Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Václav Havel podepsal listiny o vstupu do NATO

  9:26
Praha - Prezident Václav Havel v pátek 26. února podepsal listiny o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě. Ze strany ČR tak ukončil proces vstupu země do aliance. Ve stejnou chvíli obdobné dokumenty podepsal ve Varšavě i polský prezident Aleksander Kwasniewski.

Členy NATO se ČR spolu s Polskem a Maďarskem stane 12.března, až ministři zahraničí těchto zemí odevzdají listiny šéfce americké diplomacie Madeleine Albrightové v městě Independence v americkém státě Missouri. Maďarský prezident Árpád Göncz podepsal listiny o přístupu své země k NATO už 10.února.
Havel po podpisu uvedl, že protokol má historický význam. Členství je podle něj nadějí i závazkem. "Dává nám naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována jakémukoli agresorovi, a zároveň vyjadřuje jasné odhodlání spoluodpovídat za svobodu národů, lidská práva, demokratické hodnoty a mír na našem kontinentě," uvedl Havel.
"Když jsem byl před deseti lety ve vězení, vskutku jsem netušil, že za dva roky budu vyhlašovat v Praze jménem Varšavského paktu jeho zrušení a za dalších osm let podepisovat jménem České republiky její vstup do NATO. Myslím, že málokomu dal běh událostí možnost a čest, aby se v tak krátké době mohl podílet na změnách tak významných pro jeho zemi i pro svět. Mám důvod být vděčný svému osudu," uzavřel prezident. Po krátkých projevech si oba státníci symbolicky přes telemost připili.

Za "mimořádný okamžik" v dějinách své země označil ratifikaci i polský prezident Kwasniewski. Na Pražský hrad jeho slova zprostředkoval v přímém přenosu telemost. "Vracíme se tam, kde je naše místo, protože aliance je společná síla jménem společných hodnot," uvedl prezident. Dodal, že jak Poláci, tak Češi mohou být hrdí, neboť "ještě před deseti lety vyvolávala budoucnost střední Evropy neklid", zatímco nyní je tento region příkladem hlubokých proměn. Zároveň však zopakoval přání, aby dveře do NATO zůstaly otevřeny i pro další země.

Krátký projev prezidenta Václava Havla po podpisu listin o přistoupení České republiky k NATO přerušil pískáním ekologický aktivista Jan Křeček, který také zapálil kartičku s logem aliance. Po několika hvízdnutích na píšťalku ho ochranka vyvedla z Trůnního sálu, kde se slavnostní akt konal.
Křeček je znám především jako organizátor loňské Global Street Party, jejíž účastníci se v ulicích Prahy dostali do konfliktu s policií. Na Hrad se akreditoval jako novinář.

Trojice států ze střední Evropy byla do NATO pozvána na summitu aliance v Madridu v červenci 1997. Po tříměsíčním jednání pak 16 členských zemí v prosinci schválilo vstupní protokoly, které během roku 1998 ratifikovaly. Prvním členem NATO, který tak učinil, bylo Dánsko, posledním Nizozemsko.
Český parlament souhlasil s přistoupením k Washingtonské smlouvě v dubnu 1998 jako první z parlamentů přizvaných zemí, podpora vstupu však v ČR není jednoznačná. Podle průzkumů veřejného mínění s ním dlouhodobě nesouhlasí přibližně 30 procent občanů, podpora je mírně nadpoloviční.
V Maďarsku, jehož poslanci vstup schválili počátkem února, rozhodli o vstupu země do NATO občané v referendu; v listopadu 1997 se pro připojení vyslovilo 85 procent Maďarů.
Členství v NATO podporují podle průzkumů více než tři pětiny Poláků, jejichž parlament se vstupem souhlasil minulý týden.
Vláda USA je depozitářem Washingtonské smlouvy z roku 1949 - zakládajícího dokumentu NATO. Předáním ratifikovaných listin americké ministryni zahraničí 12.března se ČR, Polsko a Maďarsko stanou členy aliance. Vzápětí se bude konat slavnost v Bruselu za přítomnosti premiérů přijatých zemí.
Původně se s přijetím nových členů počítalo až na dubnovém summitu k 50.výročí NATO ve Washingtonu, proces však byl posléze mírně uspíšen, aby se noví členové už mohli podílet na schvalování dokumentů, které budou na summitu předloženy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.