V Primakovově vládě mají významný vliv komunisté

M o s k v a (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Po třech týdnech dohadů a politických tahanic má Rusko konečně nového premiéra - Jevgenije Primakova. Daleko významnější je však skutečnost, že ve vládě získali vliv komunisté a poté, co se jim podařilo překazit jmenování Viktora Černomyrdina, dosáhli dalšího výrazného úspěchu. V novém kabinetu budou jimi podporovaní kandidáti Jurij Masljukov a Viktor Geraščenko zastávat klíčové funkce vicepremiéra a šéfa ústřední banky. To by podle expertů mohlo vést k zásadní změně ekonomické politiky Ruska, tato zpráva zastínila včera i potvrzení Jevgenije Primakova ve funkci premiéra, pro něhož ve Státní dumě hlasovala drtivá většina 317 zákonodárců.

Masljukov, který bude mít v Primakovově vládě na starosti boj s ekonomickou krizí, působil dříve jako šéf Gosplanu, klíčové instituce centrálního plánování Sovětského svazu. Geraščenko býval šéfem sovětské a do roku 1992 i ruské centrální banky. Podrobnosti jejich plánovaných kroků zatím nebyly zveřejněny a ruští i západní ekonomové jsou zatím v jejich hodnocení opatrní. Nikdo však nepochybuje, že jejich politika bude znamenat změnu v dosavadním směřování tržních reforem. "Posilování pozice komunistů není rozhodně dobré," řekl včera ruský filozof Igor Čubajs. Jiní prozápadní politologové včera v prvních reakcích neváhali hovořit o návratu sovětských aparátčiků, návratu centrálního plánování a hrozbě nekontrolovatelné emise peněz. Takové kroky však klíčoví politici kategoricky odmítají. "Bude to vláda levého středu," řekl ovšem spokojeně Gennadij Zjuganov, šéf ruských komunistů. Oba muži patřili spolu s Jevgenijem Primakovem na seznam kompromisních kandidátů, které navrhovali komunisté místo Viktora Černomyrdina. Prezident Jelcin nakonec ustoupil hrozbě rozpuštění dumy a pro třetí, klíčové hlasování navrhl Primakova. Ten dal včera najevo, že si na obou klíčových postech přeje právě Geraščenka a Masljukova. "Jsou to čestní muži a výborní odborníci," řekl o nich. S napětím je nyní očekáváno, s jakými konkrétními kroky nová vláda Jevgenije Primakova přijde. "Nebyl bych seriózní politik, kdybych byl za jeden jediný den schopen připravit konkrétní kroky pro řešení krize," řekl včera Primakov. Primakov se včera omezil pouze na popis velmi obecných principů. "Náš hlavní úkol je zajistit disciplínu," řekl nový premiér, považovaný za tvrdého politika a schopného organizátora. "Žádný návrat k centrálnímu plánování nebude," dodal. Odmítl také, že přistoupí k zásadnímu přesměrování hospodářství. Naznačil však, že v budoucnu bude nezbytné posílit roli státu a úroveň státních zásahů. Z historie si pro přirovnání vypůjčil příklad kroků americké vlády v boji s velkou krizí třicátých let. Úřadující vláda ministra Viktora Černomyrdina chystala v době bezvládí sérii ekonomických opatření, jejichž podstatou byla snaha o uchování dosavadních trendů v západních reformách a odmítnutí nekontrolované emise peněz. Tento trend je - tvrdí pozorovatelé - nyní opuštěn. "Je těžké říci, co bude dál, neboť v naší krizi není velká logika," říká Igor Čubajs. Liberálové ve Státní dumě obhajovali nominaci obou mužů tím, že nyní je prvořadá politická stabilita. "Nemyslíme, že nová vláda bude schopna vyřešit situaci, ale Primakovova autorita může pomoci odvrátit rozpad naší země," řekl Grigorij Javlinskij, šéf hnutí Jabloko. Šedesátiletý Jurij Masljukov se v osmdesátých letech vyšvihl na vrchol partijní struktury, od roku 1985 byl místopředsedou Gosplanu, od roku 1988 stál v jeho čele až do rozpadu SSSR v roce 1991. Ruský tisk ho nazývá umírněným komunistou. Děsí se však toho, že plánuje v zemi zavést prvky sovětské ekonomiky. Do politiky se vrátil letos, kdy byl jmenován do vlády premiéra Sergeje Kirijenka. Jedenašedesátiletý Viktor Geraščenko byl předsedou centrální banky SSSR, pak stál v čele ruské centrální banky. Z tohoto postu byl odvolán na podzim roku 1992, když během jediného dne rubl ztratil třicet procent své hodnoty. Kolegové bankéři ho většinou charakterizují jako člověka, který není příliš přesvědčen o všemocnosti trhu. Jeho kritici mu vyčítají, že měl před několika lety velký podíl na roztočení inflace. Ekonom Jeffrey Sachs, bývalý poradce Kremlu, ho tehdy nazval "nejhorším guvernérem centrální banky v historii".