Ve zvláštní restauraci se zřejmě nenechají zaměstnat šéfkuchaři, kteří si potrpí nejen na chuťovou, ale i vizuální bohatost jídel. Edouard de Broglie je však přesvědčen, že se jeho podnik chytí. "Nic jiného nepovzbudí chuťové buňky tak, jako tma," míní.
Jídlo si hosté vyberou ještě v osvětleném baru. Slepý personál je potom zavede do tmavé místnosti. V Paříži, kde už podobná restaurace funguje rok a půl, si prý osmdesát procent zákazníků vybírá menu s překvapením.
"Spoustu lidí ta tma opravdu mate a neví, co jí. Často například zaměňují tuňáka za telecí maso," uvedl de Broglie. "Napoprvé je to celkem skličující zážitek," dodal manažer londýnské restaurace Nicolas Chartier.
"Od toho tu však jsou číšníci a servírky, aby hosty uklidnili. Jsou to ti nejlepší lidé do tmy. Je to jejich svět. Cítí se v něm velmi sebejistě," vysvětlil.
Restaurace má sblížit slepé se zdravými
De Broglie nepochybuje o tom, že jeho novinka ve způsobu stravování nadchne i konzervativní Angličany. "Ve tmě nefungují žádná pravidla etikety. Je těžké nebavit se s tím, kdo sedí vedle vás. Atmosféra je proto velmi družná a veselá," řekl.
Navíc poskytuje užitečný vhled do světa slepých. "Boří to bariéry. Tím, že se na dvě hodiny svěříte do rukou handicapovaného člověka, se toho o něm hodně dozvíte," míní de Broglie.
A jak si člověk pochutná, když se v úplné tmě snaží nahmatat vidličku a nůž a nepřevrhnout při tom skleničku s vínem? "Svět se v tu chvíli zdá nekonečný, ale vyvolává to i klaustrofobii," zhodnotil zážitek britský list The Independent ve svém nedělním vydání.
"Naše chuťové buňky byly zburcované, ale také velice zmatené. Po hodině a půl už jsme zoufale prahli po návratu mezi lidi a barvy venku," dodali autoři článku.
Marcu Pierru Whiteovi, který má v Londýně řetězec populárních restaurací, připadá idea tmavé restaurace směšná. "Oči jsou při jídle stejně důležité jako chuť. Tohle pro mě není vybrané stravování. Majitel však přinejmenším ušetří za elektřinu," řekl.
