Osmaosmdesátiletý demokrat Daniel Inouye byl při většině klíčových okamžiků moderní historie USA. Upozornil na sebe už za druhé světové války. Do armády chtěl narukovat už v roce 1941, když Japonci zaútočili na Pearl Harbor. Protože však měl sám japonské předky, Američané ho zprvu považovali za nepřítele.
K vojsku se mohl přidat nakonec až o rok později, kdy vláda USA začala Američanům s japonskými kořeny zase věřit. Na sklonku války pak bojoval proti Němcům v Itálii, kde velel četě, jež napadla nacistické bunkry. Ač postřelen do břicha, stihl na nacistická doupata mrštit dva granáty a cíle zasáhnout.
Pravý hrdina"Naše země dnes v noci s odchodem senátora Daniela Inouye přišla o pravého amerického hrdinu," pronesl po smrti Daniela Inouye prezident Barack Obama. |
Pak však přilétl jeden německý granát i k němu a připravil ho o pravou ruku. Během útoku zemřelo 25 nepřátelských vojáků a osm dalších bylo zajato. Inouye za to dostal například Purpurové srdce a někdejší americký prezident Bill Clinton mu v roce 2000 udělil nejvyšší vojenské vyznamenání Medaili cti.
Válka ho zároveň připravila o sen stát se chirurgem; nakonec se dal na politiku. Když se jeho rodná Havaj v roce 1959 stala americkým státem, Inouye vyhrál volby a zamířil do Kongresu. Byl vůbec prvním Američanem s japonskými kořeny, kterému se to povedlo. V roce 1963 uspěl znovu a stal se senátorem.
Tím zůstal až do své smrti, která ho dostihla v pondělí v nemocnici nedaleko Washingtonu. Zemřel na dýchací potíže. Inouye v minulosti kouřil a v 60. letech mu lékaři po mylné diagnóze rakoviny odebrali část plíce, podotkla agentura AP.
Před tím, než vydechl naposledy, ještě stihl říct: "Aloha", což v havajštině znamená třeba lásku či mír, ale termín se používá převážně jako pozdrav na přivítanou i rozloučenou. Inouye byl druhým nejdéle sloužícím senátorem v americké historii, překonal ho pouze Robert Byrd ze Západní Virginie, který zemřel v roce 2010 po 51 letech služby v Senátu.
A zatímco byl na Havaji i díky federálním investicím do odlehlého státu populární, světlům reflektorů se vyhýbal, podotkla televize BBC. Když chtěl v roce 1968 prezident (a bývalý viceprezident zavražděného Johna Fitzgeralda Kennedyho) Lyndon Johnson, aby se stal volebním partnerem prezidentského kandidáta Huberta Humphreye, neměl zájem. O desítky let později jeho kancelář uvedla: vyhovovala mu pozice jako senátora reprezentujícího Havaj.
Demokratický politik z Havaje se i tak za ta dlouhá léta ve Washingtonu stal jedním z nejvlivnějších amerických politiků. Stál v čele vlivného rozpočtového výboru a po viceprezidentovi a šéfovi Sněmovny reprezentantů byl třetím nejvýše postaveným politikem po prezidentovi USA.
Podílel se na vyšetřování hned dvou obrovských skandálů. Nejprve v 70. letech coby člen parlamentní komise vyšetřoval aféru Watergate, o desetiletí později předsedal vyšetřovací komisi, která měla na starost aféru Írán-Contras, kdy USA ilegálně prodávaly zbraně Íránu a z výtěžku financovaly povstalce v Nikaragui.
