Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Za krádež bundy doživotí. USA drží nadosmrti pod zámkem i drobné zloděje

  17:08aktualizováno  17:08
Víc než tři tisíce vězňů si v USA odpykává doživotní trest bez možností propuštění za nenásilné trestné činy. Třeba za krádeže či držení drog. Upozorňuje na to organizace American Civil Liberties Union. Děje se tak podle ní hlavně kvůli tvrdým zákonům ze 70. až 90. let nastoleným hlavně v rámci boje s drogami.

Zpráva organizace ACLU o vězních v USA, kteří si odpykávají doživotí za nenásilné trestné činy | foto: /www.aclu.org/

Doživotí bez možnosti propuštění za nenásilné trestné činy si odpykává konkrétně 3 278 lidí. "Někteří se dopustili nenásilných přečinů jako krádeže bundy za 159 dolarů nebo byli prostředníky v prodeji marihuany za deset dolarů," přibližuje obsáhlá zpráva neziskové organizace American Civil Liberties Union (ACLU).

Pro doživotní trest bez možnosti propuštění stačily i tak banální věci jako krádež nafty z kamionu, nářadí v obchodě či pokusu o proplacení kradeného šeku.

"Odhadem 65 procent z nich jsou černoši. Mnoho z nich trpělo mentálními chorobami, byli závislí na drogách nebo ve finanční tísni, když spáchali ony trestné činy. Nikdo z nich se už nevrátí ke svým rodičům či dětem. A plátci daní utrácejí miliardy na to, aby zůstali za mřížemi," píše se ve zprávě.

Například dnes dvaapadesátiletý Timothy Jackson už nikdy nevyjde na svobodu za krádež bundy v obchodě v New Orleans v lednu 1996. Někdejší kuchař tvrdí, že byl tehdy závislý na drogách a omamnou látku užil i před onou krádeží.

Za samotnou krádež tehdy hrozil maximálně dvouletý trest. Jenže soud Jacksona poslal za mříže na doživotí bez možnosti propuštění, přičemž ho označil za recidivistu. Když bylo totiž Jacksonovi sedmnáct let, tak se dopustil loupeže, neměl však tehdy u sebe zbraň. O pár let později se dvakrát vloupal do aut.

Odvolací soud následně trest snížil a původní rozsudek označil jako přehnaný a nepatřičný. "Jackson je jen malý zlodějíček, nikoliv násilný kriminálník," zdůvodnil. Nicméně nejvyšší soud v Lousianě v roce 1998 rozhodl, že soudci se nemohou odklánět od práva, jež nařizuje tvrdé tresty pro recidivisty.

"Je to opravdu tvrdé. Vím, že jsem si musel za své zločiny odpykat nějaký čas ve vězení, ale doživotí za bundu v hodnotě 159 dolarů? Potkal jsem lidi, kteří se dopustili mnohem horších zločinů, a dostali za to méně," napsal Timothy Jackson v dopise pro American Civil Liberties Union.

Za většinou případů stojí pravidlo "třikrát a dost"

V jeho případě jde právě o tvrdé zákony (v USA se jim říká three-strikes laws) postihující recidivu, byť zločiny nemusí být až tak závažné. Tvrdé tresty postihují také zločiny spojené s drogami. Podle ACLU to je výsledek víc než čtyř desetiletí zostřování trestů v USA.

"Od poloviny 70. let státní a federální zákonodárci schválili zákony, které vytvářejí drakonický trestní systém, jenž má držet rostoucí počet lidí po desetiletí ve vězení," píše ACLU. Dělo se tak do 90. let, a to jednak kvůli rostoucímu počtu trestných činů, ale hlavně v rámci boje proti omamným látkám.

Výsledkem jsou podle unie přeplněné věznice a fakt, že žádná jiná západní země nedrží za mřížemi (v přepočtu na obyvatele) tolik lidí. Nyní je v USA za mřížemi 2,3 milionu lidí.

Co se týká samotných vězňů, kteří si odpykávají doživotí bez možností propuštění za nenásilné trestné činy, tak většina z nich překročila zákon v souvislosti s drogami. Tito trestanci tvoří skoro 80 procent takto potrestaných Američanů. Nejvíce těchto trestů pak evidují jižanské státy jako Louisiana, Alabama, Florida, Mississippi či Jižní Karolina . "Ve většině případů byla výše jejich trestu zákonem daná. Jinými slovy, soudci neměli jinou možnost," podotkl list The Guardian.

V posledních letech se podle serveru The Huffington Post rétorika ve Spojených státech mění a zákonodárci z řad demokratů i republikánů navrhují změny, které by tresty za drogové delikty zmírnily. Na druhou stranu se mezi nimi najdou tací, kteří poukazují na snížený počet trestných činů a tudíž účinnost tvrdých zákonů.

ACLU ve své zprávě navrhuje, aby federální vláda zrušila doživotní trest bez možností propuštění za nenásilné trestné činy a snížila délku uvěznění pro ty vězně, kteří si je už odpykávají.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.