Oba jsou ve stranickém žargonu označováni za lídry "zájmových" skupin. Do té Grossovy bývá řazena obecně celá středočeská ČSSD (dosud jejími dalšími nejznámějšími protagonisty byl právě Ivo Svoboda a jeho poradkyně Barbora Snopková) a například i místopředsedkyně strany Petra Buzková.
Ke Šloufovi zase patří řada zástupců pražské ČSSD, včetně poslankyně Jany Volfové či místopředsedy Senátu Ivana Havlíčka, kteří se často "schovávají" za jméno Miloše Zemana. Ten se však těchto rozepří přímo neúčastní. Naopak - snaží se veřejnost přesvědčit, že veškeré zprávy o neshodách uvnitř ČSSD jsou výplodem fantazie novinářů.
Neplatí sice, že by v sociální demokracii byl každý člen buď s Grossem proti Šloufovi, nebo se Šloufem proti Grossovi, to však Grossovo a Šloufovo úsilí o posílení vlivu ve straně nijak nesnižuje.
Právě sjezd, který bude za tři týdny, je vhodnou příležitostí opět po dvou letech zjistit, kdo je ve straně silnější. "Ve straně se posiluje vliv buď prostřednictvím toho, že někdo někoho někam dosadí, nebo také tím, že se naopak nejrůznějším způsobem snaží pozici někoho jiného oslabit. To jsou bohužel metody, které nejsou všem sociálním demokratům cizí," řekl minulý týden Gross. Šlouf, který v neformálním rozhovoru mluvil velmi podobně, nakonec v oficiálních odpovědích sdělil něco jiného: že žádné soupeření v ČSSD neexistuje.
I tak lze na několika příkladech ukázat, že zájmy "Grossových a Šloufových lidí" nejsou totožné: 1. Na Svobodou uvolněnou funkci místopředsedy pro řízení strany prosazuje Gross Karla Kobese. Jeho zvolením by kontrola stranické pokladny zůstala v péči člověka ze středočeské organizace. Favoritem "druhé skupiny", která se naopak snaží o rozbití vlivu Středočechů na hospodaření ČSSD, je severočeský tajemník strany Jaroslav Foldyna.
2. Zatímco "Grossovi lidé" chtějí zachovat platnost takzvané bohumínské rezoluce zakazující vládní spolupráci ČSSD a komunistické strany, jejich oponenti chtějí toto usnesení zrušit. Nejotevřeněji o tom mluvil například Ivan Havlíček.
3. Další střet nastane zřejmě až na příštím sjezdu v roce 2001, kdy bude aktuální otázka Zemanova nástupce. Gross neskrývá ambice, že by Zemana mohl vystřídat on sám, s čímž by se "Šloufovi lidé" těžko smířili. Podle kuloárových informací proto začínají hledat už nyní svého kandidáta.