Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Evoluce v přímém přenosu. Vlci se kříží s kojoty a psy, vzniká nový druh

  15:24aktualizováno  15:24
Vzácnou příležitost sledovat vznik nového druhu v přírodě mají vědci na východě Spojených států a Kanady. Kvůli změně životního prostředí se tenčící vlčí populace už sto let kříží s kojoty a psy. A novému druhu se navzdory všem očekáváním daří.

Nový druh psovité šelmy v Severní Americe | foto: Mariomassone CC-BY-SACreative Commons

Mezidruhové křížení zvířat vede zpravidla ke vzniku méně odolných jedinců, kteří nedokáží v přírodě přežít či se dále úspěšně rozmnožit. To však, zdá se, neplatí pro relativně nový druh psovité šelmy, která vznikla křížením vlka lesního, kojota prérijního a psa domácího na východě Spojených států a Kanady. O pozoruhodných tvorech píše list The Economist.

V oblasti obývané původně pouze vlky se v posledních dvou stech letech dramaticky změnilo životní prostředí v důsledku lidské činnosti. Odlesňování krajiny vedlo k úbytku vlků a rozšíření teritoria kojotů. S lidmi navíc přišli i psi, a tak nastaly příznivé podmínky pro vznik nové evoluční větve.

Porovnání lebek kojota (vlevo) a hybridního druhu

Porovnání lebek kojota (vlevo) a hybridního druhu | Mariomassone

Tenčící se populace dohnala vlky k hledání partnerů mezi nově příchozími druhy psovitých šelem a z genového koktejlu vzešel zcela nový hybrid, vykazující neobvyklou schopnost adaptace.

Vědci pozorovali křížení vlků s kojoty a psy už od třicátých let dvacátého století. Genetická podoba nového druhu se mezitím ustálila a podle odhadů dosahuje populace „kojota východního“ - jak zní prozatímní označení zvířete - až několika milionů kusů.

Z každého to nejlepší

Podle Javiera Monzóna, který studoval na univerzitě v New Yorku 437 exemplářů tvořícího se druhu, se na původu zvířete podílí především kojotí DNA. Vlčí genetické informace tvoří asi pětadvacet procent a psí jen deset procent genomu. Co se psů týká, na křížení se zřejmě podíleli především plemena dobrmanů a vlčáků.

Vlčí a psí geny však přinášejí novému zvířeti řadu předností. Oproti čistokrevným kojotům mají ti východní až dvojnásobnou váhu, mohutnější čelisti a rychlejší nohy. Samostatně dokáží ulovit malého jelena, ve skupině zvládnou zabít i losa.

Nový druh, nebo ne?

Zda se v případě takzvaného kojota východního jedná o nový druh či jen variantu druhu stávajícího se vědci přou. Zatímco zastánci prvního tábora poukazují na značnou morfologickou i genetickou odlišnost mezi zvířaty, druzí jim oponují s tím, že podle obecně přijímané definice se zástupci jednoho druhu nekříží s „cizinci“. Přičemž kojot východní se nadále páří s vlky i psy. Vzhledem k jeho původu by se takto ovšem dala zpochybnit i druhová samostatnost vlků a kojotů.

Zatímco kojoti z prérií preferují lov v otevřené krajině, vlci se uzpůsobili lovu v lese. Hybridní druh je prý zdatným lovcem v obou typech prostředí, říká odborník Roland Kays z univerzity v Severní Karolíně.

A kromě lesů a stepí se kříženci dokázali zjevně adaptovat i ve městech. Na východním pobřeží Spojených států se usadily populace východního kojota v okolí měst Boston, Washington nebo New York. Někteří vědci spekulují, že se díky psím předkům zvířata nebojí člověka a snadno se tak usadí i v zabydlených oblastech.

Ve městech se kříženci živí často odpadky, ale naučili se lovit také veverky a kočky. Aby nepřišli do konfliktu s lidmi, jsou aktivní především v noci. Dokonce se adaptovali i na rušný provoz na silnicích a před komunikacemi se rozhlížejí, zda nejede auto, obdivuje se přizpůsobivosti šelem doktor Kays.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Premiér Bohuslav Sobotka přicestoval do Japonska na čtyřdenní návštěvu (27....
Sobotka v Japonsku: jednodušší práce pro Čechy i nutnost tlaku na KLDR

Česká republika a Japonsko podepsaly dohodu, která mladým lidem z obou zemí zjednoduší pracovní pobyty ve druhém státě. Podpisu byli přítomni i premiéři obou...  celý článek

Při tragédii na stadionu Hillsborough v Sheffieldu bylo umačkáno 96 fanoušků...
Kvůli tragédii na Hillsborough obvinili 6 lidí včetně policejního velitele

Šest lidí bylo obviněno kvůli tragédii na fotbalovém stadionu Hillsborough v Sheffieldu, kde bylo v roce 1989 umačkáno 96 lidí. Mezi obviněnými je podle...  celý článek

Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě dětského tábora Artěk na Krymu (24....
Kreml touží po přízni mladých. Koumá, jak zapřáhnout youtubery

Čím dál méně mladých Rusů se dívá na televizi. Štáb okolo Vladimira Putina proto zkoumá, jak generaci nejmladších voličů oslovit na sociálních sítích. První...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.