Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Václav Havel se vyjádřil o svých možných nástupcích

aktualizováno 
P r a h a - 24. září - Prezident Václav Havel začal vážně hovořit o svých možných nástupcích. Kromě současného předsedy Senátu Petra Pitharta by si Havel dokázal ve funkci prezidenta představit i místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou a ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, která je původem Češka.
I když Havlovi zbývají do konce funkčního období více než čtyři roky, čas od času označí některé osoby za své vhodné nástupce. Před nedávnem poznamenal, že by na svém místě rád viděl katolického kněze Tomáše Halíka, a že ví o dalších asi šesti lidech, kteří by tuto funkci mohli zastávat.
Madeleine Albrightová je mezi těmito kandidáty výjimkou: nemá totiž české občanství. "Musela by se vzdát amerického občanství a získat české, ale jinou překážku nevidím," řekl reportérovi MF DNES profesor historie střední a východní Evropy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Brad Abrams.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí James Rubin včera prohlásil, že ministryně je nyní zaneprázdněna snahou o mírové řešení situace na blízkém východě, a uvedl: "Jsem přesvědčen, že se k ní ta myšlenka nedostala."

Albrightové chybí k cestě na Hrad občanství, Buzkové věk, Pithart není oblíben

Zatímco první československý prezident T. G. Masaryk během celých sedmnácti let na Hradě hovořil jen o dvou případných nástupcích, Václav Havel jich za poloviční dobu stihl vyjmenovat již řadu.
Naposledy, v úterý, prohlásil, že výborným prezidentem by mohl být třeba Petr Pithart, Petra Buzková či Madeleine Albrightová. Letos na jaře zase označil za možného kandidáta kněze Tomáše Halíka a dodal, že zná dalších nejméně sedm vhodných lidí.
Havlův velký vzor - Masaryk - byl naproti tomu ve výběru svých nástupců střídmější. "Za nástupce označoval výhradně Edvarda Beneše a eventuálně předsedu agrárníků Antonína Švehlu," připomíná historik Martin Nechvátal.
Z posledních tří jmen, která Havel zmínil, zaráží nominace americké mini-stryně zahraničí Albrightové. Ta se sice narodila před jedenašedesáti lety v Praze pod jménem Marie Korbelová, její cesta do prezidentské kanceláře se však zdá nejméně reálná. Překážkou by bylo, že nemá české občanství, ale i skutečnost, že má nyní přístup k přísně tajným americkým dokumentům.
"Albrightová by se musela vzdát amerického občanství a získat české. Například současný estonský premiér žil dlouhá léta ve Spojených státech a měl americké občanství," uvedl profesor historie střední a východní Evropy na Kolumbijské univerzitě Brad Abrams. Podobně i letos zvolený litevský prezident Valdas Adamkus žil v emigraci v USA. Ani jeden z nich však nezastával takový post jako Albrightová. "Pro lidi s vysokým stupněm bezpečnostního prověření existují předpisy a podmínky, za nichž mohou vycestovat z USA či usadit se jinde. Detaily těchto procedur jsou tajné," komentovali situaci američtí odborníci, kteří chtěli zůstat v anonymitě. Dodali jen, že Albrightová absolvovala jeden z nejvyšších stupňů bezpečnostní prověrky.
Sama ministryně se k případné nominaci nevyjádřila a její administrativa odmítla celou záležitost komentovat.
Ani druhá žena na Havlově seznamu zřejmě v nejbližších pěti letech na Hradě neusedne. Věk místopředsedkyně sněmovny Petry Buzkové totiž neumožňuje, aby se stala prezidentkou dříve než v roce 2005, kdy jí bude čtyřicet let.
Domácím politikům se nelíbí, že si hlava státu vybírá své nástupce. "Do konce jeho volebního období chybí ještě několik let, je zbytečné se o takových věcech bavit nyní," zaznívá napříč politickým spektrem.
Zatímco jména obou žen, které by Havel rád viděl na Hradě, většinou pobavila, jméno šéfa Senátu Petra Pitharta vyvolalo hlavně u politiků ODS negativní reakce. "Pithart není osoba, která by dokázala v určitých situacích operativně zvládnout situaci. Když byl českým premiérem, nejvíce mně vadila jeho nerozhodnost," řekl poslanec ODS Petr Koháček. Podobně se vyjádřili i místopředsedkyně Senátu Libuše Benešová a poslanec Jiří Payne. I předseda lidovců Josef Lux, jehož stranu Pithart v Senátu zastupuje, je opatrný: "Je dobré, že pan prezident sáhl do šuplíku lidí s morálním kreditem. Výčet zdaleka nemusí být konečný."
Pithart zatím odmítá uvažovat o jiné časové perspektivě než o roku 2003, kdy Havlovi skončí mandát. "Lhal bych ale, kdybych řekl, že si toho nepovažuji," přiznal.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Prodej vepřína může zhatit malý akcionář, viní firmu z účelových machinací

Vláda v pondělí schválila odkup vepřína v Letech, kde stál za války tábor pro Romy. Do měsíce chtějí politici podepsat s majiteli smlouvu. Jeden z akcionářů...  celý článek

Kvůli filmařům, kteří u Lipna točili dva příběhy do seriálu Modrý kód, si...
Filmaři točili u Lipna seriál Modrý kód i s olympijským vítězem Svobodou

Filmový štáb, který točí televizní seriál z lékařského prostředí Modrý kód, vyrazil o víkendu na jih Čech. Jako komparz využil účastníky běžeckého závodu i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.