Balíčky s archiváliemi museli vysoušecí pracovníci rozmrazovat postupně, jinak by je plísně a hnilobné bakterie nenávratně zničily. Cesta k záchraně kulturního dědictví nebyla podle ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra snadná ani levná. Vltavská voda tehdy zaplavila barokní budovu do výše tří metrů.
Celkové náklady na vysoušení zmražených fotografií, knih a časopisů, plánů, výkresů, modelů a stovek dalších sbírkových předmětů o celkovém objemu 200 kubických metrů se od roku 2002 vyšplhaly na 25,3 milionu korun. Šlo o 641 tisíc výkresů a zhruba 7 530 archivních kartonů písemností.
"Tragická očekávání se nenaplnila, bohatství architektonického a leteckého archivu či dalších exponátů včetně těch trojrozměrných se zachovalo," řekl Ksandr. Díky unikátnímu pracovišti muzea se ztráty odhadují jen na dvě až tři procenta.
Nevěřil jsem, že se archiv podaří zachránit
Podle Ksandra to byl boj s časem, mokré archiválie se musely co nejrychleji opláchnout od hrubých nečistot a obalit fólií. Balíky se pak na paletách odvážely do mochovských a kladenských mrazíren, kde se stabilizovaly pomocí šokového zmražení na -25 stupňů Celsia. "Teoreticky byla tato metoda známa, ale v tak velkém měřítku ji nikdo u nás nevyzkoušel," podotkl ředitel muzea.
VýstavaO tom, jak práce postupovaly, se mohou zájemci přesvědčit na výstavě Dosušeno v expozici Architektury, stavitelství a designu ve III. patře budovy NTM od 17. srpna až do 18. prosince. |
Z fotografií je nutno ještě ve vlhkém stavu pořizovat digitální kopie, zatímco promáčené tištěné materiály se prokládaly savými papíry a především netkanou textilií.
"Když jsem před devíti lety do Invalidovny jako dobrovolník přišel, nevěřil jsem, že se archiv podaří zachránit," svěřil se Ksandr a výsledek označil za zázrak. Ocenil pomoc ministerstva kultury, které na tyto práce vyčlenilo 18 milionů.
Původně se prý uvažovalo o vysoušení zmrzlých balíků vymrazováním ve vakuu, mikrovlnným zářením či vysoušením v horkovzdušných komorách. Po zkouškách a posouzení bezpečnosti těchto metod pro archiválie se vedení muzea rozhodlo pro pracnější rukodělnou metodu, spočívající v ručním rozebírání jednotlivých listů a složek z rozmrznutých balíků.
Výsledkem jsou přebrané, suché, čisté a vyrovnané archiválie, které se po desinfekci mohou bez restaurování vrátit do archivů a sloužit badatelům.
Po ročním provozu převzal v květnu 2005 nad vysoušecím pracovištěm NTM záštitu Český výbor UNESCO, následující rok je porota soutěže Gloria musaealis ocenila v kategorii Počin roku. Jeho práce však nekončí, což potvrdil ministr Jiří Besser.
"I nadále jsou poškozovány další archivy či knihovny, takže technické muzeum může pomoci k záchraně jejich dokumentů," uvedl a dodal, že služby může toto specializované pracoviště nabídnout i v rámci Evropské unie.
