Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Váhal a pak šel nafotit životní příběh. Po Berlínské zdi padla i vodní stěna

  20:12aktualizováno  20:12
Jen pár hodin po tiskovce mluvčího politbyra Güntera Schabowského, který svou zpackanou odpovědí otevřel hranice do Západního Berlína, zazvonil fotografovi Anthony Suauovi v berlínském bytě telefon. Padly hranice, ozval se ze sluchátka jeho newyorský agent. Bylo 9. listopadu 1989 a za okny lidé právě zahájili konec jedné éry.

Mladík čelí při bourání Berlínské zdi ledové sprše z východu (11. listopadu 1989) | foto: Anthony Suau


SLAVNÉ FOTOGRAFIE

Seriál iDNES.cz nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií, které se staly ikonami, ať už vznikly na válečných bojištích, při různých tragédiích, ve vesmíru nebo "jen" zachycují lidské osudy.

Telefonát zaskočil Suaua uprostřed noci a do chladného listopadového počasí se mu zprvu ani trochu nechtělo. "Váhal jsem, ale pak mi agent řekl: 'Podívej, to by mohl být největší příběh tvého života'," líčil později fotograf. Pak popadl svůj fotoaparát a vydal se do berlínských ulic.

Euforií, která prostupovala město, se prodral až k checkpointu Charlie, jednomu z nejznámějších hraničních přechodů do Západního Berlína. "Lidé plakali, dávali si jídlo, květiny a pili šampaňské," vzpomínal Suau na dění v centru města. Lidé se domáhali vstupu na Západ a nikdo z pohraničníků tehdy neměl dost odvahy začít střílet.

Suau se podél hroutící se hranice vydal k Braniborské bráně. Všude na zdech postávali lidé, hrála muzika a do vzduchu létaly petardy. Berlíňané bušili do zdi vším, co bylo po ruce a každý si chtěl domů odnést kousek stěny, která 28 let oddělovala rodiny, přátelství i lásky.

Popletení mladíci chtěli zbrzdit dějiny

Panelové kvádry se v tu chvíli staly ztělesněním mnohaleté křivdy a nesvobody a překonat je znamenalo se po letech dotknout svobody. "Na různých místech lidé tloukli do zdi, jakoby ji chtěli projít," vykládal později o dramatických událostech Suau.

ANTHONY SUAU

Anthony Suau

Anthony Suau

Anthony Suau se narodil v roce 1956 v USA a od roku 1987 žil v Evropě. V roce 1984 dostal Pulitzerovu cenu za fotky hladomoru v Etiopii a o dvanáct let později obdržel za své snímky z Čečenska Zlatou medaili Roberta Capy. V roce 1999 dokončil desetiletou práci na knize Beyond the Fall, ve které mapuje transformaci bývalého sovětského bloku. Před rokem získal cenu World Press Photo za fotografii z americké ekonomické krize. (více čtěte zde)

Nenáviděnou zeď přelézali a bortili i západní Němci, kteří si vysloužili přezdívku datlové stěny. Na jednom místě na ně ale na druhé straně čekala nečekaná překážka - zmatení východoněmečtí vojáci bez rozkazů a často i ponětí, co se to kolem nich vlastně děje.

Popletení mladíci se rozhodli ještě na chvíli zdržet dějiny a začali na Němce ze Západu, kteří se snažili prolomit zeď, stříkat vodním dělem. "Vojáci namířili dělo na vznikající díru ve zdi a muže v černé bundě zasáhl proud přímo do tváře," popisoval fotograf poslední vzdor z východu Berlína.

Uprostřed dramatu zmáčkl Suau spoušť a fotografie se stala přes noc slavnou. Událost ale ledovou sprchou nekončí. Mladíci ze Západu nakonec nahlodaný kvádr omotali provazem a strhli ho na zem. Před nimi se objevil průhled do jiného světa.

Zpozda zdi na ně udiveně hleděli poplašení východoněmečtí vojáci na pozadí socialistických paneláků. V ten moment se podíval Východ Západu do očí. Zeď se pak bortila ještě několik měsíců a Suaua událost strhla natolik, že byl v ulicích těsně po pádu zdi téměř nepřetržitě.

BERLÍNSKÁ ZEĎ

BUDOVÁNÍ

- S budováním hraničních zátarasů na přibližně 1 400 kilometrů dlouhých hranicích mezi Německou demokratickou republikou (NDR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) započal východoněmecký režim už v roce 1952.

- Berlín dlouho představoval významnou trhlinu, protože až do výstavby zdi bylo možné přecházet z východních do západních sektorů města. V letech 1949 až 1961 využilo této možnosti k útěku skoro 1,6 milionu lidí.

Pád Berlínské zdi v listopadu 1989.- V noci z 12. na 13. srpna 1961 uzavřeli příslušníci východoněmecké Lidové policie, podnikových milicí a Národní lidové armády komunikace vedoucí do západních sektorů Berlína. V první fázi byly ulice přehrazeny překážkami z ostnatého drátu a jednoduchými náspy, které však byly záhy nahrazeny betonovými panely a tvárnicemi.

ZEĎ V DOBĚ NEJVĚTŠÍ "SLÁVY"

- Berlínská zeď dosahovala v roce 1989 celkové délky 155 kilometrů, z toho 43,4 kilometru připadalo na hranici mezi Západním Berlínem a východní částí města. Zbylých zhruba 112 kilometrů tvořila hranice mezi Západním Berlínem a ostatním územím NDR, které jej obklopovalo.

ZABRÁNIT ÚTĚKU ZA KAŽDOU CENU

Pád Berlínské zdi v listopadu 1989.- Strážci hranice měli podle instrukcí zabránit útěkům za každou cenu, včetně ostré střelby. Prvním člověkem, který střelbu východoněmeckých pohraničníků nepřežil, byl 24. srpna 1961 čtyřiadvacetiletý Günter Litfin. Poslední obětí střelby se v noci z 5. na 6. února 1989 stal dvacetiletý Chris Gueffroy.

- Východoněmečtí pohraničníci připravili o život nejméně 136 lidí. Odborníci zkoumali i případy 251 lidí, kteří zemřeli při kontrole na berlínských hraničních přechodech či po ní. Většina z těchto lidí dostala infarkt.

ROZEBÍRÁNÍ ZDI

Pád Berlínské zdi v listopadu 1989.- Zeď byla po svém pádu v listopadu 1989 postupně rozebrána. Úlomky si lidé odnášeli jako suvenýry, velké dílce se prodávaly, čímž východoněmecká vláda získala asi dva milióny marek, které byly věnovány na dobročinné účely.

- Jako suvenýr si kus zdi odneslo i několik významných zahraničních návštěvníků Berlína, například rodina Johna Fitzgeralda Kennedyho, američtí prezidenti Ronald Reagan a George Bush, papež Jan Pavel II. a vnučka bývalého britského premiéra Winstona Churchilla.

autor: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Severokorejský diktátor Kim Čong-un v zajetí nadšeného davu v Pchjongajngu (12....
S novými sankcemi nepřežije KLDR ani rok, tvrdí severokorejský úředník

Nové americké sankce vůči Severní Koreji jsou tak tvrdé, že to země zřejmě nepřežije, tvrdí Ri Jong-ho, který jako vysoce postavený úředník vozil třicet let...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Francouzi objasnili záhadné krádeže v autobusu: zloděj se skrýval v kufru

Francouzská policie minulý týden vyřešila sérii záhadných krádeží v autobusech mířících z Paříže na letiště Beauvais. Mizející cennosti měla na svědomí dvojice...  celý článek

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.