Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V USA plot proti uprchlíkům funguje. Daní jsou životy migrantů z Mexika

  9:42aktualizováno  9:42
Boj s uprchlíky není jen aktuální výsadou Evropské unie. Dlouhé roky řeší podobné otázky také ve Spojených státech. Na hranicích s Mexikem proto před lety postavili obrovský plot. Ten podle statistik proti migrantům skutečně funguje. Přináší však také celou řadu problémů včetně rostoucího počtu mrtvých uprchlíků i zásahů do životního prostředí.

Pro mnoho Američanů je plot požehnáním, pro lidi na druhé straně prokletím. | foto: Profimedia.cz

Maďarsko před pár dny oznámilo, že v rámci boje proti uprchlíkům vybuduje na hranicích se Srbskem čtyři metry vysoký plot (více zde). Kritici však namítají, že nákladná stavba problém nevyřeší a uprchlíci si najdou jinou cestu, jak se dostat do Maďarska a dále na Západ. Experti ze Spojených států však připomínají, že pevná ochrana hranic může slavit úspěch. Stačí se prý podívat na postrach uprchlíků - gigantický plot stojící na hranici mezi Amerikou a Mexikem.

Bariéry z betonu a oceli oddělují světy a jitří vztahy, přesto rostou stále nové

Hranice těchto dvou států se táhnou přes 3200 kilometrů. Skutečný plot a zdi přitom zabírají asi tisíc kilometrů. Zbytek střeží pohraniční stráž a složitá soustava čidel a bezpečnostních kamer. Americké daňové poplatníky přišlo toto monstrum na 1,2 miliardy dolarů, dalších 50 miliard pak v následujících letech padne na údržbu, provoz a případné rozšiřování plotu.

I přes astronomické náklady se však výstavba plotu těší stále velké podpoře napříč veřejností. Pro další rozšiřování se opakovaně vyslovuje kolem 70 procent lidí. Striktně proti je pak 21 procent. Podpora je však pochopitelná. Alespoň při pohledu na statistiky.

Historie v boji proti přistěhovalcům

Podle nich totiž výstavba plotů a fyzických bariér funguje. Stačí se podívat na příhraniční oblast u San Diega. V devadesátých letech se zde ročně pokusilo překročit hranice na 600 tisíc lidí. Po vybudování plotu však v roce 2007 pohraniční stráž odchytila „pouhých“ 153 běženců. 

Hanice hlídají také tisíce pracovníků a pracovnic pohraniční stráže.

Hanice hlídají také tisíce pracovníků a pracovnic pohraniční stráže.

Plot mezi Mexikem a USA je rozdělen na několik částí. Celkem má délku přes tisíc kilometrů.

Plot mezi Mexikem a USA je rozdělen na několik částí. Celkem má délku přes tisíc kilometrů.

Ano, statistika může znamenat také to, že se uprchlíci přesunuli jinam. Pohled na celostátní údaje to však vyvrací. Z milionového počtu uprchlíků zadržených podél hranic s Mexikem před rokem 2000 se v roce 2010 stalo 463 000, což je nejnižší číslo od roku 1972, uvádí Migration Policy Institute.

Za počátek amerického boje proti přistěhovalcům z jihu lze považovat vytvoření Pohraniční stráže Spojených států v roce 1924. S první větší vlnou přistěhovalců se potýkala až v sedmdesátých letech, skutečný nápor pak přišel až v letech devadesátých s boomem obchodu s drogami, na který se navázalo i pašování lidí. 

Proti pašerákům v té době pohraniční stráž bojovala poměrně úspěšně, zejména s podporou armády. Jednalo se však spíše o jednorázové akce, po kterých následoval opět nárůst pašerácké aktivity.

Pašeráci se přímo přes vysoký plot snaží dostat i automobily.

Pašeráci se přímo přes vysoký plot snaží dostat i automobily.

Po teroristických útocích 11. září 2001 se staly otázky národní bezpečnosti jedním z hlavních politických témat. Ochrana hranic hrála pochopitelně velkou roli. Na přetřes proto přišla otázka, jak účinně zabezpečit jih Spojených států. V roce 2006 Kongresem prošel zákon, který počítal s výstavbou stovek kilometrů dlouhého plotu na hranicích s Mexikem. Tehdejší prezident George Bush na hranice poslal také šest tisíc vojáků (více o uvolnění peněz na výstavbu plotu zde).

Ztráty na životech a dopady na životní prostředí

Úspěch přišel, přinesl však s sebou i celou řadu problémů. Ploty na nejexponovanějších místech způsobily, že pašeráci za přechod v těchto oblastech požadují mnohem více peněz. Pro uprchlíky tak není výhodné, aby cestovali po jednom a s sebou raději berou celé rodiny místo toho, aby jim poklidný vstup do země zajistili už coby obyvatelé USA. Ženy a malé děti tak čekají dlouhé pěší pochody bez jídla a vody. Za posledních 13 let při pokusu o přechod hranice zemřelo na pět tisíc uprchlíků.

Experti: Maďarský plot nic neřeší. Zavaří sousedům, běženci ho obejdou

Proti rozšiřování plotů opakovaně protestují také ochránci životního prostředí. Nepřirozené bariéry totiž protínají migrační koridory divoké zvěře. Problémem je také fragmentace pozemků a chráněných krajinných oblastí, připomíná server Business Insider.

Mnozí Američané v posledních měsících argumentují, že další rozšiřování plotu na hranicích s Mexikem problém uprchlíků nevyřeší a je jen dočasným zahlazováním komplexního problému. Argumentují tím, že lidé toužící po lepším životě si vždy najdou cestu do vysněné země a měli by mít proto možnost se do USA dostat rychlou a legální cestou. Politici však na tyto hlasy neslyší a uvolňování ostrahy hranic je v nedohlednu.

Podívejte se, jak vypadá plot mezi USA a Mexikem z leteckých záběrů:




Témata: Evropská unie




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.