V usedlosti se propadla podlaha, archeologové našli staré sklepení

Keramiku ze 13. století, ale také staré sklepení, které sloužilo k úkrytu a k uchovávání potravin, odkryli archeologové na Přerovsku. K objevu je přivedl Petr Navařík, který opravoval zemědělskou usedlost v Dobrčicích. Při rekonstrukci se mu v jednom místě propadla podlaha a odhalila vstup do podzemní chodby.

Archeologové zjistili, že jáma ústí do takzvaného lochu. Tedy systému chodeb či sklepení, které lidé hloubili ve sprašové hlíně či ve skále kvůli úkrytu, nebo jako zásobárny potravin.

"Po našem příjezdu bylo vidět v rohu obývací místnosti, v místě, kde se propadla část dřevěné podlahy, asi devadesáticentimetrové ústí jámy.  Od počátku jsme se domnívali, že to může být systém podzemních chodeb, jež bývají hloubeny nejčastěji do spraší čí sprašových hlín," vysvětlil jeden z archeologů Zdeněk Schenk.

V usedlosti v Dobrčicích našli archeologové loch ze středověku. Archeolog Zdeněk Schenk ukazuje úlomky keramiky z 13. století.

Petr Navařík, v jehož usedlosti v Dobrčicích našli archeologové loch, ukazuje místo ohořelé od středověké louče.

Po podrobnějším zkoumání nakonec s kolegy došel k závěru, že zdejší lochy byly hloubené především kvůli uskladňování zásob potravin.

"Jedna ze zásobních jam dosahovala hloubky více než dva a půl metru pod zemí. Dno se nám vzhledem ke zvýšené hladině spodní vody nepodařilo zjistit. Další jáma, která se našla v sousední místnosti, byla kopaná rovněž ručně do spraše. Zajímavostí je, že uvnitř jsou dodnes patrné jednak stopy po nástrojích, a navíc jsou zde ohořelé stěny od loučí," popsal Schenk.

Opodál byla odpadní jáma a v ní středověká keramika

Co je loch

Loch (v překladu z němčiny "díra") je středověké sklepení, hloubené například ve spraši, skále či pískovci. Sloužilo jako úkryt, skrýš nebo zásobárna potravin, protože zde bylo chladno a stálá teplota.

Kromě toho se archeologům v Dobrčicích podařilo nalézt i odpadní jámu ze 13. století. "Ta obsahovala keramiku z období vrcholného středověku a souvisí s počátky založení obce. První písemná zmínka o Dobrčicích totiž pochází z roku 1356, kdy se v historických pramenech píše o středověké tvrzi, vzdálené asi osmdesát metrů od tohoto domu," řekl Schenk.

Podobné lochy se už dřív našly v souvislosti s těžbou sprašových hlín i v nedalekém Předmostí. "Některé z nich byly obytné a obyvatelé se v nich ukrývali v neklidných válečných dobách, jiné zase sloužily jako zásobník obilí. Ve sprašových návějích tam byly vyhloubené celé místnosti a chodby, některé dokonce s vytesanými sedátky. Sloužily lidem jako úkryt," vysvětlil další archeolog Jan Mikulík.

Objevit podobný úkryt je podle archeologů vždy náhoda. "Po zániku lochů se totiž většinou otvory ucpaly deskami či slámou. Obyvatelé Dluhonic nám třeba vyprávěli, že jejich dědové se do nich občas propadli s koňmi na polích," dodává.