Kvůli volně pobíhajícím stádům zeber, žiraf či gazel nebudou totiž ošetřovatelé moci v případě problémů zasáhnout tak rychle a především tak účinně jako ve starých malých výbězích. O zvířatech nebudou mít jednoduše takový přehled.
"Mezi zvířaty bude určitě docházet ke konfliktům. Například agresivní samec zebry může pokopat antilopu," poznamenává šéf oddělení kopytníků Vladimír Špička. Pro expozici má však jen slova chvály. "Byl tady dokonce zoolog ze San Diega, který nám řekl, že nic tak povedeného ve světě neviděl," dodává Špička.
Jako o nevídaném projektu, který umožní zvířatům cítit se více jako ve volné přírodě než v zajetí, mluví i ředitel zahrady Petr Fejk. Zároveň však připouští reálná rizika. "Ošetřovatelé se budou například hůře dostávat k nemocným zvířatům i k čerstvě narozeným mláďatům, která nemusejí včas objevit," vyjmenovává možné potíže nové expozice Fejk.
"Může se stát, že například nynější desetiprocentní úmrtnost při porodech žiraf se zvýší na dvacet," připouští. Zahrada tak bude k akutním zásahům využívat terénní auto a v kritických situacích například proti příliš agresivnímu zvířeti i narkotizační zbraň. "Budeme se chovat jako v Africe. Agresivní zvířata však do výběhu nepustíme," podotýká Fejk.
Právě ducha Afriky - tedy pocit volnosti a svobody - chce do výběhu podle svých představ dostat. Zvířata by podle něj měla být co nejméně závislá na lidech. "Chci, aby byla sama sebou. Aby byla více ve střehu, dokázala se o sebe postarat, navázat vztahy nejen se zvířaty ze svého stáda, ale také s jinými druhy," říká ředitel zahrady o svém velkém snu.
Ředitel zahrady přesto věří, že zvířata budou v mnohem lepší psychické i fyzické kondici. S jeho slovy souhlasí i Vladimír Špička. "Budou mít více pohybu a navíc jsou to společenská zvířata," dodává Špička.
Zatím prvními a jedinými obyvateli nového pavilonu, který nese název Africký dům, jsou žirafy. Jejich ošetřovatelé je učí chodit na dvůr, později do výběhu a zpátky. "Dolaďujeme některé nedostatky, například nám žirafy z oken vytahaly kabely nebo našemu samci hodiny trvalo, než vlezl do pavilonu, protože tam byla nová větev," vypráví Špička.
Prochází se s upokojením po rozsáhlém moderním pavilonu, kde by vedle žiraf ještě měli být hrabáči, zvířata podobná mravenečníkovi, nebo africký druh prasete zvaný štětkoun.
Nad všemi budou poletovat ptáci druhu snovačů, kteří jsou pověstní svými pletenými hnízdy. Svou expozici tam budou mít i sarančata. "Támhle tudy budeme zvířata pouštět do pavilonu," ukazuje Vladimír Špička na venkovní koridor. Ten je zhruba v půli rozdělen dřevěnou branou na dvě cesty. Jedna bude patřit žirafám, druhá zebrám a antilopám.
"Ošetřovatel bude bránu obsluhovat automaticky," popisuje Špička. Zvířata se podle něj cestu do stájí naučí rychle. "Nepodceňujme je," upozorňuje. Na šesti hektarech výběhu by v září, kdy bude Africký dům slavnostně otevřen, vedle sebe měli žít například pštrosi, žirafy, zebry či antilopy.
Původně zahrada počítala i s nosorožci, ale ti se z bezpečnostních důvodů zatím ve výběhu neobjeví. "S nosorožci jsme trochu opatrnější, protože pustit tak těžké zvíře mezi sudokopytníky je velký experiment," přiznává ředitel Fejk. Zahrada se tak rozhodla také proto, že nynější dva nosorožci jsou již staří a mají samotářskou povahu. "Určitě se však ve výběhu objeví mladší druhy," slibuje Fejk.
Kromě nosorožců však v této obrovské expozici, kterou budou moci návštěvníci sledovat z nové vyhlídky, budou chybět například i zebry a antilopy. "Ještě čekáme na to, až se pro tato zvířata dostavějí stáje," vysvětlil Fejk.
Celý projekt s výběhem, pavilonem i se stájemi stál zhruba devadesát milionů korun.
 Pokrývač Milan Čermák pracuje na střeše vyhlídky, z které budou moci od 8. září návštěvníci trojské zoologické zahrady sledovat volný pohyb až sedmdesáti zvířat deseti druhů. (14. srpna 2001) |
 |
