Na třetím místě se zatím umístil blok Vlast-celé Rusko s 11,98 procenty, čtvrtý je Svaz pravicových sil (SPS) s 8,63 procenty, pátý Blok Žirinovského se 6,18 procenty a na šestém místě je liberální hnutí Jabloko Grigorije Javlinského s 5,94 procenty.
Zatím není jisté, zda skutečně budou mít síly loajální vládě v dumě většinu. Blok Medvěd vedený ministrem pro mimořádné situace Sergejem Šojguem by měl dostat 76 křesel a už oznámil, že se spojí s SPS (29 míst). Kdyby se k nim přidal Blok Žirinovského (17 křesel), pak budou mít ve sněmovně kolem 120 míst. Komunisté by přitom měli získat nejméně 111 mandátů a pokud se spojí s blokem Vlast-Celé Rusko (62 míst), pak budou kontrolovat přes 170 křesel. Svou pozici zatím neoznámilo Jabloko, které obsadilo dosud 22 křesel. Oba vítězné bloky proto usilovně hledají spojence mezi nezávislými kandidáty.
Faktickým vítězem voleb v Rusku je Kreml
Premiér Vladimír Putin krátce před volbami fakticky vyzval voliče, aby Medvěda podpořili, když prohlásil, že sám bude hlasovat pro jeho předáka, ministra pro mimořádné situace Sergeje Šojgua. Umístění hnutí, které širší veřejnost prakticky nezná, je zcela překvapivé a předčilo veškeré dosavadní předpovědi.
Do parlamentu se vůbec nedostala někdejší provládní strana Náš dům-Rusko, která zcela ztratila vliv poté, co její předák Viktor Černomyrdin byl sesazen z funkce premiéra. Podle
předběžných výsledků toto hnutí získalo pouze 1,21 procenta hlasů. Ani ostatní bloky a hnutí zatím nepřekonaly pětiprocentní práh.
Značný počet voličů, zejména v Moskvě, hlasoval "proti všem" kandidátům. V případě bloků tak hlasovalo 3,36 procenta a v jednomandátových obvodech to bylo kolem 12 procent.
V jednomandátových obvodech bylo zvoleno několik známých osob ruské politické scény. V Karačajevsko-Čerkesku byl zvolen podnikatel Boris Berezovskij, na Čukotce údajný přítel rodiny ruského prezidenta Roman Abramovič, opětně byl zvolen známý ruský zpěvák Iosif Kobzon, který údajně získal v Burjatsku téměř sto procent hlasů ve svém obvodu. Do dumy se dostal také bývalý první vicepremiér Boris Němcov. V jamalskoněněckém obvodu zvítězil Černomyrdin a za Petrohrad se do parlamentu dostal bývalý premiér Sergej Stěpašin.
Moskevským starostou se opět stal Jurij Lužkov, který přesvědčivě zvítězil nad svými soupeři Sergejem Kirijenkem a Pavlem Borodinem. Získal přes 71 procent hlasů a již oznámil, že 29. prosince se uskuteční jeho inaugurace.
První ohlasy z Ruska
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil v reakci na parlamentní volby v dnešním interview pro ruské tiskové agentury připravenost spolupracovat se všemi stranami a jednotlivci v nově zvolené Státní dumě.
Podle agentury ITAR-TASS Putin v telefonickém rozhovoru s britským premiérem Tonym Blairem prohlásil, že "volby svědčí o počátku nového důležitého stadia ve vývoji Ruska, stadia politické stabilizace". Prezident Boris Jelcin podle slov mluvčího Dmitrije Jakuškina výsledky voleb "respektuje jako volbu lidu". Je spokojen s vysokou aktivitou voličů. Údajně sledoval povolební dění celou noc a nyní věří, že nová Duma bude méně politizována a více se zaměří na praktickou činnost.
Mezinárodní pozorovatelé označili ruské parlamentní za krok vpřed v ruském demokratickém procesu. volby v Rusku. Jisté znepokojení nicméně vyslovili v souvislosti s určitou předpojatostí ruských médií v předvolební kampani. "Prohlášení naznačuje, že volební systém v Ruské federaci dosáhl nového stupně na cestě k sofistikaci," prohlásila šéfka týmu pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Helle Degnová.
"Proces hlasování byl technicky správný a účinný," uvedla Degnová na tiskové konferenci v Moskvě. Dodala však, že média prokázala "velkou předpojatost" v předvolební kampani. Předběžné prohlášení OBSE konstatuje, že volby "znamenaly významný pokrok pro konsolidaci demokracie v Ruské federaci", dokument nicméně informuje rovněž o řadě neregulérností.
PŘEDVOLEBNÍ SITUACE:
Voliči si od výsledku moc neslibují
"Od nové Státní dumy nic nečekám. Ten cirkus, který volbám předcházel, svědčí o tom, jaké bude mít složení. Bylo to hnusné," zhodnotila předvolební kampaň jedna z voliček, která na Centrální volební okruh prý přišla hlasovat jen proto, že je ruská občanka. "Hlasovala jsem proti všem," svěřila se.
"Proti všem" je jedna z kolonek na volební listině a mnoho lidí, kteří v neděli ráno navštívili volební místnosti, zvolilo podle svých slov právě tuto variantu. Důchodce Alexandr Viktorovič se tak údajně "pomstil" za to, že mu nikdo ani neřekl, kde se volby konají. Musel se prý vyptávat u metařů, než našel svůj volební obvod. Řekl, že ani kampaň, ani samotné volby nebyly dobře zorganizovány a celé předvolební dění pak označil za nevydařené a špinavé.
Prezident Jelcin byl dobře naladěn
Politici si musejí své názory zatím nechat pro sebe. Zákon jim totiž jakoukoli agitaci zakazuje. Prezident Boris Jelcin, jenž hlasoval ve škole v krylatském obvodu jako jeden z prvních voličů, uvedl, že Rusko potřebuje dumu, která se bude věnovat práci, ne politické činnosti. "Věřím, že duma bude dobrá. Mnozí kandidáti jsou správní lidé," uvedl Jelcin stručně. Při příjezdu se stěží vysoukal z auta a neustále si upravoval ušanku na hlavě. Pomrkával na novináře a byl docela vlídně naladěn.
Zahraniční pozorovatelé zaznamenali menší přestupky v místnosti, kde Jelcin hlasoval. Chyběly tam kabiny, kde by voliči mohli v soukromí prostudovat volební listiny. To ale podle pozorovatelů nezpochybňuje průběh voleb.
Zjuganov věří, že duma bude práceschopná
Gennadij Zjuganov, vůdce komunistů, kteří mají největší naději na úspěch, volil v Domě pionýrů, kde je nyní bazén pro bohaté Rusy a cizince. Řekl jen, že všechno dobře dopadne a že nová duma bude práceschopná. Komunisté podle jeho názoru vytvoří největší a nevlivnější frakci v nové dolní komoře.
O hlasy se uchází přes dva tisíce kandidátů
Volby do dolní komory parlamentu - Státní dumy se uskuteční v 94 000 volebních obvodech a může se jich zúčastnit přes 107 milionů lidí. O poslanecké mandáty se uchází 26 volebních bloků a 2318 kandidátů bude voleno ve 224 jednomandátových obvodech. V zahraničí může hlasovat 843 tisíc Rusů.
Voleb se nezúčastní obyvatelé Čečenska, kde se nyní bojuje. Ústřední volební komise však předpokládá, že volby do Státní dumy se na území této republiky uskuteční v létě zároveň s volbami ruského prezidenta.
V evropské části Ruské federace volby začaly v 8:00 moskevského času (tj. 6:00 SEČ) a mají skončit ve 20:00. (18:00 SEČ). První předběžné výsledky o účasti se očekávají ve 21:00.
|
KDO S KÝM SE UTKÁ |
| Komunistická strana (popularita 18-25 %) - stálý favorit. Komunisté, vedení Gennadijem Zjuganovem, se hlásí k odkazu sovětských komunistů. V minulých letech se však pokusili stočit svoji politiku více do středu. Nepopírají například smysluplnost existence soukromého majetku. Tvrdí ovšem, že reformy přivedly zemi na pokraj katastrofy. Slibují, že vrátí lidem "důstojnou" životní úroveň a potrestají korupci. |
| Jednota (15-22 %) - nečekaná hvězda. Meziregionální hnutí Jednotaka (zkráceně "Medvěd"), v jehož čele stojí ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu se stalo největším překvapením předvolební kampaně. Blok regionálních vůdců vznikl teprve nedávno na popud Kremlu, který chtěl vytvořit protiváhu bloku Vlast-Celé Rusku. Popularita "Medvěda" prudce stoupla, zejména poté, co se za něj postavil premiér Vladimír Putin. |
| Vlast-Celé Rusko (10-12 %) - pozapomenutý favorit. Sdružuje blok regionálních vůdců Celé Rusku a stranu Vlast moskevského starosty Jurije Lužkova. Když se funkce lídra v létě ujal bývalý premiér Jevgenij Primakov, strana se rázem stala favoritem voleb. Pak ovšem popularita bloku prudkce poklesla. Primakov má však v Rusku nadále pověst muže, který se jako jediný premiér opravdu pokusil bojovat s korupcí. |
| Jabloko (5-9 %) - stabilní střed. Lídr Jabloka Grigorij Javlinskij si dokázal udržet image muže, který se nikdy příliš nenamočil do ekonomických experimentů minulých let. Nikdy se však nestal ani opravdu vlivným hráčem ruské politiky. Pro Jabloko hlasují zastánci prozápadních reforem, kteří nevěří nikomu ze současné vládní garnitury. Straně pomohlo, že na její kandidátce se objevil expremiér Sergej Stěpašin. |
| Svaz pravicových sil (4-6 %) - staronoví reformátoři. Strana sdružuje "mladé reformátory" kolem bývalého premiéra Sergeje Kirijenka. Její popularita se stále pohybuje kolem pěti procent. Usiluje o přízeň mladých lidí a zastánců pravicové politiky. Problém je, že klíčoví představitelé (např. Boris Němcov) jsou v Rusku spojováni s neúspěšnými ekonomickými reformami minulých let, které mnoho Rusů považuje za nesmyslné. |
Volby už proběhly na Kamčatce, Čukotce a v Magadanské oblasti. Největší účast byla na Čukotce (39 procent), kde kandiduje Roman Abramovič, údajně blízký přítel rodiny ruského prezidenta. Mezi prvními hlasovali i voliči na Dálném východě a v několika sibiřských oblastech. Hlasování skončí v Kaliningradské oblasti, která je nejzápadnější částí federace. První předběžné výsledky o umístění kandidátů by mohly být zveřejněny v pondělí v časných ranních hodinách.
V Moskvě se volí rovněž starosta
V devíti ruských regionech se konají rovněž volby regionálních šéfů. V Moskvě bude volen starosta. Na tuto funkci je osm kandidátů včetně nynějšího moskevského vůdce Jurije Lužkova. Regionální volby se uskuteční též v Přímořském kraji, v Novosibirské, Orenburgské, Jaroslavské, Vologodské a dalších oblastech.
V Moskvě dávají průzkumy největší šance dosavadnímu starostovi Juriji Lužkovovi. Za jeho vlády se stala Moskva městem vzestupu, jehož životní úroveň výrazně převyšuje zbytek Ruska. Podle odborníků však vítězství Lužkova nemusí být jednoznačné, neboť doby, kdy patřil k nejpopulárnějším mužům Ruska, jsou dávno pryč. Navíc proti němu svými mediálními zbraněmi bojuje okolí prezidenta Jelcina. Jen dva protikandidáti mají reálné šance ubrat Lužkovovi hlasy: expremiér Sergej Kirijenko a "muž Kremlu" Pavel Borodin, správce majetků prezidentského aparátu.
Předvolební agitace byla plná přestupků, tvrdí Ústřední volební komise
Všeobecně se má za to, že nynější volby jsou jakousi "předehrou" k volbám prezidentským, které by se měly konat v létě. Ústřední volební komise přiznala množství přestupků v rámci předvolební kampaně, avšak odmítla tvrzení ruských novinářů, že šlo o nejšpinavějších předvolební kampaň v dějinách novodobého Ruska. Do agitace byly zapojeny nekorektní materiály, které měly zkompromitovat některé kandidáty. Na jejich šíření se podílely zejména státní televizní kanály.
|
Klíčové osobnosti parlamentních voleb |
| JURIJ LUŽKOV (63) - Původně vědeckovýzkumný pracovník je od roku 1992 starostou Moskvy. Za jeho úřadování se mění Moskva v moderní město a on sám je mezi obyvateli ruské metropole oblíben. Je formálním vůdcem strany Vlast, protože vzhledem k funkci starosty se nemůže stát oficiálním činitelem politické strany. Stál u zrodu předvolební protikremelské koalice Vlast-Celé Rusko. Kvůli svým prezidentským ambicím, které zatím nepotvrdil, vede s Kremlem otevřenou válku. V minulosti však býval příznivcem prezidenta Borise Jelcina. Jeho nevýhodou je poměrně malý vliv mimo Moskvu, přesto je žhavým kandidátem prezidentských voleb v červnu 2000 i nedělních voleb starosty Moskvy. |
| JEVGENIJ PRIMAKOV (70) - Původně orientalista a novinář byl v letech 1998-1999 předsedou vlády, předtím dva roky ministrem zahraničí a téměř pět let šéfem zahraniční rozvědky. Poté, co ho Jelcin letos v květnu odvolal z funkce premiéra, se stal velmi "lukrativní" postavou v politice a nakonec stanul v čele nové předvolební koalice Vlast-Celé Rusko, která je jednou z hlavních protikremelských sil. Je považován za možného kandidáta prezidentských voleb v červnu 2000. Byl 32 let členem komunistické strany. |
| SERGEJ ŠOJGU (44) - Ve funkci ministra pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelních pohrom je od roku 1994 nejdéle sloužícím současným ministrem ruské vlády. Původně stavební inženýr stanul v čele nového hnutí Jednota, které by se mělo stát novým spojencem Kremlu. Naděje na úspěch ve volbách mu dává otevřená podpora současně nejoblíbenějšího ruského politika premiéra Vladimira Putina. Je považován za čestného a bezúhonného politika, ale bez politických zkušeností. Velkou oblibu si získal po nedávných teroristických útocích v Rusku, když na místě přímo v akci pomáhal jako záchranář. |
| GRIGORIJ JAVLINSKIJ (47) - Vzděláním ekonom, známým se stal na jaře 1990 prvním plánem tržních reforem v historii SSSR nazvaným "500 dní". Po jeho neúspěchu rezignoval v listopadu téhož roku na funkci místopředsedy rady ministrů. Je spoluzakladatelem a od roku 1995 předsedou liberálního hnutí Jabloko, předsedá též poslanecké frakci Jabloko ve Státní dumě. V prezidentských volbách v roce 1996 skončil na čtvrtém místě se ziskem přes sedm procent hlasů. Jako jeden z mála politiků opatrně kritizuje postup Ruska v Čečensku. Má pověst čestného politika, který se nikdy nezapletl do žádného skandálu. |
| SERGEJ KIRIJENKO (37) - V necelých šestatřiceti letech se loni v dubnu stal nejmladším ruským premiérem, v srpnu téhož roku však kvůli finanční krizi v zemi odstoupil. Původním povoláním byl lodní stavitel; do vlády byl poprvé přizván v roce 1997 poté, co se prvním místopředsedou vlády stal jeho přítel Boris Němcov. Je vůdcem nově vzniklého předvolebního bloku Svazu pravicových sil. Kandiduje i ve volbách moskevského starosty, v nichž bude soupeřit mimo jiné se současným starostou Jurijem Lužkovem a vedoucím Správy pro záležitosti prezidenta Pavlem Borodinem. |
| BORIS NĚMCOV (40) - Je spjat s oblastí Nižního Novgorodu, kde vystudoval fyziku (v níž je považován za odborníka) a působil jako zmocněnec ruského prezidenta a gubernátor. V letech 1997-1998 byl prvním vicepremiérem Ruska. Je zakladatelem i předsedou strany Mladé Rusko, kterou přivedl do Svazu pravicových sil, letos vzniklé předvolební koalice, v jejímž čele stojí jeho přítel Sergej Kirijenko. |
| GENNADIJ ZJUGANOV (55) - V roce 1993 stál u zrodu Komunistické strany Ruska a stal se jejím předsedou. Bolševickou revoluci z roku 1917 stále považuje tento bývalý učitel za "významný mezník v ruské historii", je proti sbližování Ruska s NATO a je kritikem prezidenta Jelcina, kterého se již několikrát pokusila nejsilnější poslanecká frakce Komunistická strana RF, jíž předsedá, sesadit. Je vážným kandidátem prezidentských voleb, v minulých volbách (1996) skončil druhý za Jelcinem. |
| VLADIMIR ŽIRINOVSKIJ (53) - Koncem roku 1989 založil ultranacionalistickou Liberálnědemokratickou stranu Ruska (LDPR) a posléze stanul v jejím čele; předsedá i její poslanecké frakci. Nikdy nebyl členem komunistické strany, proslul nevybíravými, někdy i fyzickými útoky vůči svým protivníkům. Tvrdě kritizoval nálety NATO na Jugoslávii a kvůli stejnému postoji jeho strana nepodpořila v dubnu Jelcinovo sesazení. Letos se neúspěšně pokoušel o křeslo gubernátora ve dvou oblastech. V předchozích prezidentských volbách skončil třetí (1991) a pátý (1996); hodlá kandidovat i v příštím roce. |
| VIKTOR ČERNOMYRDIN (61) - Bývalý ruský premiér (1992-1998) se do vysoké politiky vrátil letos v dubnu, kdy ho Jelcin jmenoval zvláštním zmocněncem Ruska pro Jugoslávii. Koncem června byl Černomyrdin zvolen předsedou rady ředitelů největší ruské plynárenské společnosti Gazpromu, což bylo spojováno se snahou Kremlu zajistit si před volbami vliv v nejvýznamnějším podniku. V roce 1995 spoluzakládal hnutí Náš dům-Rusko a stal se jeho předsedou. Byl 30 let členem komunistické strany a je možným kandidátem prezidentských voleb v červnu 2000. |
| NIKOLAJ RYŽKOV (70) - V roce 1985 si ho vybral Michail Gorbačov za předsedu Rady ministrů SSSR, kde pobyl až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. V témže roce neúspěšně kandidoval na úřad ruského prezidenta. Je místopředsedou hnutí Náš dům-Rusko, od ledna předsedá jeho poslanecké frakci a stojí i v čele poslanecké skupiny Moc lidu. Obhajuje postup ruských jednotek v Čečensku a kriticky se stavěl k útokům NATO proti Jugoslávii. (čtk) |
 Uklízečka utírá podlahu před sochou V. I. Lenina v jednom volebním středisku v centru Moskvy. |
 Volby v Rusku provázejí mimořádná bezpečností opatření. |
 Prezident Boris Jelcin u volební urny. |
