Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V USA je ilegálně až 50 tisíc Čechů

  0:01aktualizováno  0:01
Představují se jen křestními jmény, Pavel, Daniel, Anna, Martin. Ale možná, že ani tato jména nejsou pravá. Aniž se mezi sebou znají, jejich osudy jsou si nápadně podobné. Přišli do Ameriky, v pase turistické vízum, a začali zde načerno pracovat. Ale jejich americký sen se rozplynul.

Jednoho dne skončili tam, kde svou pouť povětšinou začali, na pražském ruzyňském letišti s cejchem "vyhoštěni z USA za porušení imigračních zákonů a nelegální práci".

Čechů, kteří pracují načerno, je v zámoří podle českých úřadů 40 až 50 tisíc. Agentura AP ovšem jejich počet odhadla až na 200 tisíc. Vyhoštění pro ně zdaleka není ten nejhorší trest. Domů se často nevracejí s peněženkou nabitou dolary, nýbrž s hlavou plnou traumat ze zážitků, které vyhoštění předcházely.

"Každoročně zaznamenáváme v průměru 450 případů vyhoštění. Skutečnost je ale zřejmě mnohem vyšší, odhadujeme, že se dozvíme pouze o čtyřiceti až padesáti procentech případů vyhoštění českých občanů z USA," říká český konzul ve Washingtonu Richard Krpač.

"Samotný trest vyhoštění není nakonec tak hrozný. Horší je, že mu předchází třeba až několikaměsíční pobyt ve vězení. Zažil jsem případ člověka, který byl za mřížemi půl roku, aniž jsme se o něm dozvěděli. A jen zřídka to je imigrační vězení, kde by byli lidé, kteří se provinili jen prací načerno."

"Většinou se ocitají v klasické vazební věznici s pachateli různých kriminálních činů. Ozval se mi například pětatřicetiletý muž a plakal mi do telefonu, je ve věznici v Georgii jediný běloch a jediný heterosexuál," vysvětluje konzul Krpač.

Češi za "velkou louží": odvrácená tvář snu
Byla to razie jako mnoho jiných předtím. Koordinovaný zásah amerických federálů v 21 státech Unie tentokrát mířil do černého, policisté šli totiž najisto. Během večerní akce 23. října v 58 pobočkách největší americké maloobchodní sítě Wal-Mart uvázlo přes 300 ilegálních pracovníků z osmnácti zemí včetně tří desítek českých občanů.

Je to však jen příznačný vrcholek ledovce. Zatímco většina amerických zákazníků pokojně spí, v supermarketech Wal-Martu, Kmartu, Target a jiných obchodních sítí leští podlahy a pucují toalety tisíce imigrantů. Většinou bez pracovního povolení, pojištění a příplatků za noční práci nebo přesčasy.

Přijeli sem jen na turistické vízum. A Čechů je mezi nimi hodně. Další tisíce z nich pracují jako servírky či levní pomocníci v restauracích nebo kdekoli jinde. Leckterým to vyjde a třeba po roce se vracejí domů se slušnou částkou dolarů, dobrou znalostí angličtiny a zvýšeným sebevědomím, že vše úspěšně zvládli a že ze své mzdy nemuseli americké pokladně zaplatit ani jeden cent na daních.

Jiní zase mají podstatně horší zkušenosti. Nedávno americká agentura AP s odvoláním na odhady amerických úřadů uvedla, že v USA pracuje ilegálně sto až dvě stě tisíc českých občanů.

Podobně jako do Česka putují za prací ukrajinští či jiní zedníci nebo uklízeči, Češi a Moravané míří s vidinou rychlého zbohatnutí za "velkou louži". Jsou mnohdy ochotni přijmout i tu nejpodřadnější a mizerně placenou práci, kterou by Američané nepřijali.

Vydělávají na nich především ty firmy, které už dopředu počítají s tím, že ten, kdo pracuje načerno, musí být rád, že nějaký ten dolar vůbec dostane. A velmi často se stává, jak zaznělo před nejrůznějšími americkými soudy, že uchazeč o ilegální práci musí předem nejrůznějším prostředníkům či firmám zaplatit za výsadu pracovat třeba tisíc nebo až dva tisíce dolarů.

A jakmile se jednou ocitne takový "ilegál" v osidlech mafiánských prostředníků, nemusí se vůbec doplatit - platí jim za stravu, ubytování i nejrůznější sliby (vždyť často sám umí anglicky jen pár slov) a do rukou dostává jen pár dolarů.

Nejsou výjimky, že zprostředkovatelské firmy platí ilegálním pracovníkům hluboce pod hranicí minimální hodinové mzdy - 5,15 dolaru. "Naši šéfové byli Poláci a dávali nám práci jen tehdy, pokud jsme se jim zalíbili a zaplatili všechny poplatky, které po nás chtěli. A když jsme odcházeli, nepodařilo se nám z nich získat naše peníze, které nám slíbili," říká Češka Anna, která dělala v Texasu uklízečku.

Čech Martin, který se doma kdysi živil jako vyhazovač v baru a považoval se za muže z ocele, nikdy nezažil takový očistec, jakým prošel v Americe. Jak řekl agentuře AP, nechal se zlákat inzeráty a skončil bez peněz a v rukou policie. "Všechno, čím mě ti prostředníci lákali, byla jediná velká lež."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Odstranění sochy generála Roberta Leeho v New Orleans (19. května 2017)
Sochy prapradědečka patří do muzea, souhlasí potomek generála Leeho

Potomek konfederačního generála Roberta Leeho souhlasí s tím, aby sochy jeho předka zmizely z veřejného prostoru. Svým prohlášením reagoval Robert Lee, který...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.