INFOGRAFIKA: Kde autobus havaroval
"Ukazovali to v televizi," říká a zhluboka se nadechuje, aby mohl mluvit.
"Hrůza. Ten autobus jsem viděl. Bylo to šílený. Všechny ty batohy jak se tam válely. Sanitky někoho odvážely," povzdechne si a přemáhá slzy.
Sám Daňovský přitom mohl sedět ve stejném autobuse, ve kterém se z dovolené v Chorvatsku vraceli jeho známí.
"Na poslední chvíli jsem to odvolal. Mohl jsem být s nimi," pokyvuje a téměř šeptá. Po chvíli vypočítává, kdo z jeho přátel v autobuse byl. "Broněk, Vašek Koral, Honzíkův brácha Ládík..."
Celý dům ztichl
Zaměstnanci jsou zaražení a téměř se mezi sebou nebaví. Zástupce ředitele Radek Rosenberger se o neštěstí dozvěděl od své podřízené Jany Novákové, která po havárii skončila v nemocnici. "Potom jsem začal shánět informace. Zprvu jsme byli odkázaní na internet," vysvětloval.
Do hlavní budovy rychle přes zahradu kráčí asi padesátiletá žena. "Mám tam bratra. Chci vědět, co s ním je. Mám starou nemocnou matku, je jí přes sedmdesát a nevím, jak bych jí nějakou tragédii oznamovala," vysvětluje Eva Kučerová.
Míří k řediteli, ale o osudu bratra se nedozvídá nic. "Ale já jim nevěřím, že nic nevědí," kroutí hlavou. O pár desítek minut později už pro ni má ředitel lepší zprávu.
"Je v nemocnici. Já to cítila, že mezi mrtvými nebude. Jsem šťastná. Jedu za maminkou," říká s úlevou Kučerová a pospíchá k autu.
V podvečer do ústavu dorazil náhradní autobus. Ze zájezdu se vrátilo jen sedm klientů a dva členové personálu. Jednačtyřicet lidí z ústavu leží stráví noc na pondělí v nemocnicích.
