Váhavý válečník. Jak historie vtáhla mírumilovného Obamu do konfliktů

Byl mírovým kandidátem, z nějž se stal válečný prezident. Barack Obama se nikdy netajil nechutí k válčení. Doufal, že do dějin vstoupí jako prezident, jenž konflikty končí. Což v případě Iráku a Afghánistánu opravdu i činí. Na druhé straně však historie opatrného prezidenta do několika konfliktů zatáhla.

Je nositelem Nobelovy ceny za mír, který pravidelně nařizuje zabíjení radikálů s pomocí bezpilotních letounů. Jen před třemi měsíci americký prezident Barack Obama vyzval ke skoncování s "neustálým americkým válečným stavem". Nyní nařídil armádě USA, aby zaujala pozice pro nálet na Sýrii - aniž by měl naději na ukončení katastrofální syrské občanské války, či podporu široké globální koalice, v jakou doufal.

Jsou-li zapotřebí ještě nějaké další důkazy, že historie se dokáže vzepřít i těm nejpevnějším přesvědčením, pak Obamovo prezidentování takovým důkazem je, píše agentura Reuters.

Překvapení poradci

Sobotní oznámení Baracka Obamy, že požádá o souhlas s vojenským zásahem v Sýrii Kongres, překvapilo dokonce i mnohé jeho poradce. Obama už téměř týden naznačoval, že vojenský zásah je jednou z možných odpovědí na údajný chemický útok režimu Bašára Asada, když však svět očekával, že rozhodnutí může být otázkou hodin, začal prezident váhat.

V sobotu sice oznámil, že by USA měly podniknout vojenskou akci, zároveň však požádal o její schválení Kongres (více čtěte zde).

K opatrnějšímu postoji Obamu podle Reuters přimělo několik věcí. Jednak zamítnutí účasti nejvěrnějšího amerického spojence Británie parlamentem. Zástupci republikánů v Kongresu si rovněž hlasitě postěžovali na to, že s nimi Obama příliš málo konzultuje americkou pozici před potenciální vojenskou akcí. Podle průzkumů veřejného mínění navíc většina Američanů patrně pod vlivem vleklých a krvavých konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zásahem nesouhlasí.
Obama je přesvědčen o tom, že Kongres jeho žádost posvětí.

Od začátku války v Sýrii prezident opakovaně veřejně pranýřoval zabíjení nevinných civilistů - boje už si vyžádaly více než 100 tisíc obětí - přičemž vyjadřoval své odhodlání nepřipustit, aby USA byly do konfliktu vtaženy.

Před rokem prohlásil, že pokud by syrský prezident Bašár Asad použil chemické zbraně, představovalo by to překročení pomyslné hranice. Letos na jaře se objevily důkazy, že tato hranice byla překročena. Přesto nenásledovala vzápětí žádná vojenská reakce. Oficiální činitelé Bílého domu uvedli, že Washington odpoví poskytnutím zbraní opoziční syrské vojenské radě; není ovšem jasné, zda vůbec nějaké dorazily.

Nemá jinou volbu

Po více než dvou letech ostrých prohlášení a vojenské zdrženlivosti jsou někteří současní i bývalí poradci přesvědčeni, že opatrný prezident ale nemá jinou volbu než zakročit proti Asadovi silou. "Jde o udržení americké důvěryhodnosti," řekl bývalý vysoký americký vládní činitel o možné vojenské reakci na útok chemickými zbraněmi z 21. srpna, který americké rozvědky připsaly Asadovi a jeho armádě.

Bez mandátu OSN a bez očekávané podpory britské armády čelí Obama vyhlídce vojenské akce proti Sýrii s ještě menší mezinárodní a domácí podporou, než jakou měl George Bush mladší pro válku v Iráku - a Obama tehdy byl proti ní.

Existuje tu ale jeden klíčový rozdíl. Obama zvažuje dvou až třídenní raketové nálety, ne pozemní invazi. A v tom, tvrdí kritici, spočívá ten zapeklitý problém: Čeho se dá dosáhnout s takhle omezeným nasazením síly? Obama tvrdí, že chce pouze ztrestat použití chemických zbraní, nikoliv svrhnout režim.

USA jsou pořád globální policista

Na pozadí humanitární pozice a obav o národní bezpečnost, o nichž Obama a ministr zahraničí John Kerry hovoří, je jistý druh rezignace a smíření se s tím, že - ať se mu to líbí nebo ne - pořád se objevují chvíle, kdy USA coby světová velmoc prostě musí zakročit jako globální policista.

Syrský konflikt

ON-LINE: Přípravy na vpád podrobně

REBELOVÉ: Stovky obětí po chemickém útoku

REAKCE: USA varují Sýrii, Čína volá po klidu

ASAD: Bojový plyn jsme našli u rebelů

DŮKAZY: Máme potvrzen chemický útok, tvrdí USA

AKCE: USA zvažují trest, jednotky se přeskupují

PRO A PROTI: Zastrašení Asada, ale také civilní oběti

OBRANA SÝRIE: Zemi chrání důmyslný systém

INFOGRAFIKA: Jak se vyvíjel Syrský konflikt

Pro muže, který vstoupil do Bílého domu v roce 2009 se slibem rychlého odsunu z Iráku a nové éry multilateralismu po osmi letech vlády George Bushe mladšího a jeho takzvané "kovbojské diplomacie", nemůže být ošemetnost nastalé situace palčivější.

Obama ovšem není a ani se sám neprezentuje jako pacifista. Když kandidoval na svůj úřad, vymezil svou opozici jen vůči "pitomým válkám", ne proti všem. A pokračoval v boji svého předchůdce proti teroristické síti al-Káida, jen rozdílnými prostředky.

Jakmile byl v Bílém domě, rychle přesunul vojenskou pozornost z Iráku do Afghánistánu, který jeho poradci prezentovali jako "dobrou válku" v boji proti islámským ozbrojencům.

V roce 2010 přesunul do Afghánistánu dalších 33 tisíc vojáků, ale dal generálům méně sil a méně času, než kolik chtěli. Poslední z těchto posil se vrátily domů před rokem a Obama plánuje návrat všech amerických příslušníků bojových sil z Afghánistánu do konce roku 2014.

Obama značně rozšířil program bezpilotních letounů Bushovy vlády a jeho "seznam terčů" se ukázal být účinný při likvidaci ozbrojenců al-Káidy v Afghánistánu, Pákistánu a Jemenu, aniž by byly ohroženy americké síly.

Poslal také vojáky do bombardovací kampaně NATO v roce 2011 proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu, což odůvodnil nutností zabránit hromadnému vraždění při vládních útocích na oblasti kontrolované povstaleckými silami.