Účet za tento školní rok, zatím k poslednímu březnu? Celkem 18 026 úrazů, což je podle inspekce o více než 1 300 méně ve srovnání s obdobím září až březen v minulém školním roce. "Je možné usuzovat na pokračující pokles počtu úrazů," míní Vladimír Šecl z inspekce. Úrazů začalo ubývat už ve školním roce 2008/2009.
Žáci, dejte si pozor na říjen a úterý
Už druhý školní rok po sobě se ukázalo, že nejnebezpečnější je úterý – na tento den připadá skoro čtvrtina všech úrazů. Nejrizikovějším měsícem byl říjen, nejkritičtější dobou desátá až dvanáctá hodina dopolední.
Nabízí se vysvětlení, že po desáté hodině jsou děti ve škole už "rozkoukané" a zvláště o přestávkách divočí. Ale dotázaní učitelé v tom nutně souvislost neviděli. "To musí být nějaká náhoda, protože jinak se v tom žádná souvislost najít nedá," smála se výsledkům inspekce Jindřiška Kudrnová, zástupkyně ředitele mikulovské základky ve Valtické ulici.
Navíc, více než polovina úrazů se stala o hodině tělesné výchovy a ta žádné pevné místo v rozvrhu nemá – někde ji mají po ránu, jinde až po obědě. Na přestávky připadá každý pátý úraz.
Nejčastěji utrpěli školáci poranění rukou a nohou (80 procent všech případů). Příčina? Podle inspekce šlo většinou o nešťastnou náhodu – kantoři jí připisují každou druhou patálii, avšak třetinu zranění kladou za vinu zlobivým dětem.
Zajímavé je, že jsou tu velké rozdíly mezi kraji: například v Moravskoslezském je to s kázní ve školách na pováženou, protože podle učitelů připadlo na nevychovanost dětí skoro 85 procent úrazů, kdežto na nešťastnou náhodu tu svedli jen 0,01 procenta všech zranění.
"Naopak v Jihomoravském kraji si podle pedagogů nekázní přivodili žáci 0,02 procenta úrazů a nešťastná náhoda jich způsobila 92,1 procenta," píší inspektoři.
Ale hlásit se to musí...
Roli ve statistikách hraje i to, kolik škol a jak úrazy nahlásí. "Můj syn si o přestávce nedávno způsobil lehký otřes mozku, když se ve dveřích srazil se spolužačkou. Škola zareagovala výborně, ošetřili mu bouli na čele a hned nám to volali," říká Kamila Vacková z Prahy.
Do školy pro dvanáctiletého syna dojel manžel, jinak by se s ním k lékaři vypravila družinářka. Když v nemocnici potvrdili lehký otřes mozku, nahlásila to pak Vacková do školy. Ale už nesledovala, zda škola úraz jejího syna zaznamená.
V příbuzenstvu mají i případ, kdy si osmileté dítě vymklo nohu při tělocviku, ale rodiče se to dozvěděli, až když si ho šli vyzvednout z družiny. "Přitom to vyžadovalo sádru snad na dva týdny, jen to zprvu nevypadalo tak komplikovaně," popsala Vacková.
Inspektoři úrazy počítají kvůli tomu, aby si z toho školy vzaly poučení a snažily se tomu zabránit. Vyčíslili, že 80 procent škol spoléhá na výchovu, kdežto deset procent nedělá nic. Zbylých asi sedm procent zavádí i organizačně technická opatření – to může znamenat třeba to, že děti musí o přestávkách sedět ve třídě.
úrazy ve školáchTyp školy Počet úrazů Zdroj: Česká školní inspekce, od září do března |
