Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V ruských věznicích poprava nehrozí. Podivná smrt ano

  17:38aktualizováno  17:38
Moratorium na popravy sice ve čtvrtek ruský ústavní soud prodloužil do doby, než budou zrušeny, ale - ve věznicích se často umírá za podivných okolností. V moskevské vazební nemocnici zemřel zkraje týdne právník Sergej Magnitskij, muž podezřelý z velkých daňových úniků. Podle lékařské zprávy byly příčinou smrti zánět slinivky břišní a zástava srdce.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: ČTK

Jeho advokát i organizace hájící lidská práva však viní z jeho smrti vládu: prý mu neposkytla povinnou zdravotní péči. Magnitskij, jemuž bylo sedmatřicet, byl zatčen před jedenácti měsíci a tou dobou byl podle advokáta úplně zdravý.

Jenže v otřesných podmínkách, jimiž jsou ruské věznice proslulé, strádal. Zhubl skoro o dvacet kilo. Opakovaně prý žádal o ošetření, ale bez odezvy.

Úřady pochopitelně jakoukoliv vinu odmítají. "Na žádné vážné zdravotní problémy nás Magnitskij neupozornil," řekl novinářům mluvčí vyšetřovací komise ministerstva vnitra. "Nemusíme nic vysvětlovat, není to naše chyba." Vydat tělo k nezávislé pitvě odmítl.

Allison Gillová z moskevské kanceláře organizace Human Rights Watch to vidí jinak: "Když někdo zemře ve vazbě, je na vládě, aby okolnosti smrti vysvětlila."

Nebyli bychom v Rusku, aby se za zdánlivě jednoduchou kauzou neskrýval zamotaný příběh o miliardových investicích, mocenských zájmech, korupci a nepohodlných pokusech o její vymýcení. Příběh, který v základních principech připomíná "model Chodorkovskij".

Kapitalista s portrétem Lenina

Magnitskij byl totiž spojen s tažením ruských úřadů proti investičnímu fondu Hermitage Capital Management. Ten založil v roce 1996, tedy v jelcinovské éře divokého kapitalismu, muž jménem William Felix Browder, tehdy dvaatřicetiletý britský obchodník.

Browder chtěl do Ruska už za studií na Stanfordu, a to kvůli svému dědečkovi Earlovi, jenž býval ve 40. letech předsedou americké komunistické strany.

"Měl jsem romantickou představu, že půjdu po ruské stopě svého děda. Jen ne jako komunista, ale jako kapitalista," řekl William Browder v roce 2006. V 90. letech vskutku odjel, v Moskvě založil Hermitage a postupně z něj udělal největší investiční fond v zemi. Mimochodem, svou kancelář vyzdobil portrétem Vladimíra Iljiče Lenina.

Tvrdí, že mu šlo hlavně o transparentnost, o vnesení západních standardů do ruského byznysu, a tudíž o přilákání zahraničních investic. Nakupoval akcie ruských podniků a v těch pak "zprůhledňoval" vedení. Dopisovatel týdeníku Economist Edward Lucas to pojmenoval "léčba Browderem – leckdy drsná, ale většinou účinná".

Putina obdivoval, stal se mu však nepohodlným

Paradoxní je, že Browder byl loajálním stoupencem Vladimira Putina. Nabádal zahraniční investory k trpělivosti. Tvrdil, že Rusko pomalu, ale jistě míří k západním standardům.

Jenže co se nestalo... Když v listopadu 2005 přiletěl do Moskvy, úřady ho beze slova vrátily do letadla a poslaly pryč. Ocitl se na černé listině lidí "ohrožujících státní bezpečnost". Vysvětlení se nedomohl. Economist tehdy usoudil, že Browder prostě překážel toku úplatků.

V následujících letech se mnoho lidí kolem Hermitage stalo terčem výhrůžek či bití. Předloni vtrhla policie do moskevských kanceláří fondu a zabavila počítače a spisy.

Ruské úřady zvolily proti Browderovi typickou zbraň: obvinění z daňových úniků, konkrétně ve výši 500 milionů rublů. A zde se celý příběh vrací k Magnitskému. Ten podle prokuratury podvodům pomohl – coby auditor.

Hrozilo mu šest let vězení. Ale vkrádá se otázka: Nebyl jen další "výstražnou loutkou"? A zemřel by, kdyby seděl za něco jiného?







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.