Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Miliony Evropanů míří k urnám. Kromě Francie se volí v Řecku a Srbsku

  7:12,  aktualizováno  14:51
Evropa zažívá supervolební neděli. O jméně nového prezidenta, složení parlamentu či samospráv se rozhoduje hned v šesti zemích najednou. Mimo jiné se volí ve Francii, Řecku či Srbsku.

Řecký duchovní u volební urny v Athénách. Řecko v předčasných volbách rozhoduje o složení parlamentu (6. května 2012) | foto: Yannis Behrakis Reuters

V Řecku se konají předčasné parlamentní volby. O podporu deseti milionů voličů, z nichž je podle průzkumů řada nerozhodnutých, se uchází celkem 32 stran. Hlasovací místnosti budou otevřené do šesti večer středoevropského času, první výsledky budou známy nejspíš kolem půl deváté.

"Řekové dnes volí budoucnost svých dětí. Hlasují pro stabilitu, růst, bezpečnost a spravedlnost," řekl v neděli v televizním přenosu po vhození hlasu předseda Nové demokracie (ND) Antonis Samaras.

Jeho socialistický rival Evangelos Venizelos, šéf strany PASOK, vidí volby fatalisticky jako nejvýznamnější hlasování od doby, kdy skončila vláda vojenské junty. "Jsou to nejdůležitější volby od roku 1974," uvedl politik.

Volby v Řecku

O slovo se hlásí malé strany včetně krajně pravicového Zlatého úsvitu

Očekává se, že do parlamentu se dostanou obě tyto tradičně vůdčí politické strany. Zaznamenají ale oslabení, protože jak straně ND, tak i straně PASOK u voličů uškodily rozpočtové škrty, které zástupci těchto stran schvalovali kvůli hospodářské krizi, s níž se Řecko potýká.

Pokud se naplní průzkumy, měla by z voleb vyjít jako nejsilnější ND. Podle výpočtu řeckých médií však v nejlepším případě získá 130 poslanců ve 300členném parlamentu, takže nedokáže sama sestavit vládu.

Průzkumy také předpokládají, že se do parlamentu dostane ještě asi šest až osm malých politických stran z pravého i levého politického spektra. Menší strany spojuje především odpor k tvrdým hospodářským omezením, která vyplývají z hlubokého zadlužení státu.

Na výsledky bude mít zásadní vliv i volební účast. Dlouho se předpovídalo, že bude rekordně nízká, ale počet lidí rozhodnutých jít volit v posledních týdnech vzrostl, napsala agentura AP. Při posledních parlamentních volbách na podzim 2009 hlasovalo něco přes 70 procent řeckých voličů.

Bitva o Elysejský palác

Úderem osmé hodiny ranní začali Francouzi rozhodovat o novém prezidentovi

Volit se v neděli bude také ve Francii. Po osmé ráno sem tam otevřou volební místnosti a lidé přijdou vybírat ve druhém kole prezidenta. Z kola prvního před dvěma týdny postoupili socialista François Hollande a dosavadní prezident Nicolas Sarkozy (více o obou kandidátech čtěte zde). Poslední předvolební průzkumy daly Hollandovi naději na vítězství s 52 procenty hlasů.

Srbsko volí parlament i prezidenta

O dalším politickém směřování země rozhodují i voliči v Srbsku. Tamější volby kombinují výběr prezidenta i politiků parlamentu a místních samospráv.

Podle volebních pozorovatelů, na které se odvolala agentura AP, byla účast v prvního hodinách po otevření místností největší od roku 2000, kdy prodemokratické síly odstavily od moci tehdejšího autokratického prezidenta Slobodana Miloševiče. Volební komise uvedla, že tři hodiny po otevření volebních místností odhlasovalo 11 procent voličů, což je o něco málo více než při minulých volbách před čtyřmi lety.

Souboj o 250 křesel jednokomorového parlamentu mezi sebou svedou především proevropsky orientovaní demokraté dosavadního prezidenta Borise Tadiče s nacionalisty Tomislava Nikoliče, k jejichž popularitě přispěly hospodářské potíže EU, která pro řadu Srbů ztratila na přitažlivosti.

Oba tito politici se ucházejí i o post hlavy srbského státu, o němž se zřejmě rozhodne až ve druhém kole prezidentských voleb plánovaném na 20.května. Čeká se totiž, že nadpoloviční počet hlasů nutných pro zvolení v prvním kole dnes žádný z prezidentských kandidátů nezíská.

"Doufám, že Srbsko půjde dál cestou reforem," řekl po vhození volebního lístku v centru Bělehradu Tadič, který je považován za umírněného, požaduje rychlý vstup do EU a slibuje, že v případě vítězství rychle sestaví vládu.

Ruskem podporovaný Nikolič, jenž před obratem k proevropskému kurzu před několika lety prohlašoval, že by byl raději, kdyby Srbsko bylo spíš ruskou provincií než členem EU, nyní tvrdí, že pozici Srbska vidí "na Západě i na Východě".

"Evropská unie je náš cíl," prohlásil Nikolič po odvolení. "Chceme EU, pokud chce EU nás," citovala agentura Reuters politika, který v minulosti pracoval jako správce hřbitova.

Výsledek voleb podle agentury AP mimo jiné ukáže, zda se Srbsko dál bude snažit urovnat vztahy se sousedními zeměmi včetně Kosova, jehož nezávislost Bělehrad neuznává. Zlepšení vztahů s bývalou srbskou provincií bude nutné k tomu, aby Brusel zahájil s Bělehradem přístupová jednání nutná ke vstupu Srbska do Evropské unie.

Volí Arménie, Itálie a jedna ze spolkových zemí Německa

Poněkud stranou pozornosti stojí parlamentní volby v Arménii, kde je podle průzkumů pravděpodobným favoritem vládnoucí republikánská strana prezidenta Serže Sargasjana. Stejně to bude s volbami v Itálii a v Německu.

V Německu se konají volby do zemského sněmu ve Šlesvicku-Holštýnsku, kde bude o udržení v pozici nejsilnější strany bojovat Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Čeká se přitom velmi vyrovnaná bitva s druhou nejsilnější sociální demokracií (SPD).

Italové budou během dvou dní hlasovat o složení místních zastupitelstev, rozhodovat se přitom bude i o vedení velkých měst jako jsou Janov, Padova, Verona nebo Palermo. Politologové tyto volby považují za první velký test nové vlády Maria Montiho, která loni nahradila odstoupivší kabinet Silvia Berlusconiho.

Autoři: ,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.