Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V Ústí měl za války vyrůst nacistický vládní „Olymp“, zjistili historici

  10:28aktualizováno  10:28
Duchovní otec říšské architektury Paul Bonatz navrhl stavbu, která měla stát na Mariánské skále nad centrem Ústí nad Labem a sloužit jako palác pro prezidenta sudetské župy Hanse Krebse. Stavitel proslul jako autor obřích dálničních mostů a podílel se i na plánech přestavět Berlín na bájnou Germánii.

ŘÍŠSKÝ PALÁC NAD ÚSTÍM. Sádrový model nacistického paláce, který měl vyrůst na Mariánské skále v Ústí. Objekt se nedochoval, existuje pouze tento jeho snímek z roku 1940. | foto: archiv MF DNES

Ústečtí historici po letech tápání odhalili, kdo byl autorem megalomanského válečného projektu vládního paláce, který měl vyrůst na vrcholu Mariánské skály. Byl jím přední architekt Třetí říše Paul Bonatz.

Měla to být majestátní stavba inspirovaná antickým chrámem na Akropoli v Athénách. Sloupová galerie dlouhá přes 200 metrů se podle modelu vypíná až na samý okraj strmé skály nad koryto Labe a vyhlídková terasa vrcholí obeliskem s obří říšskou orlicí.

Kdo byl
Paul Bonatz

Narodil se roku 1877 a už ve třiceti se dostal mezi špičku v německé architektuře. Jednu ze svých nejznámějších staveb, monumentální nádraží ve Stuttgartu, navrhl v roce 1914.

Mezi lety 1908 a 1943 vyučoval na stuttgartské technické vysoké škole.

Svými názory ovlivnil celou generaci architektů. Jako zastánce konzervativních směrů se stavěl proti funkcionalismu a levicově smýšlejícím architektům.

To ho sbližovalo s Hitlerovým režimem, nikdy ovšem nevstoupil do NSDAP.

V letech 1939 - 1943 spolupracoval s Hitlerovým dvorním architektem Albertem Speerem. Po hádce s vůdcem ale emigroval do Turecka.

Zemřel roku 1956 ve Stuttgartu.

Palác zabírající plochu asi 14 fotbalových hřišť pro sebe objednal vládní prezident Ústeckého kraje a nacistický pohlavár Hans Krebs. Dosavadní sídlo v bývalém českém gymnáziu, kde dnes najdeme ústeckou univerzitu, mu připadalo málo reprezentativní.

Návrh vznikl v roce 1940. Válka trvala právě jeden rok, nacistická vojska zatím vítězila na všech frontách. Válečné hospodářství ovšem bylo finančně nesmírně náročné, a tak na stavbu paláce až do konce panování Třetí říše nevyzbyly peníze ani stavební materiál.

Ústečtí historici projekt znali doposud jen z jediné historické fotografie, která zobrazuje do detailu propracovaný sádrový model paláce. Zmínka o autorovi se ale nedochovala.

Až nedávno v životopisné knize architekta Bonatze náhodou narazili na obrázek půdorysu mohutné stavby, který byl jinde popsán jako návrh nacistické vládní budovy pro Ústí. Po porovnání půdorysu s fotografií modelu potom mohli jednoznačně konstatovat, že jsou shodné.

Čím je pro historiky tato postava tak zajímavá? Bonatzovy stavby, jako je například nádraží ve Stuttgartu či městská hala v Hannoveru, patří k nejcennějším reprezentantům konzervativní architektury 20. století v Německu a on samotný byl ve své době považován za duchovního otce nacistické architektury.

Paul Bonatz, duchovní otec říšské architektury.

"V nacionálním socialismu viděl možnost realizovat své vysněné velkolepé plány," vysvětluje spojení architekta a Hitlerova režimu německý badatel Norbert Bongartz.

Ve službách Třetí říše vynikl Bonatz jako stavitel ohromujících mostů pro říšské dálnice, dostal se i k zakázce nejprestižnější. Spolu s Hitlerovým osobním architektem Albertem Speerem se podílem na plánování přestavby Berlína na Germánii, jak se mělo jmenovat centrum říše.

Konkrétně navrhl megalomanské sídlo vrchního velení válečného námořnictva a pro Mnichov nové nádraží, jež mělo kopuli jako římský pantheon, ale o mnoho větší - s průměrem neuvěřitelných 280 metrů.

Sudety měly být vzorem pro celou říši

V době, kdy tvořil tyto nikdy nerealizované stavby, navrhl i vládní palác pro Ústí. Může se zdát zvláštní, proč tak slavný architekt plnil zakázku pro relativně bezvýznamné město v Sudetech. Jenže Hitler plánoval ze Sudet vybudovat ukázkovou župu, která by byla příkladem celé říši.

Proto úkol připadl jeho nejlepším architektům. To dokazuje už dříve zjištěný fakt, že další úřední paláce pro Ústí navrhoval i Fritz Höger, další z předních architektů meziválečného Německa. Ale ani jeho policejní prezidium v Hrnčířské ulici nedošlo nikdy k realizaci.

Velkolepá stavba měla mít rozlohu 14 fotbalových hřišť a byla inspirována chrámem na bájné řecké hoře Olymp.

Velkolepá stavba měla mít rozlohu 14 fotbalových hřišť a byla inspirována chrámem na Akropoli v Athénách

Svou vazbou na nacistický režim je Paul Bonatz rozporuplnou osobností německé architektury. Faktem ale je, že si ho nikdy nepřestali cenit ani jeho protivníci. Považovali ho, na rozdíl od Speera a dalších prorežimních architektů, za čestného odpůrce.

Nakonec se ale Bonatz dostal s režimem do příkrého rozporu a v roce 1943 emigroval do Turecka. Traduje se, že příčinou byla osobní hádka s Hitlerem o podobě mnichovského nádraží, po které se začal bát o svůj život.

Zpátky do Německa se vrátil až roku 1954 a podílel se na obnově válkou zničené země. Město Stuttgart dnes každoročně uděluje Bonatzovu cenu.

"Je to jeden z nejvýznamnějších architektů, kterého jsme zatím na Ústecku našli. Jeho stavby měly velký vliv, jejich tvarosloví bylo masivně přejímáno, třeba správní budova v Düsseldorfu byla nejspíš předobrazem pro ústecký Grand. Ale je dobře, že se nakonec jeho projekt nerealizoval. Byla by to děsivá dominanta, Mariánské skále líp sluší prostá příroda," míní Matěj Páral, architekt a spolutvůrce webu www.usti-aussig.net, který se ústecké architektuře věnuje.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Natáčí se na 4K kamery RED, nastavení ostření a expozice má na starosti obsluha...
České volby v zahraničních televizích: Japonci sledují Okamuru, Němci ČSSD

Výsledky sněmovních voleb budou ve štábech českých politických stran sledovat zástupci médií z celého světa. Vyplývá to z informací mluvčích jednotlivých...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.