Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Reuters

V Řecku se rýsuje vláda, ale jenom na dva roky. Má méně šetřit

  • 39
Po čtyřech dnech patové situace přichází z Řecka naděje na vytvoření koaliční vlády. Malá strana Demokratická levice totiž naznačila, že by se mohla přiřadit k proevropským stranám a zapojit se do úsilí o záchranu řeckého členství v eurozóně. Vláda by však vznikla jen na dva roky a měla by méně šetřit.

Přechodná vláda by musela začít vyjednávat o zmírnění současných podmínek zahraniční finanční pomoci, která stojí na drastických úsporných opatřeních v zemi. Vyplynulo to ze schůzky předsedy socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose s šéfem Demokratické levice (DIMAR) Fotisem Kuvelisem.

Venizelos byl od neděle už třetím stranickým lídrem, kterého prezident pověřil, aby se pokusil o sestavení životaschopné koaliční vlády. Před ním neuspěl lídr pravicové Nové demokracie, která ve volbách zvítězila, ani Koalice radikální levice (SYRIZA), jež skončila druhá. Teď se rýsuje naděje na rozuzlení patové situace v řecké politice, která kvůli zadluženosti země dělá starosti celé EU.

Řecká krize

Evangelos Venizelos vyjádřil naději, že se mu podaří sestavit alianci všech stran, jimž jde o záchranu Řecka před totálním ekonomickým kolapsem. Ten podle něj hrozí, pokud se země obrátí zády k eurozóně a přestane plnit dohody, na jejichž základě pobírá finanční pomoc na splácení obrovského státního dluhu.

Demokratická levice, která před volbami i po nich jednoznačně vylučovala vstup do koalice s dosavadním vládním tandemem PASOK a konzervativní Nové demokracie (ND), by si přála, aby se domluvil větší počet stran v parlamentu vzešlém z nedělních předčasných voleb. Jejich společným zájmem by měla být snaha udržet Řecko v eurozóně a Evropské unii.

Umírněná levice se odklonila od té radikální, nechce bankrot

List The Wall Street Journal na svém webu upozornil, že Fotis Kuvelis z Demokratické levice ve čtvrtek upustil od podpory Koalice radikální levice, ke které se celou dobu přikláněl. Stranu obvinil z toho, že se snaží vyvolat další předčasné volby a dotlačit Řecko k upuštění od eura. "Jejich trvání na vypovězení dohody o půjčce povede k bankrotu a odchodu z eurozóny," uvedl.

Co chtějí Řekové

V prvním povolebním průzkumu veřejného mínění si stojí nejlépe Koalice radikální levice (SYRIZA), kterou podporuje 23,8 procenta voličů. Druhá je proevropská konzervativní Nová demokracie se 17,4 procenty.

Průzkum dále zjišťoval názor Řeků na formování koaliční vlády - 63 procent oslovených si přálo, aby strany vytvořily vládu. Dalších 32 procent by chtělo nové volby.

Zdroj: Reuters

Podle serveru deníku Kathimerini má Demokratická levice představu, že v široké koalici budou všechny velké strany, tedy i SYRIZA. Zároveň předpokládá, že je možné dosavadní dohody s eurozónou (jež vedly k drastickým škrtům se snižováním mezd a důchodů a se zvyšováním daní) zrevidovat a vyjednat nové podmínky.

Až dosud vládní strany PASOK i Nová demokracie, které na úsporná opatření během své vlády přistoupily, nyní připouštějí, že by pokus o vyjednání mírnějších podmínek stál za to. Podle agentury AFP ale vysoce postavená činitelka EU v Bruselu ve čtvrtek zopakovala, že o dosud uzavřených dohodách už v zásadě vyjednávat nelze. Připustila jen možnost kosmetického zásahu "na okraj".

Mimo to, dosavadní kroky vůdce strany SYRIZA Alexise Tsiprase nenaznačují, že by chtěl v tomto duchu spolupracovat. Podle něj je zapotřebí dosavadní dohody hodit přes palubu. Agentuře AP sice řekl, že opuštění eurozóny by Řecko i Evropu poškodilo, neopustil ale názor, že ekonomické škrty jsou příliš tvrdé a že je nutné je změnit.

Proevropské strany mohou s levicí vytvořit většinu

Proevropské strany ND a PASOK mají dohromady 149 poslanců v třísetčlenném parlamentu. S 19 zákonodárci Demokratické levice by ale už měli pohodlnou většinu pro sestavení kabinetu. Venizelos by měl v pátek dopoledne jednat s vůdcem Nové demokracie Antonisem Samarasem o možnostech spolupráce.

Řecké dluhy

Řecko se před dvěma lety stalo první zemí eurozóny, která nezvládla splácet dluhy a musela požádat ostatní členy eurozóny a MMF o finanční pomoc. Celkem už má v různých formách pomoci přislíbeno až 240 miliard eur (asi šest bilionů Kč).

Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu. Míra nezaměstnanosti v zemi vzrostla v lednu na nový rekord 21,8 procenta.

Kromě čtyř zmíněných subjektů se do parlamentu dostaly ještě další tři strany. Konzervativní Nezávislí Řekové a Komunistická strana Řecka (KKE) už naznačili, že na vyjednávání o případné vládě se podílet nehodlají. V parlamentu jsou překvapivě i neonacisté ze strany Zlatý úsvit, s nimiž ale ostatní strany fakticky nekomunikují.

Řecko se ocitlo v politické krizi po nedělních parlamentních volbách, v nichž propadly dosud vládní proevropské strany a posílily krajně orientované partaje.

Proevropské strany ale neměly potřebnou většinu pro vytvoření kabinetu. Spolu s ním se vzhledem k obrovské zadluženosti země a půjčkám, které jsou podmíněny tvrdými úsporami, ocitla v nejistotě celá Evropská unie.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video