Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo, kde se upálil Palach, uklidili za pár minut, vzpomíná svědek

  11:07aktualizováno  11:07
Jako by se ani nic nestalo. Jen zhruba 20 minut poté, co se Jan Palach 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí upálil, bylo pod Národním muzeem takřka pusto, fungoval normální provoz. Alespoň tak líčí první chvíle od zásadního zlomu Václav Kilian, jenž fotografoval v dalších dnech dění v pražských ulicích.

Protest na Václavském náměstí v Praze po smrti studenta Jana Palacha. (leden 1969) | foto: Václav Kilian

"Šel jsem ten den kolem v podstatě náhodou. Nic mimořádného se nedělo, po Václavském náměstí normálně jezdily tramvaje, na křižovatce pod muzeem byla budka s výhybkářem, který poklidně sledoval svoje okolí," vzpomíná Václav Kilián na 16. leden před 45 lety.

Fotogalerie

O tom, co se stalo, věděla napřed pouze malá hrstka lidí. Těžce popáleného Jana Palacha neprodleně převezli do nemocnice, podle Kiliana možná i proto, aby se informace hned nerozkřikla; bylo v zájmu komunistické strany, aby se Palachův čin pokud možno "ututlal".

To se ovšem nepodařilo, zpráva se rozšířila velice rychle. "V tu dobu ještě skvěle zafungovaly sdělovací prostředky, které se společně s ústní slovesností postaraly o to, aby se informace dostala opravdu ke všem," vylíčil Kilian.

Československem se roznesla těžká, dusná a ponurá atmosféra, umocněná mrazivým lednovým počasím. Podle Kiliana, který v dalších dnech fotografoval v ulicích Prahy, vládl v ulicích metropole pietní klid. Lidé byli zaražení a zamlklí. "Byli i tací, kteří s Palachovým činem nesouhlasili, i když jich nebyla většina. Shodné však pro všechny bylo hlavně zděšení," popsal Václav Kilian. Ten u sochy svatého Václava zachytil i ty, kteří se rozhodli držet protestní hladovku.

Shoda jmen

Václav Kilian, který poskytl iDNES.cz své fotografie, celoživotně zápasí s tím, že bývá zaměňován za bývalého příslušníka Sboru národní bezpečnosti Václava Kiliána. Ten působil v řadách SNB od roku 1967 až do prosince 1989 (jméno najdete třeba na výstavních panelech Ústavu pro studiu totalitních režimů). Autor fotografií Kilian vystudoval obor radiomechanik a pracoval jako servisní technik elektronických zařízení. Fotografie je jeho celoživotní koníček, avšak nikdy nic nepublikoval.

"Hrůzná byla reakce skalních bolševiků v čele s Vilémem Novým, který vymyslel teorii o imperialistickém spiknutí a studeném ohni, kdy se snažil lidi přesvědčit o tom, že to celé byl jenom podvod," vzpomíná Kilian.

Jan Palach však tři dny po svém upálení v nemocnici zemřel. Den nato pronesl tehdejší prezident Ludvík Svoboda svůj památný projev.

"Žádám vás, zastavte tyto strašlivé činy (...) Plně chápu vás (mladé - pozn. red.), a společnost, která by si přála, aby náš postup při řešení palčivých problémů současnosti byl co nejrychlejší a nejúčinnější. Přáli bychom si to pochopitelně i my. Musíme však postupovat tak, aby se nám dílo podařilo," zaznělo tehdy z rozhlasu a televize.

"Prezident nám tím chtěl naznačit jednoduše to, abychom neblbli, protože bychom se museli upálit všichni," hodnotí to s odstupem Kilian. V tu dobu ještě nikdo netušil, že s dubnem bude zvoleno nové, tvrdší vedení KSČ, které na dalších dvacet let rozpustí sny o demokratické společnosti.

Upálení Jana Palacha 16. ledna 1969 vyjadřovalo protest proti srpnové okupaci Československa roku 1968 vojsky Sovětského svazu a jeho spojenci. Lidé se po ní stavěli na neozbrojený odpor, Palach se zapojil do stávkového hnutí. Později však odpor ochabl, což Palach těžce nesl. Chtěl obsadit rozhlas a vyhlásit výzvu ke generální stávce.

Palach sám sebe nepovažoval za sebevraha, svůj čin nazval "akcí". Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. V polovině ledna před 25 lety pak začal Palachovým týdnem rok pádu komunismu (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.