Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muž se „sekačkou“ našel šachty i poklady, teď prochází ulicemi Třebíče

  11:44aktualizováno  11:44
S přístrojem, který vypadá jako obyčejná sekačka na trávu, se ulicemi Třebíče projížděl Rudolf Tengler. Do zahradního náčiní měl ale přístroj daleko. Byl to georadar, který zkoumá podloží až do hloubky pěti metrů. Tengler s ním už dříve našel spoustu pokladů, starých štol nebo hrobů.

Rudolf Tengler se projížděl ulicemi Třebíče s georadarem. Přístroj podobný obyčejné sekačce na trávu dokáže snímat podloží až do hloubky pěti metrů. | foto: Město Třebíč

Proč se ten člověk v zimě prochází se sekačkou po ulici, ptali se ve středu odpoledne chodci v centru Třebíče. Georadar opravdu hodně připomíná spíš stroj na kosení trávy.

Rudolf Tengler se s georadarem projíždí ulicemi Třebíče. Přístroj vypadá

Rudolf Tengler se s georadarem projíždí ulicemi Třebíče. Přístroj vypadá podobně jako klasická sekačka na trávu.

Pomalu postupujícím mužem, který toho dne koukal na malý displej v rukojeti "sekačky", byl Rudolf Tengler z Mělníku. Od radnice dostal zajímavou zakázku: zmapovat podloží některých ulic, do kterých se vepsala historie.

Třebíč už o sobě dává vědět přes 900 let a občas se to projeví i docela prozaicky. To když je potřeba opravit kanál a narazí se na netušené komplikace pod zemí.

Rudolf Tengler však nehledá jen staré kanály či zapomenuté šachty. Na svém kontě má několik pokladů, jež skončily v muzeích v Čechách. A zajímal se taky o Panenský Týnec u Loun, o kterém se hovoří jako o místě, které by mohlo ukrývat hrob Anežky České. Napovídají tomu legendy i určitá pověst Týnce jako zázračného místa.

"Poblíž kostela jsme změřili plochu a v ní jsme našli asi archeologicky zajímavý objekt. Je to velmi staré, není patrný výkop shora. Je to uložené asi metr a půl pod zemí v místech, kde podle pověstí stála hrobka Žerotínů a není vyloučené, že by tam Anežka mohla být, protože ona s nimi měla úzkou vazbu," vylíčil svou hypotézu Tengler.

Týnský objev tehdy oznámil úřadům, ovšem dál se nedělo nic. Patrně kvůli nedostatku peněz na podrobnější průzkum.

Největší poklady se skrývají pod hladinou rybníků

"Hledačů pokladů je spousta. U vás na Moravě bývají k vidění třeba nadšenci, kteří po výlovu rybníka zkoumají detektorem jeho dno. A nacházejí zajímavosti," zmínil Tengler.

Právě do rybníků často naházeli ustupující němečtí vojáci medaile, identifikační znaky uniforem, munici, zbraně. To všechno se dá dnes najít i v řadě vodních ploch taky na Vysočině.

Podle Tenglera hledači pokladů samozřejmě svá místa úzkostlivě tají. Ale na téměř celém území republiky se prý dají vykopat vzácnosti. V Čechách je zajímavá Šumava, České středohoří, Krušné hory.

"Hodně hledala Státní bezpečnost v 80. letech, zajímaly ji štoly. Nějaký výsledek byl, někde je to zaznamenané, ale nikdo neví, co. Bylo to všechno v rámci utajení, ven nic neproniklo. V dnešní době, když se najde něco většího, jako před třemi lety, kdy jeden hledač objevil zlatý poklad u Mladé Boleslavi, tak to bývá medializované. Nález je pak vystavený v muzeu," vysvětlil.

Majitel georadaru začínal jako zvukař pro Mišíka nebo Janů

Tengler našel i několik vzácností po Keltech a po Římanech. Například kovové udidlo na koně, které mělo ozdoby ve tvaru husích hlav. Objevil je pár centimetrů pod zemí, dnes je předmět v muzeu v Ústí nad Labem. 

Objevil třeba i zlaté přívěsky přibližně čtyři tisíce let staré, ty jsou v litoměřickém muzeu. Taky dva bronzové poklady.

Rudolf Tengler ukazuje zástupcům třebíčské radnice, jak georadar pracuje.

Rudolf Tengler ukazuje zástupcům třebíčské radnice, jak georadar pracuje.

A za velký unikát považuje měděný sekeromlat, který je dnes v muzeu v Kralupech nad Vltavou. "Říkali mi, že stáří je odhadem šest tisíc let a možná jde o nejstarší doklad použití mědi na našem území. Druhý podobný se našel v roce 1850, ale ten někdo ukradl," prozradil Tengler.

Šestapadesátiletý muž vystudoval fakultu elektrotechniky a komerčním využitím georadaru se zabývá několik let. Předtím však dělal něco úplně jiného.

"Já byl zvukař. Dělal jsem to od počátku 80. let pro Vláďu Mišíka, pak pro Michala Prokopa, Marsyas, Petru Janů. I v Třebíči jsem několikrát zvučil. Zajímavé večírky? Byly, ale to do novin nepatří," podotkl s úsměvem.

Pro třebíčskou radnici prošel několik ulic v centru. Digitální údaje o složení podloží, které dokáže přístrojem změřit do hloubky pěti metrů, bude zpracovávat čtyři dny. Například u kostela svatého Martina byly patrné staré hroby a dutiny.

"Bude to pro nás užitečné měření. Průzkum několika ulic vyšel na třináct tisíc," doplnil vedoucí třebíčského odboru dopravy Aleš Kratina.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.