Václav Havel se vyjádřil o svých možných nástupcích

P r a h a - 24. září - Prezident Václav Havel začal vážně hovořit o svých možných nástupcích. Kromě současného předsedy Senátu Petra Pitharta by si Havel dokázal ve funkci prezidenta představit i místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou a ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, která je původem Češka.
I když Havlovi zbývají do konce funkčního období více než čtyři roky, čas od času označí některé osoby za své vhodné nástupce. Před nedávnem poznamenal, že by na svém místě rád viděl katolického kněze Tomáše Halíka, a že ví o dalších asi šesti lidech, kteří by tuto funkci mohli zastávat.
Madeleine Albrightová je mezi těmito kandidáty výjimkou: nemá totiž české občanství. "Musela by se vzdát amerického občanství a získat české, ale jinou překážku nevidím," řekl reportérovi MF DNES profesor historie střední a východní Evropy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Brad Abrams.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin včera prohlásil, že ministryně je nyní zaneprázdněna snahou o mírové řešení situace na blízkém východě, a uvedl: "Jsem přesvědčen, že se k ní ta myšlenka nedostala."

Albrightové chybí k cestě na Hrad občanství, Buzkové věk, Pithart není oblíben

Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk během celých sedmnácti let na Hradě hovořil jen o dvou případných nástupcích, Václav Havel jich za poloviční dobu stihl vyjmenovat již řadu.
Naposledy, v úterý, prohlásil, že výborným prezidentem by mohl být třeba Petr Pithart, Petra Buzková či Madeleine Albrightová. Letos na jaře zase označil za možného kandidáta kněze Tomáše Halíka a dodal, že zná dalších nejméně sedm vhodných lidí.
Havlův velký vzor - Masaryk - byl naproti tomu ve výběru svých nástupců střídmější. "Za nástupce označoval výhradně Edvarda Beneše a eventuálně předsedu agrárníků Antonína Švehlu," připomíná historik Martin Nechvátal.
Z posledních tří jmen, která Havel zmínil, zaráží nominace americké mini-stryně zahraničí Albrightové. Ta se sice narodila před jedenašedesáti lety v Praze pod jménem Marie Korbelová, její cesta do prezidentské kanceláře se však zdá nejméně reálná. Překážkou by bylo, že nemá české občanství, ale i skutečnost, že má nyní přístup k přísně tajným americkým dokumentům.
"Albrightová by se musela vzdát amerického občanství a získat české. Například současný estonský premiér žil dlouhá léta ve Spojených státech a měl americké občanství," uvedl profesor historie střední a východní Evropy na Kolumbijské univerzitě Brad Abrams. Podobně i letos zvolený litevský prezident Valdas Adamkus žil v emigraci v USA. Ani jeden z nich však nezastával takový post jako Albrightová. "Pro lidi s vysokým stupněm bezpečnostního prověření existují předpisy a podmínky, za nichž mohou vycestovat z USA či usadit se jinde. Detaily těchto procedur jsou tajné," komentovali situaci američtí odborníci, kteří chtěli zůstat v anonymitě. Dodali jen, že Albrightová absolvovala jeden z nejvyšších stupňů bezpečnostní prověrky.
Sama ministryně se k případné nominaci nevyjádřila a její administrativa odmítla celou záležitost komentovat.
Ani druhá žena na Havlově seznamu zřejmě v nejbližších pěti letech na Hradě neusedne. Věk místopředsedkyně sněmovny Petry Buzkové totiž neumožňuje, aby se stala prezidentkou dříve než v roce 2005, kdy jí bude čtyřicet let.
Domácím politikům se nelíbí, že si hlava státu vybírá své nástupce. "Do konce jeho volebního období chybí ještě několik let, je zbytečné se o takových věcech bavit nyní," zaznívá napříč politickým spektrem.
Zatímco jména obou žen, které by Havel rád viděl na Hradě, většinou pobavila, jméno šéfa Senátu Petra Pitharta vyvolalo hlavně u politiků ODS negativní reakce. "Pithart není osoba, která by dokázala v určitých situacích operativně zvládnout situaci. Když byl českým premiérem, nejvíce mně vadila jeho nerozhodnost," řekl poslanec ODS Petr Koháček. Podobně se vyjádřili i místopředsedkyně Senátu Libuše Benešová a poslanec Jiří Payne. I předseda lidovců Josef Lux, jehož stranu Pithart v Senátu zastupuje, je opatrný: "Je dobré, že pan prezident sáhl do šuplíku lidí s morálním kreditem. Výčet zdaleka nemusí být konečný."
Pithart zatím odmítá uvažovat o jiné časové perspektivě než o roku 2003, kdy Havlovi skončí mandát. "Lhal bych ale, kdybych řekl, že si toho nepovažuji," přiznal.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue