Prodavač turistických tretek v Petrohradě ukazuje falešný řidičský průkaz s fotografií a jménem Vladimira putina (3. března 2012) | foto: Reuters

V Rusku zavládl klid před bouří, Putin se chystá zpět do Kremlu

  • 182
Moskva (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Žádná agitace, žádné předvolební televizní spoty, žádné zveřejňování průzkumů veřejného mínění. Je sobota, den ticha. Miliony Rusů si mají naposledy nechat projít hlavou, komu v neděli v prezidentských volbách odevzdají svůj hlas. Budou to nejdůležitější volby za dvanáct let, kdy je na scéně Vladimir Putin.

Celý proces budou sledovat tisíce pozorovatelů, to aby se neopakovaly masivní podvody z prosincových voleb parlamentních. Organizace Golos, jež se monitoringem zabývá, zaznamenala v posledních týdnech mohutný nárůst počtu dobrovolníků. Do Ruska dorazili samozřejmě i pozorovatelé zahraniční.

Kromě toho budou dění ve volebních místnostech sledovat webkamery. To je velká novinka, kterou navrhl loni v prosinci sám Putin.

Putinovi soupeři

Gennadij Zjuganov (67)
Předseda ruské komunistické strany a věčný poražený. O prezidentský post se ucházel už v letech 1996, 2000 a 2008, vždy skončil druhý.

Sergej Mironov (59)
Bývalý dlouholetý předseda Rady federace, horní komory ruského parlamnetu. Do voleb ho vyslala levicová strana Spravedlivé Rusko, jíž až do loňska šéfoval. V roce 2000 byl v Putinově předvolebním štábu. Na prezidenta kandidovat už v roce 2004, ale dostal tehdy jen 0,75 procenta hlasů.

Vladimir Žirinovskij (65)
Předseda Liberálnědemokratické strany Ruska, která je přes svůj název nacionalistická a populistická. Žirinovskij otevřeně vystupuje proti menšinám, a je tak velmi populární mezi extremisty. Na prezidenta kandidoval už čtyřikrát.

Michail Prochorov (46)
Třetí nejbohatší Rus. Jeho majetek je odhadován na 18 miliard dolarů. Patří mu obrovská hliníkárna, největší ruský těžař zlata Poljus Zoloto, několik bank a také americký baskebalový tým New Jersey Nets. Před lety byl Prochorov vyšetřován ve Francii kvůli podezření z kuplířství.

Projekt stál asi třináct miliard dolarů a vlastně pořád není jisté, zda opravdu splní účel. Co když se pod náporem dat prostě zhroutí servery?

Každopádně zatím je to naplánováno následovně: kdokoliv chce, může se zaregistrovat na oficiálních volebních stránkách. Tam si rovněž vybere konkrétní volební místnost, již chce sledovat, a pak se už jen usadí a celý den může koukat, zda se v dané místnosti neodehrávají nějaké nepravosti.

V každé místnosti jsou dvě kamery. Jedna namířená na stůl, kde komise registruje voliče a vydává lístky, druhá má snímat urny. Mimochodem, když tehdy v prosinci Putin navrhl instalaci kamer, v internetových diskusích se hned objevil vtip: "Když budou ve volebních místnostech kamery, kam jen při sčítání hlasů zavřou pozorovatele?"

Hlavní otázka voleb, tedy kdo vyhraje, je už zodpovězená: ano, vítězem se stane Putin. Přesto zůstává pár hádanek. Otázek, jež se teď v Rusku i mnohde jinde omílají pořád dokola.

Hádanka první: Bude potřeba jedno kolo, nebo dvě?

Jen málokdo by si v tuhle chvíli troufl vsadit. Bude záležet na voličské účasti, ale hlavně, bohužel, na "kouzlech" volební komise.

Politologové teoretizují: Putin si pravděpodobně myslí, že druhé kolo by vyslalo signál o oslabení jeho moci. Že by mu uškodilo v očích jeho spolupracovníků, jeho krajanů a nakonec i v očích Západu.

To první může být pravda, o druhém a třetím bodu lze přinejmenším pochybovat. "Druhé kolo by učinilo jeho vítězství přeci jen o něco legitimnějším," soudí novinář rádia Kommersant Konstantin von Eggert.

Průzkumy publikované tento týden prorokují Putinovi až 60 procent hlasů, čili jasné vítězství v prvním kole. Premiérovi oponenti jsou přesvědčeni, že jde o údaje zhotovené na kremelskou zakázku a za jediným účelem: předem smířit veřejnost právě s Putinovým okamžitým triumfem.

Motivovaní jsou navíc i členové volební komise, tvrdí kritici. Činovníci této instituce si podle (samozřejmě nepotvrditelných) zvěstí již vytvořili schéma, na jehož základě si rozdělí peníze vydělené z rozpočtu na uspořádání druhého kola.

Hádanka druhá: Jaký bude Putin prezident?

Na první poslech může tahle otázka znít banálně. Každý už přeci ví, jaký je Putin vládce! Vždyť seděl v Kremlu v letech 2000 až 2008 a zemi vedl i poslední čtyři roky, jen z jiné - premiérské - židle.

Ve skutečnosti je to však otázka zcela na místě. Lze si jen těžko představit, že by styl jeho vlády zůstal beze změn. Staronový prezident bude muset reagovat na aktuální dění, na zvýšenou aktivitu politické opozice a nové občanské hnutí, jež se zformovalo po parlamentních volbách a dožaduje se v ulicích Putinova odchodu a politických reforem.

Ruský premiér Vladimir Putin hovoří ke svým stoupencům. (29. února 2012)

Největší obavy panují z toho, že Putin začne po návratu do Kremlu "utahovat šrouby". A přesně na to se jej také zeptala skupina západních novinářů, které Putib ve čtvrtek večer pozval na výjimečné interview.

"Proč bych to měl dělat (utahovat šrouby)? Naopak, prezident Medveděv předložil balík zákonů, které liberalizují náš politický systém," řekl Putin. "Co je to za strachy, když děláme pravý opak? Nevím, odkud se tyto obavy berou," ujistil.

Taková slova ale protiřečí jiným jeho výrokům a krokům z poslední doby, třeba preventivnímu trestání neposlušných médií nebo prohlášením o "konečné bitvě" s nepřáteli Ruska.

Hádanka třetí: Vydrží entuziasmus těch, kteří chodí do ulic?

Opět velmi těžko říci. Hnutí bude ragovat na výsledek voleb i na Putinovy konkrétní kroky. Dá se snad předpovědět, že kdyby Putin zítra dostal oněch 60 procent, opozici by to rozhněvalo a prostesty by ještě zesílily.

"Kdyby nastal opak, kdyby převládlo rozčarování a hnutí se rozpadlo, ztratili bychom na dlouho naději na jakoukoliv změnu," řekla tento týden v rozhovoru pro MF DNES Natalija Tabina z nevládní organizace Veřejný verdikt.

Mimochodem, Putin se v rozhovoru se západními médii nad aktuálními demonstracemi radoval: "Jsem rád, že vznikla taková situace, protože znamená, že mocenské struktury musejí živě reagovat na to, co se děje v zemi a odpovídat na očekávání. Rodí to nutnost přemýšlet, hledat řešení a komunikovat se společností. Pro Rusko je to velmi dobrá zkušenost."

Bude rušno

První z popsaných hádanek bude rozluštěna už v neděli večer, kdy mají být k dispozici odhady, popřípadě v pondělí, kdy hodlá volební komise zveřejnit už přesné výsledky. Dá se čekat, že v dalších dnech bude v Moskvě a dalších městech rušno: opozice plánuje demonstrace a Putinovi přívrženci naopak vítězný pochod.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video