Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nebezpečí na webu. Za sex nabízejí pedofilové hotovost i nabití telefonu

  8:30aktualizováno  8:30
Mladý, inteligentní a netrestaný muž s porozuměním pro problémy pubertálních dětí. Tak by se dal shrnout nejčastější profil online pedofilů. Ti využívají nejrůznější internetové seznamky a sociální sítě k svádění dětí, kterým potom nabízejí peníze za zaslání fotek nebo přímo pohlavní akt. Policie se přitom dozví pouze o části případů.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Řeč je o takzvaném luringu, vábení dětí. Druhu kriminality, který se ve větší míře začal objevovat až s masovým využíváním různých internetových seznamek a sociálních sítí. Škála toho, co pachatelé po dětech chtějí je poměrně rozsáhlá - od sexuálně laděné konverzace, přes nahé fotky, virtuální sexuální styk až po skutečný pohlavní styk.

"V době, kdy se se shromažďováním dat začínalo, si pachatel obvykle domluvil s obětí schůzku, aniž by ji informoval o sexuálním motivu schůzky," vrací se do poměrně nedávné minulosti analytička z policejního prezidia Radka Tomanová. "V dnešní době už ale zcela převládlo nabízení finančního obnosu, různých dárků nebo dobití telefonu za pohlavní akt," popisuje, jak se situace postupem let změnila.

Výjimkou už dnes není ani to, že dívky, kterým ještě nebylo 15 let, na schůzky přistupují zcela vědomě. Důvod? Snadný výdělek.

Hrají si na mladší. A vychází jim to

Největším nebezpečím je přitom stále dokola omílaná anonymita internetu. A také naivita dětí, které získávají první zkušenosti s opačným pohlavím. Právě toho pachatelé využívají.

Desatero proti online pedofilům

Aby se potomek nestal obětí sexuálního obtěžování, je zapotřebí, aby se zapojili i jeho rodiče. To je přitom právě často kámen úrazu - rodiče totiž neví, jak s dětmi o této věci mluvit, případně nejsou zcela důslední. Je třeba respektovat několik základních pravidel:

  1. Dítě by nemělo na internetu sdělovat opravdové údaje. Čím více informací online pedofilové mají, tím je dítě zranitelnější
  2. Upozornit dítě, aby nedůvěřovalo lidem, se kterými se setkalo na webu
  3. Rodiče by měli vědět o případných obscénních nebo obtěžujících zprávách
  4. Nastavit pravidla, za kterých bude dítě moci chodit na internet
  5. Průběžně kontrolovat, co dítě dělá a sledovat jeho chování. Na pozoru je potřeba být zejména ve chvílích, kdy dělá tajnosti, přepíná okna, bezdůvodně mění své chování
  6. Používat program, zabraňující vstupu na nežádoucí stránky
  7. Rodiče by měli dítěti pomáhat se sestavením profilů na sociálních sítích a dalších internetových stránkách
  8. Znát online kamarády svých dětí
  9. Počítač s připojením na internet by měl být umístěn v místnosti, kde se často vyskytují členové rodiny
  10. Varovat dítě, aby nikdy nesouhlasilo se schůzkou s osobou, kterou na webu poznalo a aby rodičům o takovém návrhu vždy řeklo

Jak ukazuje policejní statistika od roku 2006, většinou jde (v 54 % případů, kterými se policie zabývala) o muže mezi 22 až 33 lety. Tedy o poměrně mladé  a většinou inteligentní lidi s dobrou znalostí počítačů, ve třech čtvrtinách navíc bez záznamu v trestním rejstříku. "Zajímají se o koníčky, ale i problémy dětí a vlastně jim tím nahrazují rodiče," nastiňuje jejich strategii Tomanová.

Nezřídka ovšem využívají například falešných facebookových profilů, na nichž se vydávají za vrstevníky obětí, které jim tak snáz uvěří.

 A jak se zdá, pachatelům tato taktika vychází. Ze 47 známých případů od roku 2006 do konce roku 2011 se jim podařilo ke schůzce "umluvit" 24 dětí . Pohlavní styk se jim pak podařilo uskutečnit s více než 80 procenty z nich.

Co ovšem tzv. online pedofily na 13, 14letých dětech láká? Podle policejního psychologa Vladimíra Vosky, je to právě nedospělost. "Přitažlivé je na nich to, že ještě nemají úplně vyvinuté pohlavní znaky. To, že ty děti nejsou ještě rozvinuté psychicky, to je pro pedofily taky zajímavé."

Jak navíc Voska dodává, často platí úměra, že čím mladší dítě, tím snáz se s ním komunikuje prakticky o čemkoliv. "Je to vlastně otevřená brána," upozorňuje.

Za pravdu mu dávají i oficiální čísla. Zatímco v roce 2006 se kriminalisté zabývali třemi skutky, v roce 2011 jich bylo už jedenáct. I zde však platí podobný fenomén, který se objevuje třeba u znásilněných žen - tedy, že se policie dozví jen o zlomku případů. Děti se totiž bojí, že se o všem dozví jejich rodina, kamarádi.

Narůstající trend potvrzuje i vedoucí Linky bezpečí, Peter Porubský. "Počet hovorů, které se týkají lákání na schůzky, obtěžováním na internetu nebo kyberšikany, nám rok od roku roste," říká Porubský. Jen za loňský rok Linka bezpečí evidovala 369 telefonátů. To je v porovnání s 40 hovory v roce 2007 strmý nárůst.

Slabá prevence, chybějící paragraf

Policisté by uvítali, kdyby se vábení dětí stalo trestným činem, podobně, jako je tomu v západní Evropě, a to i přesto, že počet případů tvoří jen zlomek z celkové kriminality v Česku.

Nyní je však jednotlivé trestné činy potřeba "napasovat" na už stávající ustanovení, což mnohdy práci policie komplikuje. V současnosti mohou použít šest ustanovení z trestního zákoníku - mezi nimi například ohrožování výchovy dítěte, pohlavní zneužití nebo vydírání.

Hlavní příčinou růstu případů je však podle Tomanové i Porubského slabá prevence. "Ta v Česku není dostatečná a neplní funkci prvního ochranného štítu proti online pedofilům," varuje policejní analytička.

"Je potřeba děti informovat, jak se na internetu mají chovat. Je ovšem nutné vzdělávat i rodiče. Ti totiž často nevědí, jak o tomto tématu s dětmi mluvit," doplňuje ji Porubský.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.