Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Václav Klaus: Jsem ve formě

  0:01aktualizováno  0:01
Nový prezident přišel s tenisovou raketou do sportovního klubu a poobědval japonské suši, syrové ryby s rýží. Vítězný výraz zmizel. Václav Klaus poskytl rozhovor deníku MF DNES o tom, co v nové funkci udělá jako první, kterou zemi navštíví nejdříve a o dalších svých krocích.

Přišel jste si zahrát tenis. Hrajete teď často?

Za poslední týden asi čtyřikrát. Hrál jsem ho i večer před volbou. Když jsem přišel do tenisového klubu, skoro všichni se divili. Řekl jsem jim: Co si myslíte, že bych měl dělat dneska lepšího?

Takže jste ve formě?

Mám pocit, že ano.

Jaké máte pocity dva dny po svém vítězství?

Pocity nemám jednoznačné. Převládá spíše pocit břemene, a ten je silnější než pocity radosti či zadostiučinění. Leccos jsem tím získal a jistě i mnohé ztratil. Můj život nyní bude složitější než dosud. Myslím, že stejný pocit má i moje manželka.

Ještě minulý týden jste prý nakupoval rohlíky. To už asi dělat nebudete.

Ještě dneska ráno jsem byl koupit čerstvý chléb. A bylo mi dobře, když jsem šel sám po ulici. Strašně rád bych si z té elementární lidské svobody něco uchoval.

Nejdete do vězení.

Lidé to nedoceňují. Ale takové fešácké vězení to vlastně je.

Vy jste však jako politik nemohl ten mocenský půst snášet úplně lehce.

Když slyším slovo moc, tak zavrtím hlavou. Jako analytik jsem schopen slovo moc používat nezatíženě, ale ve všeobecném povědomí zatíženo je, a to negativně. Kdybych chtěl najít nezatížený ekvivalent, tak je to spíše vliv. 

Tento "vliv" chcete použít k tomu, aby atmosféra v zemi byla pozitivní. Jak toho chcete konkrétně dosáhnout?

O tom se dá filozofovat či mluvit v nadsázce. Jedna paní mi v těchto dnech napsala strašně hezký dopis. Říká v něm: "Nesmíte se mračit." Já si uvědomil, že to nebyla triviální rada. Chtěla tím říci, že prezident toho může strašně moc ovlivnit už tím, jak se tváří. Tím utváří atmosféru kolem sebe. Prostě myslím, že prezident nemůže vypadat otráveně, unaveně, nemocně, přetíženě, zamračeně. Budu moc usilovat o to, abych takhle nevypadal.

A tak hrajete tenis...

... a lyžuju a dělám řadu dalších věcí.

Často jste označoval různá témata veřejných diskusí za náhražková. Jaká témata jsou tedy ta skutečná a klíčová pro naši zemi?

Měl bych si vytáhnout papír a začít ta témata číslovat? Vy sám jste začal atmosférou. Myslím, že společenské klima bylo u nás nesmírně poškozeno.

Druhé obrovské téma je elementární důvěra v naši zemi. Důvěra v sebe sama a k sobě navzájem, důvěra k institucím našeho státu. Když za komunismu běžel policista a honil zloděje, tak lidé podráželi nohu raději tomu policistovi než tomu muži před ním. To se již přece jenom obrací.

Třetí důležitou věcí je vědomí entity, která nás přesahuje. Tou entitou je Česká republika či český stát. A my se pokoušíme ji uchránit, dodat jí určitý smysl. Nikoli hlubokomyslným mudrováním a esejemi v těch nejvznešenějších žurnálech, ale jednoduchými činy a srozumitelnými věcmi.

Existuje možnost, že byste nepodpořil jako prezident vstup naší země do Evropské unie?

Neočekávám, že by se v Evropské unii do našeho referenda přihodilo něco převratného, co by změnilo můj postoj. Mohu si ponechat malá zadní vrátka, ale není to pravděpodobné.

Jak hodláte prosazovat svůj model Evropy, který je opakem těsné evropské federace?

V britském deníku The Guardian jsem si přečetl tuto větu: Snad Klaus svým euroskepticismem - já bych to v závorce přeložil "eurorealismem" - nenakazí zbytek Evropy. To je docela hezká věta. Není v ní nic o zločinném Klausovi, jak by to rád interpretoval jeden politik strany lidové. Ta věta naznačuje obrovskou nejistotu samotné Evropy.

Čím si nejsou jisti?

Nejsou si jisti, že se pustili do úplně správného projektu, a dokonce často nevylučují, že tento proces je zvrátitelný někam úplně jinam. V tomto smyslu cítím naši povinnost, abychom o budoucí Evropě diskutovali a zvažovali různé varianty evropské integrace.

Řekl jste, že odmítáte válku v Iráku. Podporujete alespoň v něčem George W. Bushe v jeho politice vůči Iráku?

Jsem přesvědčen stejně jako George Bush, že v Iráku existuje velmi nehumánní a velmi nedemokratický režim. Jsem velmi pro to, aby i v Iráku začal proces postupné demokratizace, jako se to povedlo v mnoha zemích světa včetně střední Evropy.

Ale mám takový pocit, že v žádné z těchto zemí nebyla použita metoda, při níž by se k dosažení změny společenského systému země použila válka. To je naprostá novinka. Snad mě žádný historik nechytne za slovo a nepřipomene mi, že v nějaké miniaturní zemičce to tak bylo. Ale to by byla spíše výjimka potvrzující pravidlo. Takže dosáhnout změny režimu prostřednictvím války, to je pro mě velmi sporná věc.

Pravice v USA však vesměs George Bushe podporuje...

Čtu si podrobně vnitropolitické americké diskuse a ony nemají pravolevou dimenzi a jsou mnohem strukturovanější.

Takže cítíte spřízněný postoj i v rámci americké pravice?

Já jsem myšlenkově navázán na dva nejvýznamnější pravicové think tanky (myšlenkové proudy pozn. red.) washingtonského establishmentu. Jedním z nich je American Enterprise Institute a druhý je CATO Institute.

Ten první, ve kterém působil viceprezident Cheney, je totálně na straně Bushovy administrativy, a ten druhý je jeho fanatickým odpůrcem. Sleduji tuto diskusi uvnitř americké pravice bedlivě a je podobná té naší. Proto si myslím, že bychom tento spor neměli používat jako fackovacího panáka na naší domácí politické scéně.

Nemůže však případný neúspěch Bushovy politiky ohrozit mezinárodní stabilitu ? Třeba se již nenaskytne další příležitost k pacifikaci Saddáma?

Nevěřím tomu, že by mohlo být postavení USA ohroženo. Výsledkem konce studené války a pádu komunismu je vytvoření unipolárního světa, v němž dominuje jen jedna jediná zbývající velmoc, a já si nemyslím, že by se to mohlo v dohlédnutelné budoucnosti změnit. Zadruhé: neumím tak snadno koupit úvahu, že tento jediný režim ohrožuje zbytek světa.

Americkým důkazům tedy nevěříte?

Nedostal jsem žádné přesvědčivé důkazy. A myslím, že jsou jiné země, které daleko více podporovaly a snad i podporují Al-Kajdu než Irák. A je spousta jiných zemí, které ohrožují své sousedy. Není to tedy jen Irák. Takže to nevidím právě jako jednoduchou věc.

Vám je tedy na rozdíl od bývalého prezidenta Havla spíše bližší postoj německého kancléře Schrödera a francouzského prezidenta Chiraka, kteří ostře kritizují Bushovu politiku.

Mně není bližší svět Chiraka a Schrödera. Mně je bližší svět Václava Klause, který se dívá na tyto věci svým vlastním rozumem. Pro tento svůj postoj nepotřebuji ani Chiraka, ani Schrödera. Nepotřebuji se k nikomu přimknout.

Co říkáte tvrdému výroku francouzského prezidenta Chiraka, podle něhož země, které podpořily v dopise osmi prezidentů George W. Bushe, propásly příležitost mlčet. Mnoho lidí v Česku to pochopilo jako tvrdou urážku.

Ani s tímto výrokem nemám takový problém jako někteří naši politici. Když na to dva místopředsedové ODS zareagovali velmi ostře, tak jsem tatínkovsky přišel a řekl jim: Pánové, vy nemáte právo na taková slova.

Řekl jsem: Vemte to tak, že vy jste boxeři bantamové váhy a Chirac je boxer supertěžké váhy. A pokud máte jistotu, že se jako boxeři nižší váhy nikdy s boxerem supertěžké váhy neutkáte, tak se nad kávou o tom druhém boxerovi dají dělat docela silácké výroky. Ale nedej Bůh, aby došlo k opravdovému souboji. Snad je zřejmé, co tím říkám. Nehájím Chirakův výrok a ani nehájím, že si na sebe Evropská unie ušila takový problém.

Co si na sebe ušila?

To, že chce být totálně jednotná, když ve skutečnosti jednotná není.To je kvadratura kruhu. Atím se vracíme k úvodu našeho rozhovoru. Někdo chce, aby unie byla nuceně jednotná, a já si myslím, že to je hloupost.

V německých novinách se objevily i chladnější reakce na vaše zvolení prezidentem.

Myslím že je to následek agenturního výběru z německého tisku. V ČTK stále vládne duch jejího bývalého ředitele, mého spolužáka ze základní školy Petra Uhla. Tento dovětek tam dejte.

Promění se vztah k Německu? Mnozí vás pasovali do obránce národních zájmů, zejména vůči sudetským Němcům. Je to tak?

Mé názory jsou v tomto skutečně neměnné. Vždy jsem uměl hovořit se všemi podstatnými německými politiky, ať to byl  Helmut Kohl, ať to byli prezidenti Herzog nebo Rau, ať to byl kancléř Schröder, bavorský předseda vlády Stoiber.

Tyto hovory byly poněkud jiné, než jak potom bylo mediálně zjednodušeně interpretováno. Vždy jsem byl svůj, mé názory byly vždycky pevné. Mohu vás ubezpečit, že toto respektuji více než cokoliv jiného.

Můžete říci, kterou zemi navštívíte jako první?

Mám pocit, že z řady důvodů je třeba navštívit Slovensko jako první. Předpokládám, že bych na Slovensku udělal opravdu kratičkou návštěvu, to je tak ráno vyletět a večer se vrátit zpátky. Tak jsem to také slíbil slovenskému prezidentovi Schusterovi.

Jinak jsem včera telefonicky hovořil velmi přátelsky a velmi dlouze s polským prezidentem Kwasniewským, slíbil jsem, že druhá země bude Polsko. Hovořil jsem i s kancléřem Schüsselem. Stál na lyžích, když mi telefonoval včera v poledne, a domluvili jsme se - a tykáme si - že se potkáme třeba někde při jarním lyžování někde v rakouských horách.

Kladete tedy na středoevropské vztahy velký důraz...

Střední Evropu beru vážně. Když jsem se před mnoha lety zúčastnil zasedání takzvané Středoevropské iniciativy, tak jsem si připravil projev o střední Evropě. Ukázal jsem ho tehdejšímu ministru zahraničí Zieleniecovi, ten se zhrozil. Ukázal jsem ho rakouskému kancléři Vranitzkému, také se zhrozil. Protože oni všichni používají pojem střední Evropa jako frázi, a když jsem ho já vzal vážně, strašně se polekali.

Myslím, že cosi středoevropského v nás a kolem nás je. Vím, že sousedy nevyměníme a nepřestěhujeme se někam jinam, a proto si myslím, že ty čtyři země kolem nás jsou těmi nejdominantnějšími partnery.

Jak se díváte na budoucnost vlády premiéra Vladimíra Špidly?

Vláda premiéra Špidly má tak dlouhou perspektivu, jak dlouho bude existovat jednota 101 poslanců stran vládní koalice. Myslím, že pan premiér by měl stejné vyhlídky, kdyby byl zvolen za prezidenta Petr Pithart, Jan Sokol nebo nedejbože Miloš Zeman. To by měl starosti asi ještě větší.

Jste s Vladimírem Špidlou velmi rozdílné osobnosti. Můžete spolupracovat bezproblémově?

My spolu asi nebudeme chodit na vínko nebo na pivo, ale elementární spolupráce nejen schopen jsem, ale vím, že je mou povinností.

Budete mít jako prezident neutrální vztah k ODS?

Byl jsem se včera opravdu rozloučit s ODS na zasedání výkonné rady. To byla má první cesta mimo Prahu. Bylo to rozloučení. Někdo tam vtipně poznamenal: Vypadá to, že ze všech politických stran bude prezidentem nejvíce bita ODS. Myslím, že tím vyjádřili známé povědomí, že já jsem daleko přísnější na ty sobě blízké než na ty vzdálenější.

Legitimaci ODS si necháte?

Zdá se mi naprosto nedůstojné, abych někde vyhledal legitimaci ODS, pozval televizi a pak tuto legitimaci začal drtit v drtiči papírů. Pokud někdo volá po takových věcech, tak se míjí s podstatou věci.

Nebudete tedy stranickým kolegům vůbec pomáhat?

Vím, že prezident je nadstranický, což samozřejmě neznamená, že je apolitický.

Zůstanete čestným předsedou?

Funkci čestného předsedy ODS beru jako čestný doktorát a ty se nevracejí.

Byl jste zjevně zvolen i hlasy komunistických poslanců a senátorů. Necítíte to jako problém?

Jsem fascinován jistotou, jak všichni vědí, kolik mě podpořilo komunistů. Musím se vrátit ke svému příměru zlaté mušky z pohádky o Zlatovlásce a docházím k závěru, že vy jako šéfredaktor MF DNES jste majitelem této zlaté mušky, která se dívala do volebních uren a ví přesně, kdo tam hodil jaký hlas.

Trvám na tom, že to nevíte, zrovna tak, jako to nevím já. To je má první odpověď. Druhá má odpověď je, že bych mohl jmenovat - ale nemám k tomu sebemenší zmocnění - poslance všech, říkám všech, politických stran, kteří mi mezi čtyřma očima a s rukoudáním řekli, že jejich hlas mám.

Mluvíte o všech pěti stranách zastoupených ve sněmovně?

Opakuji: všech politických stran.

Kteří to byli?

Není na mně, abych jejich jména říkal. To dělá pan Verheugen po setkání s Milošem Zemanem. Já to dělat nebudu. Kdyby oni měli pocit, že to chtějí veřejně sdělit, tak ať to sdělí, ale já to říkat nebudu. Nicméně, když jsem slyšel na Primě silácká prohlášení pana Cyrila Svobody (říkal, že všichni lidovci volili Jana Sokola - pozn. red.), tak říkám, že kdyby chtěl slyšet, kolik poslanců jeho strany mi rukoudáním slíbilo, že mě volí, možná by byl překvapen.

Jsem stoprocentně přesvědčen, že ty hlasy přišly ze všech politických stran. Jednotlivé politické strany interpretují volbu tak, jak si myslí, že je to pro ně dneska dobré. Jedni říkají: My jsme ho volili a některým se hodí říkat: My jsme ho nevolili.

To říkají i komunisté. A to i přesto, že vás veřejně podpořili.

Jsem přesvědčen, že bych uměl analyzovat jednotlivé strany. Jsem si naprosto jist, že komunisté v této volbě nebojovali za zvolení Klause, oni bojovali za maximální oslabení sociální demokracie, svého hlavního a vlastně jediného rivala na levici politického spektra. Podle mého názoru se v tomto smyslu chovali racionálně.

Co jste jim říkal během těch tří minut, které jste strávil v jejich klubu před třetím kolem volby?

Řekl jsem, že nemám nic, co bych dodával, přidával, sliboval, nesliboval. Že věty, které jsem řekl před volbami v projevech, platí před volbou i po volbě.

Co se změní na Pražském hradě? Před volbou jste mluvil o tom, že chcete funkci prezidenta zcivilnit. Co to přesně znamená?  Už nebudou fanfáry? Nebude Te Deum?

Te Deum nebude, tedy alespoň ne kvůli mé volbě. Jiná Te Dea samozřejmě mohou být, do toho já nemám co mluvit. Nicméně ani můj vztah k našim církevním hierarchiím nebo představitelům není třeba démonizovat. Je mezi nimi řada těch, s nimiž jsem uměl mluvit vždycky a oni se mnou též. Fanfáry jsem považoval tou délkou vždy za nesmírně nadsazené, i když jsem nebyl jejich objektem.
Mám pocit, že určitý stud mi nedovolí, abych nadužíval těchto věcí.

Kdo bude vaším mluvčím? Slyšeli jsme, že chcete ženu nepražského původu? Kdo to je?

Jméno teď říkat nemohu. Jsou to opravdu první hodiny, kdy se setkáváme s lidmi, telefonujeme si. Na sestavování týmu mám tento týden a jeho hlavní obrysy by měly být známy do pátečního slibu. Určitě ne hned celá kancelář Pražského hradu, ale jsem si jist, že v pátek budu schopen říct více než teď.

A co amnestie?

Nevím, koho amnestovat, jestli je to na pořadu dne. Já to necítím. Ale pro pořádek: několikrát jsem veřejně říkal, že se hodlám v nejbližších dnech na toto téma sejít s ministrem spravedlnosti. Pokud bych po dohodě s vládou nabyl dojmu, že je nějaká skupina trestaných, kde by o něčem takovém mělo smysl uvažovat, jsem ochoten o tom uvažovat. Ale v žádném případě to nebude iniciativa moje.

Říkal jste, že budete střídmější v udělování milostí. Spekuluje se o tom, v našich novinách to například řekl Václav Marhoul, že byste mohl zastavit stíhání Vladimíra Železného. Nebo byste mohl omilostnit třeba Milana Šrejbra.

Myslím, že pan Václav Marhoul by měl vážit slova. Pokud mě zná, tak ví, že i kdybych si myslel, že právě s těmito dvěma jmény byla udělána soudní nespravedlnost, tak právě proto, že tyto lidi osobně znám, je moje šance udělit jim milost menší než u jakékoliv jiné osoby.

Na rozdíl od Václava Havla jste hlavou početné rodiny. Měli vaši příbuzní radost ze zvolení?

Nevím. Manželka si uvědomuje obrovskou zátěž, co to pro ni znamená za omezení jejího dnešního stylu a způsobu života. S oběma syny a jednou snachou se sejdu dnes večer na večeři a budeme o tom jistě hovořit. Vnoučátka jsou ještě malinká.

Budou za vámi chodit  vnoučata na Hrad?

Ona za mnou nikdy nechodila. Když jsem odcházel z vlády, tak tomu nejstaršímu bylo pět měsíců. V parlamentu za mnou nebyla nikdy. Uvidíme.

Budete dál přednášet na Vysoké škole ekonomické? Před zvolením jste říkal, že byste si chtěl tu hodinu týdně udržet.

Nemám pocit, že budu moci systematicky přednášet. Ale to, že chci vystupovat před studenty, je pravda. To jsem dělal celých třináct let a budu to dělat dál.

Jako prezident jste i nástupcem českých králů. Cítíte se jako nástupce Václava II., Karla IV.?

O tom nechci raději ani spekulovat.

Hodláte v něčem navázat na Václava Havla?

Určitě. On tady byl třináct let a leccos dobrého udělal. Klukovská gesta, která by chtěla demonstrovat diskontinuitu, by byla z mé strany nesmyslná.

A v čem se hlásíte k T. G. Masarykovi?

Mohu odpovědět frází, nebo dlouhým projevem o Masarykovi. Neumím navazovat na masarykovské mýty. Neumím vyslovit lacině "nebát se a nekrást". Obdivuji každého, kdo tento obrat, který považuji za velmi laciný, je ochoten používat a hlásit se k němu. S Masarykem je problém: co je Masaryk autentický a co jsou mýty, které se o něm uměle rozšiřují? A proto bych se musel vrátit ke svému projevu o Masarykovi, než abych řekl nějakou lacinou frázi.

Teď se chystáte hrát tenis. Vyhrajete?

Jsem v přiměřené kondici.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farář Kazimierz Plachta v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Farář z vypáleného kostela poslal obviněným dopis. Odpouštím vám, píše

Dopis plný duchovního odpuštění a naděje do budoucnosti poslal farář zničeného kostelíku v Gutech na Třinecku dvěma mladým mužům, kteří jsou ze zapálení...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.