Svobodní, kteří nechvalně prosluli xenofobní rétorikou, lpějí na koaliční dohodě: podle ní má "integrace" cizinců, kteří už v Rakousku legálně žijí, absolutní přednost před další imigrací.
Svobodní ve vládě zároveň prosadili, aby Vídeň trvala na až sedmiletých "přechodných lhůtách" pro občany sousedních států, které usilují o členství v EU. Češi, Maďaři, Slovinci i Slováci by tak i dlouhé roky po vstupu svých zemí do unie nesměli v Rakousku pracovat. V tom jsou Svobodní zajedno nejen s levicovými odbory, ale i většinou obyvatel rakouského pohraničí a Vídně, kde až pětinu obyvatel tvoří cizinci.
Lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel sice poukazuje na možnost lhůtu zkrátit, ale očekávaný nedostatek pracovních sil hodlá řešit jinak. Sází hlavně na mobilizaci rezerv mezi Rakušany. Nový systém rodinných přídavků má ženám umožnit sladit péči o děti a zaměstnání, školská reforma údajně přinese i více kvalifikovaných sil a ztížení podmínek pro odchod do předčasného důchodu má zase na trhu práce udržet desetitisíce dalších.
Schüssel nicméně volá i po "flexibilizaci" přistěhovalecké kvóty, podle níž se i letos smí do Rakouska legálně přistěhovat 8500 lidí. Dvě třetiny z nich jsou však rodinní příslušníci cizinců či Rakušanů. V Rakousku pak sice mohou žít, pracovat ale nesmějí.
Studie renomovaného vídeňského Ústavu pro hospodářský výzkum nicméně předpovídá, že přes opatření do Rakouska bude do roku 2005 muset imigrovat nejméně 35 000 dalších cizinců.
Jen v telekomunikacích má totiž už v roce 2003 chybět 13 000 kvalifikovaných pracovníků. Svobodní však na volání tohoto oboru po usnadnění "importu specialistů z Východu" vůbec neslyší.
V jiných sektorech se ale lidovecký ministr hospodářství a práce Martin Bartenstein prosadil, byť jen načas. Na příští rok mu Svobodní posvětili, že může vydat pracovní povolení pro 15 000 lidí. Ani oni však v Rakousku natrvalo zůstat nesmějí.
