Václav Havel: Za aférou s Zilkem je vydírání

P r a h a - Prezident Václav Havel označil aféru kolem bývalého vídeňského starosty Helmuta Zilka za vydírání ze strany vlivného německého listu Süd-deutsche Zeitung. Tento list jako první zveřejnil informaci o údajné Zilkově spolupráci s komunistickou rozvědkou.

Zilka, který měl obdržet ve středu na Hradě vysoké státní vyznamenání, prezidentská kancelář vyškrtla na poslední chvíli ze seznamu navržených kandidátů.
Ve včerejším rozhovoru pro Český rozhlas prezident prohlásil, že pražský dopisovatel německého listu Petr Brod dal minulý týden prezidentské kanceláři na vybranou: pokud Hrad nezruší plánované vyznamenání Helmuta Zilka, otiskne deník 28. října dokumenty potvrzující Zilkovu spolupráci s StB a republika si utrhne ostudu před celým světem, nebo vyznamenání zruší, a ostuda dopadne na Havlovu hlavu. "Vypadal bych jako jakýsi podivný člověk, který chvíli chce někomu dát řád a chvíli nechce," uvedl prezident.
Podle Havla proto kancléř Ivan Medek doporučil druhou alternativu. "Důležitější je pověst státu než má osobní, a tudíž pan Medek vyhověl tomuto sprostému vydírání, organizovanému ostatně z Čech. Těžko si lze představit, že Süddeutsche Zeitung má přístup do supertajných registrů," domnívá se prezident Havel.
Redaktor německého listu Petr Brod se k Havlovu obvinění odmítl jakkoli vyjádřit: "Nemám k tomu žádný komentář."
Informace o tom, že Zilk pracoval v minulosti pro StB, však už předtím prezidentu Havlovi přinesl někdejší šéf Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, senátor za ODS Václav Benda.
"Pan Benda byl ten původní zdroj," sdělil včera prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Ale k vyškrtnutí Zilka ze seznamu vyznamenaných se Hrad rozhodl, až když se na prezidentskou kancelář obrátil Brod.
Poté, co se na hlavu Václava Havla snesla tvrdá kritika za poškozování česko-rakouských vztahů nepodloženým obviněním populárního rakouského politika, vyzvala včera prezidentská kancelář Bendu, aby své tvrzení zveřejnil.
"Konstatuji na základě ověřených informací, že Helmut Zilk byl v druhé polovině šedesátých let nejprve důvěrným spolupracovníkem a pak agentem První správy (rozvědka) československé Státní bezpečnosti a že za svou činnost pobíral peněžní prostředky," písemně potvrdil senátor Benda. Nechtěl však prozradit, odkud tyto informace získal.
"To je informace, která je v tuto chvíli klíčová pro soud nebo pro jiné instituce, ne pro novináře," prohlásil Benda a na další otázky odmítl odpovídat.
Proč prezidenta o Zilkově minulosti neinformoval dřív, zdůvodnil Benda tím, že se o jeho nominaci dozvěděl teprve před několika dny.
Prezidentův mluvčí Špaček o Bendových tvrzeních nepochybuje. "Kdyby mi to řekl zahradník z Lán, tak samozřejmě váhám. Jestliže to řekne bývalý ředitel ÚDV, tak patrně ví, o čem mluví," řekl Špaček a dodal, že Hrad nemá žádný nástroj, jak prověřit kandidáty navržené na státní vyznamenání, a je závislý pouze na veřejných informacích.
Podle Špačka prezident na základě Bendova sdělení požádal příslušné orgány o odtajnění dokumentů, které by do případu Helmuta Zilka vnesly jasno.
Podle Samuela Truschky z tiskového oddělení ministerstva vnitra se Grulichův úřad bude případem zabývat, pokud o odtajnění spisů požádá vláda.
Helmut Zilk veškerá obvinění ze spolupráce s StB popírá. Rakouská televize s odvoláním na připravované vydání Neue Kronen Zeitung včera uvedla, že Zilk je údajně ve Švýcarsku a pro zmíněný list pouze prohlásil, že pokud nějaké doklady o jeho údajné spolupráci existují, "musí to být podvržený dokument".
Prezident Havel celou záležitost označil za trapnou. "Znám pana Zilka i jeho zásluhy o dobré vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem," prohlásil. Aféra podle něho navíc vrhá špatné světlo i na náš stát. "Představte si, že devět let po pádu komunismu je jediný známý viník hříchů a zločinů komunismu vídeňský starosta. To je absurdní a mluví to proti nám. Proto jsem to vzal na sebe," dodal Havel.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video