Nízkoenergetická škola v Praze - Slivenci.

Nízkoenergetická škola v Praze - Slivenci. | foto: Dan Materna, MAFRA

V Praze stojí první nízkoenergetická škola, děti třídu vytápí svými těly

  • 39
Čeští školáci mohou závidět dětem z pražské čtvrti Slivenec. Zdejší žáci základní školy totiž jako jediní v republice mohou říci, že si učebny budou vytápět vlastním tělesným teplem. V těchto dnech byla totiž dokončena první "nízkoenergetická" škola v Česku.

"Vlastně jde o rekonstrukci klasického školního pavilonu ze 60. let. Potřebovali jsme snížit náklady na vytápění a zvolili jsme projekt nízkoenergetické budovy. Nespokojili jsme se jen s vrstvou polystyrenu na fasádě, jak se dnes většina budov opravuje," uvedla starostka obce Jana Plamínková.

Škola ročně ušetří 160 tisíc

Speciální trojitá okna, silná izolační fasáda a zejména vzduchotechnika využívající tělesné teplo přítomných k ohřívání čerstvého vzduchu zvenčí dokázaly snížit spotřebu na vytápění malé jednopatrové budovy o 90 procent. Škola tím ušetří každý rok zhruba 160 tisíc korun.

Při páteční zkoušce, kdy místnost o velikosti 25 metrů čtverečních obsadilo dvacet lidí, se teplota za 45 minut zvýšila o 3 stupně Celsia na příjemnou pokojovou teplotu. Budovu přitom právě opustili dělníci a ještě se zde vůbec netopilo.

Nízkoenergetická škola v Praze - Slivenci.

"Jeden člověk má výkon asi jako 100 wattů silná žárovka. Třicet dětí dokáže třídu spolehlivě vytopit," uvedl Juraj Hazucha z Centra pasivního domu, jež spolupracuje se Státním fondem životního prostředí.

Vzduchotechnika zajišťující výměnu vzduchu ve třídách navíc zlepšuje celkové ovzduší pro učení. V běžných školách je to jinak.

"Děti často nutíme k soustředění za situace, kdy vydýchaný vzduch ve třídách připomíná klima někde na ponorce," upozorňuje starostka Plamínková.

Nedostatek čerstvého vzduchu je podle Hazuchy, jenž je autorem studie o větrání ve školách, velkým problémem českých učeben. Paradoxně situaci zhoršují miliony korun, které dávají obce do rekonstrukcí školních budov. Vyměňují se totiž stará dřevěná okna za plastová, která mnohem lépe těsní a nepouštějí do tříd ani trochu vzduchu zvenčí.

"A větrat tím, že se okna otevřou, to se nikomu moc nechce, protože samozřejmě klesá teplota. Děti tak raději sedí ve smrádku, ale v teple," říká Hazucha.

Přitom vydýchaný vzduch žáky a studenty uspává. "Měření ve školách prokazuje, že kvalita vzduchu a vnitřního prostředí je nízká, až alarmující," varuje Zdeněk Zikán z firmy, jež se měřením zabývá.

Nízkoenergetická škola v Praze - Slivenci.

Ke stejným závěrům dospěla i studie Státního zdravotnického ústavu z roku 2008, jejíž autoři prověřili 141 učeben ve čtrnácti krajích. Teplota vzduchu, vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého a prašnost je ve většině škol překračována.

Žáci se ve třídách dusí

Při pobytu ve třídách stoupá hlavně koncentrace oxidu uhličitého, který člověk vydechuje. "Není se tedy čemu divit, že dochází ke ztrátě pozornosti žáků a únavě," poukazuje Hazucha. Podle něj přitom čerstvý vzduch zlepšuje výkonnost žáků při řešení úloh až o 35 procent.

Při pátečním měření při vypnuté ventilaci za dobu, která odpovídá jedné vyučovací hodině, se hladina oxidu uhličitého ve třídě, kde sedělo dvacet lidí, zvedla minimálně čtyřnásobně. Dosáhla takových hodnot, které již přístroj ani nedokázal přesně změřit.

Projekt, který zvolili ve Slivenci, je při výstavbě nebo rekonstrukcích veřejných budov ojedinělý. V současné době se připravuje jen u školy v brněnské čtvrti Nový Lískovec.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video