V Římě začíná summit NATO-Rusko

Řím - Představitelé 19 členských států Severoatlantické aliance a Ruska stvrdí v Římě svým podpisem dohodu o vytvoření Rady NATO-Rusko. Ta má zajistit novou kvalitu vzájemných vztahů mezi NATO a Moskvou. Summit se koná za mimořádně přísných bezpečnostních opatření na pobřežní vojenské základně Pratica di Mare poblíž italské metropole.

Rada NATO-Rusko, o jejímž vytvoření summit formálně rozhodne, bude nejen konzultačním orgánem, jak tomu bylo dosud, ale má také napomoci koordinaci postupů aliance a Ruska v řadě bezpečnostních otázek v euroatlantickém regionu.

Podle deklarace, kterou dvacítka státníků vyhlásí, budou aliance a Rusko spolupracovat zejména v boji proti terorismu, zvládání krizí, nešíření zbraní hromadného ničení, regulaci zbrojení a posilování důvěry. Rada má zajistit i obranu proti raketám krátkého doletu, pomoc při záchraně na moři, vojenskou spolupráce a plánování civilní obrany.

Jednodenního summitu v Římě se zúčastní vedoucí představitelé států NATO včetně amerického prezidenta George Bushe a ruské prezidenta Vladimira Putina. Českou republiku bude zastupovat prezident Václav Havel, který se má na okraj summitu setkat se svým polským protějškem Aleksandrem Kwasniewským a s novým předsedou maďarské vlády Péterem Medgyessym.

Bezpečnostní
opatření v Římě

Bushe čeká
summit a papež

Vše o summitu
NATO-Rusko v Římě

Konec starého spojenectví?
Podle mnohých významných italských komentátorů římský summit v podstatě znamená konec starého Atlantického spojenectví.

 Italský premiér Silvio Berlusconi je organizátorem summitu, při němž se Rusko stává přímým partnerem NATO a považuje událost za velmi pozitivní. Ne všichni v Itálii sdílejí stoprocentně jeho názory, ale všichni se shodují v tom, že je třeba věci brát tak jak jsou – vzdálenost mezi oběma břehy Atlantiku se zvětšuje, zvláště od nástupu nového amerického prezidenta.

Romano: Rusko je partnerem Evropy
Jeden z nejznámějších italských politologů Sergio Romano, svého času italský vyslanec v SSSR k tomu poznamenává: "NATO se zrodilo svého času jako nástroj solidarity západních demokracií v obraně před nebezpečím komunismu. Toto nebezpečí zmizelo a z Ruska se zcela oprávněně stává významný partner západní Evropy a USA. "

Podpis dohody ale podle něj znamená obrovskou změnu spojenectví. "Samozřejmě se nám budou snažit namluvit, že se nic nestalo a nic podstatného nezměnilo. Ale to není pravda, protože je zjevné, že Moskva svým postojem ovlivní rozhodnutí aliance v regionech, kde ona sama má velké zájmy," uvedl Romano.

Jak dodal, spíše je třeba se pozastavit nad tím, že v USA si nikdo nedal příliš velkou práci s tím, aby západní Evropě řádně vysvětlil takovou podstatnou změnu. "Vztahy mezi západní Evropou a USA jsou charakterizovány početnými polemikami – ale to možná není nic špatného. Evropa nemůže pokračovat v chování hospodářského obra a vojenského trpaslíka. A je dobře, aby si to v západní Evropě všichni uvědomili."

Italové si uvědomují hrozby terorismu
Politolog Renato Mannheimer komentoval nedávný výzkum veřejného mínění, z něhož vyplynulo že průměrný postoj italského občana vůči  USA je pozitivnější než postoj Němců či Francouzů.

"Italové si patrně více uvědomují rizika vyplývající z terorismu a napětí na Blízkém východě. Vede je k tomu nejen vlastní trpká zkušenost z konce 70. a začátku 80. let minulého století, kdy extrémní levicový a pravicový terorismus způsobily v zemi početné oběti a velké napětí. Itálie je také ohnisku napětí mnohem blíže a proto její obyvatelé schvalují přesun těžiště vojenských sil ze střední Evropy do Středomoří a na Blízký východ. Vidí v tom posílení své vlastní bezpečnosti."

Svou roli hraje i skutečnost, že alespoň 35 milionů obyvatel USA je v druhé či třetí generaci italského původu. S výjimkou extrémní levice se v Itálii amerikanizace nikdo nebojí.


Video