Velitel dělostřelecké brigády, která osvobozovala před šedesáti lety Prahu, Arťom Sergejev, se drží zakřiknutě stranou novinářů.
Kamarádi na něj přesto volají, aby se i on podělil o dojmy. Odpovědí však je pokaždé ledabylé mávnutí rukou.
A když na něj veteráni prozrazují, že Arťom je Stalinův adoptivní syn, není s ním už vůbec řeč.
Nakonec se generál ve výslužbě přece jen nechá alespoň vyfotit, pak pookřeje a začne vyprávět. "Tak to v mém životě prostě dopadlo. Otec zahynul, když mi byly čtyři měsíce. Byl blízkým přítelem Stalina a ten mne prý bez dlouhého rozmýšlení adoptoval a vychovával spolu se svými syny Vasilijem a Jakovem," vypráví veterán Sergejev.
Otce nemohu zavrhnout
Na diktátora Stalina, který má na svědomí životy milionů Rusů, kteří zmizeli v sibiřských koncentračních táborech, nevzpomíná ve zlém. Nebýt jeho, ocitl by se v sirotčinci.
"A to by mne nečekal šťastný osud. Stalin, ať byl, jaký byl, splnil slib, který dal svému příteli, a postaral se o jeho syna. Nemohu ho proto zavrhnout," vysvětluje omluvně adoptivní syn kdysi všemocného diktátora.
Sergejev přijel do Prahy na den přesně poprvé po šedesáti letech, kdy jako dělostřelec osvobozoval Prahu. Po historické vojenské přehlídce na pražské Letné dojatě říká, že Praha byla nádherná už tehdy.
"Ale teď? Nenacházím slova. Nevím, zda vnímáte, jak krásné je to město."
Nacisty nado biť
Arťom i jeho přátelé mluví o překot. Každý chce vyjádřit svůj vděk za pozvání a přijetí, svoje přátelství k Čechům, které osvobodili.
"V našich vztazích nebylo, pravda, po válce vždy vše dobré," přiznává jiný veterán, generál Viktor Rjabčuk. "Snad ale už nepřijde nic, co by nás jako Slovany rozdělovalo." Rysy veteránů však okamžitě ztvrdnou, když se řeč stočí na odpuštění.
"Nacisté napáchali v Rusku tak strašné zlo, že jim nelze odpustit. Nacisty nado biť do posledněvo," říká nesmiřitelně Viktor Rjabčuk.
Zítřejší návštěvu německého kancléře Gerharda Schrödera na slavnostech v Moskvě přesto vítá. "Vždyť i jeho otec zahynul v druhé světové válce, u Charkova. A Schröder? To už je jiný Němec. Nelze žít v nenávisti celý život."
 Na Letné se konala vojenská přehlídka k 60. výročí konce druhé světové války. (8. května 2005) |
