Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Místo, kde se upálil Palach, uklidili za pár minut, vzpomíná svědek

  11:07aktualizováno  11:07
Jako by se ani nic nestalo. Jen zhruba 20 minut poté, co se Jan Palach 16. ledna 1969 v Praze na Václavském náměstí upálil, bylo pod Národním muzeem takřka pusto, fungoval normální provoz. Alespoň tak líčí první chvíle od zásadního zlomu Václav Kilian, jenž fotografoval v dalších dnech dění v pražských ulicích.

Protest na Václavském náměstí v Praze po smrti studenta Jana Palacha. (leden 1969) | foto: Václav Kilian

"Šel jsem ten den kolem v podstatě náhodou. Nic mimořádného se nedělo, po Václavském náměstí normálně jezdily tramvaje, na křižovatce pod muzeem byla budka s výhybkářem, který poklidně sledoval svoje okolí," vzpomíná Václav Kilián na 16. leden před 45 lety.

Fotogalerie

O tom, co se stalo, věděla napřed pouze malá hrstka lidí. Těžce popáleného Jana Palacha neprodleně převezli do nemocnice, podle Kiliana možná i proto, aby se informace hned nerozkřikla; bylo v zájmu komunistické strany, aby se Palachův čin pokud možno "ututlal".

To se ovšem nepodařilo, zpráva se rozšířila velice rychle. "V tu dobu ještě skvěle zafungovaly sdělovací prostředky, které se společně s ústní slovesností postaraly o to, aby se informace dostala opravdu ke všem," vylíčil Kilian.

Československem se roznesla těžká, dusná a ponurá atmosféra, umocněná mrazivým lednovým počasím. Podle Kiliana, který v dalších dnech fotografoval v ulicích Prahy, vládl v ulicích metropole pietní klid. Lidé byli zaražení a zamlklí. "Byli i tací, kteří s Palachovým činem nesouhlasili, i když jich nebyla většina. Shodné však pro všechny bylo hlavně zděšení," popsal Václav Kilian. Ten u sochy svatého Václava zachytil i ty, kteří se rozhodli držet protestní hladovku.

Shoda jmen

Václav Kilian, který poskytl iDNES.cz své fotografie, celoživotně zápasí s tím, že bývá zaměňován za bývalého příslušníka Sboru národní bezpečnosti Václava Kiliána. Ten působil v řadách SNB od roku 1967 až do prosince 1989 (jméno najdete třeba na výstavních panelech Ústavu pro studiu totalitních režimů). Autor fotografií Kilian vystudoval obor radiomechanik a pracoval jako servisní technik elektronických zařízení. Fotografie je jeho celoživotní koníček, avšak nikdy nic nepublikoval.

"Hrůzná byla reakce skalních bolševiků v čele s Vilémem Novým, který vymyslel teorii o imperialistickém spiknutí a studeném ohni, kdy se snažil lidi přesvědčit o tom, že to celé byl jenom podvod," vzpomíná Kilian.

Jan Palach však tři dny po svém upálení v nemocnici zemřel. Den nato pronesl tehdejší prezident Ludvík Svoboda svůj památný projev.

"Žádám vás, zastavte tyto strašlivé činy (...) Plně chápu vás (mladé - pozn. red.), a společnost, která by si přála, aby náš postup při řešení palčivých problémů současnosti byl co nejrychlejší a nejúčinnější. Přáli bychom si to pochopitelně i my. Musíme však postupovat tak, aby se nám dílo podařilo," zaznělo tehdy z rozhlasu a televize.

"Prezident nám tím chtěl naznačit jednoduše to, abychom neblbli, protože bychom se museli upálit všichni," hodnotí to s odstupem Kilian. V tu dobu ještě nikdo netušil, že s dubnem bude zvoleno nové, tvrdší vedení KSČ, které na dalších dvacet let rozpustí sny o demokratické společnosti.

Upálení Jana Palacha 16. ledna 1969 vyjadřovalo protest proti srpnové okupaci Československa roku 1968 vojsky Sovětského svazu a jeho spojenci. Lidé se po ní stavěli na neozbrojený odpor, Palach se zapojil do stávkového hnutí. Později však odpor ochabl, což Palach těžce nesl. Chtěl obsadit rozhlas a vyhlásit výzvu ke generální stávce.

Palach sám sebe nepovažoval za sebevraha, svůj čin nazval "akcí". Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. V polovině ledna před 25 lety pak začal Palachovým týdnem rok pádu komunismu (více čtěte zde).







Hlavní zprávy

Přestěhovali jste se?
Přestěhovali jste se?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.