Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Referendum by tehdy nemělo smysl, řekl Klaus k rozdělení Československa

  23:03
Prezident Václav Klaus v bilančním rozhovoru k dvacetiletému výročí rozpadu Československa uvedl, že kritizované nevypsání referenda před rozdělením zemí nevnímá jako chybu. "Čechů nebylo na co se ptát," řekl Klaus v České televizi. Vypsání referenda by podle něj tak ani tak nezměnilo slovenskou touhu po samostatnosti.

Prezident Václav Klaus | foto: Profimedia.cz

O rozdělení Československa v roce 1992 rozhodli čeští a slovenští politici, referendum se o něm nekonalo, což později někteří kritici Klausovi a Mečiarovi vyčítali. "Nebyla by žádná cesta, jak by referendum změnilo politickou situaci na Slovensku," tvrdí dnes Klaus. Referendum je podle něj vždy sporná věc. "Mám pocit, že bychom se nekonečně hádali o formulaci této otázky," řekl.

Podle Klause, který jako tehdejší premiér rozdělení Československa dohodl, není pravda, že by tento krok prosadili slovenští politici proti vůli většiny Slováků. "Nálady na vznik samostatného Slovenska opravdu objektivně byly," řekl Klaus. Slovenská politická reprezentace podle něj měla jasnou vůli vytvořit samostatný stát a referendum by na tom nemohlo nic změnit.

Klaus polemizoval i s názorem, že hlavním strůjcem rozdělení Československa byl Mečiar. "Tam byli totální radikálové od pana (Augustína Mariána) Húsky po pozdějšího slovenského prezidenta (Michala) Kováče a byli tam i mírnější. Mečiar se mi zdál jako člověk ve středu, který žádným separatisticky uvažujícím člověkem opravdu nebyl," řekl Klaus.

Český prezident ocenil Mečiara jako schopného státníka a slovenského vlastence už v nedávném blahopřání k jeho 70. narozeninám (čtěte Rozdělení Československa pomohlo nám všem, napsal Klaus Mečiarovi).

Role Václava Havla byla "nešťastná"

Tehdejší československý prezident Václav Havel podle Klause v klíčové fázi jednání o rozdělení Československa od voleb v roce 1992 hrál jen "mizivou" roli. Předtím ale podle něj přispěl k negativnímu vnímání Česka na Slovensku některými svými výroky. Havlova slova o "králíkárnách v Bratislavě a obranném průmyslu" podle Klause Slováci brali jako přímý útok z Prahy. Havel krátce po svém prvním zvolení v prosinci 1989 při návštěvě Bratislavy vyjádřil o tamním sídlišti Petržalce jako o panelákové "králíkárně". To mu pak vyčítali někteří slovenští politici.

Na české straně podle Klause "antislovenskou kartu" hrála tehdejší ODA v čele s Janem Kalvodou. "Někteří členové Pithartovy vlády včetně jejího předsedy v tom svou roli také sehráli," prohlásil Klaus. Petr Pithart, který vedl českou vládu do poloviny roku 1992, podle Klause například při jednáních o federálním rozpočtu prosazoval požadavky v duchu "na Slovensko ani korunu".

Pithart ovšem hodnotí rozdělení Československa podstatně jinak. Samostatné Slovensko podle něj žádná politická strana vyjma slovenských ultranacionalistů nepožadovala. Klaus podle Pitharta využil toho, že Mečiar vystupňoval požadavky a překvapil ho tím, že se skutečně k rozdělení federace odhodlal. Tím si podle Pitharta oba politici výrazně posílili své pozice v politice. Slovensko se ale kvůli Mečiarově vládě blížilo autoritativním režimům a až do roku 2004 nevstoupilo do NATO ani EU.

Hrozilo tak, že do středu Evropy přiblíží balkánské poměry, řekl nedávno Pithart ČTK.

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.