 korun. Stejně jako meningokoková vakcína není hrazena ze zdravotního pojištění. Na rozdíl od ní ale stačí jen jedna očkovací dávka.

Česko je sedmou zemí, kde je očkování k mání

Česko je sedmou zemí, do které výrobce vakcínu dodává. Mimo jiné ji používá Francie, Německo nebo Velká Británie, kde ji zařadili mezi povinné očkování.

Výrobce získal povolení nezbytná k uvedení na trh v lednu 2013. "Vakcína byla registrována centralizovaným postupem, tedy Evropskou lékovou agenturou," informovala v březnu mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Lucie Šustková. Potvrdila, že je zatím jedinou, která je na českém trhu dostupná.

Lékaři posun vítají. "Člověk, který jednou v životě viděl invazivní meningokové onemocnění, o důležitosti vakcíny nepochybuje," vzkazuje kritikům očkování Zuzana Blechová.

"Některá onemocnění, na které se dříve umíralo, dneska nevidíme. Ale je to kvůli očkování. V okamžiku, kdy poklesne proočkovanost dětí, se může stát, že se znovu setkáme s chorobami, které dnes známe jen z učebnic infektologie," varovala lékařka s tím, že jde například o návrat spalniček nebo černého kašle.

Kája ležela měsíce v nemocnici, následky má dodnes

S akutní meningokokovou sepsí se setkala i Lucie Vítková z Prahy. Její dcera Kája onemocněla, když jí byl jeden rok a jeden měsíc. Nemoc si následně vyžádala její čtyřměsíční hospitalizaci (z toho 40 dnů na ARO) a lékaři bojovali o to, aby dívenka nepřišla o ruce a nohy. Amputaci se z velké části podařilo zvrátit, holčička ale přišla o články na třech prstech levé ruky a čtyři prsty na pravé noze.

"Kája měla teplotu přes 38 stupňů, ze začátku jsem ji léčila běžnými léky, když ale teplota nepřestávala, jeli jsme o půlnoci do Motola. Poslali nás domů. Jenže v pět ráno už měla černé skvrny na kůži, volala jsem lékařku a ta mi řekla, ať hned volám záchranku, že má nejspíš meningokokovou sepsi. Hned jsem to udělala a za půl hodiny už byla Kája v kómatu," popsala Vítková.

Černé skvrny pod kůží, kterým se odborně říká petechie, se rozšířily po celém těle holčičky. "Přestože už v záchrance Káje nasadili antibiotika, její stav byl vážný, protože jí selhávaly orgány. Začal boj o její život, na kterém se podílely tři kliniky a který trval deset dnů," popsala Kájina lékařka Blanka Kocmichová z Fakultní nemocnice Motol.

Jakmile boj o život vyhrála, lékaři začali řešit, co udělat s odumírající tkání. "Dlouho se řešilo, zda amputovat, nebo ne. Na konec se nám podařilo postupně nekrózy odloučit s pomocí laserové terapie, intenzivní fyzioterapie a speciálních obvazů," popsala Kocmichová.

Dnes dívenka chodí do školky. Rodiče s ní ale opět intenzivně rehabilitují. "S nohou má stále potíže, protože neroste a celou zátěž přenáší jen na zbylý palec," popsala maminka Káji.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.